Ve středu 26. března 2025 se podařilo týmu Multimediaexpo.cz
dokončit zcela nový balíček 1 000 000 fotografií na plných 100 procent !
Nedostižná hranice 4 000 000 fotografií se února 2026 už nedožije...FFresh emotion happy.png

Neologismus

Z Multimediaexpo.cz

Neologismus či neologizmus, česky novotvar je nově utvořené nebo přejaté slovo, přesněji lexikální jednotka. Vzniká nejčastěji pro označení nových skutečností, např. vynálezů nebo myšlenek, a postupem času se může stát součástí běžné slovní zásoby. Lingvistická disciplína zkoumající neologismy se nazývá neologie.

Obsah

[skrýt]

Význam

Prof. E. Lotko vymezuje neologismus jako „nevžitý, neustálený tvar, nové slovo, popř. jeho nové užití nebo jiná nová jednotka v jazyce vzniklá, resp. vznikající, popř. do něj převzatá odjinud z potřeby pojmenovat něco nového (např. grant, folkař), z důvodu strukturních (např. parník: paroloď) apod., novotvar“. Například výraz „neologismus“ pochází z 18. století[1] a po určitou dobu byl tedy také neologismem.

Neologismy jsou relativně nová slova, která většina mluvčích ještě nepokládá za součást běžné slovní zásoby, případně jim nerozumí a pociťuje je jako nová. Tento příznak novosti mohou časem ztratit, pokud se běžně používají a jejich význam je znám většině mluvčích. Stávají se neutrální a platnou součástí lexikálního systému (např. vzduch, sjetina, zviditelnit). Proces začleňování nových slov může být různě rychlý a naopak některá nová slova v jazyce nezakotví vůbec a zaniknou.

Rozlišení neologismů

Neologismy vznikají zejména jako:

  • česká slova s novým významem (například ještěrka jako vozidlo)
  • nově vytvořená a původně česká slova (například počítač, údržbář)
  • kalky, to jest česká slova, vytvořená podle cizojazyčných vzorů (například před-stava z něm. Vor-stellung)
  • hybridní či složené (například dianápoj, minisukně)
  • počeštěná cizí slova (například banka, z ital. banco, hardvér z angl. hardware, gastarbajtr, supervisor)
  • slova převzatá z cizích jazyků (například folk nebo metal)

Neologismy můžeme také rozlišit na perspektivní, to jest ty, které se mohou stát součástí neutrální slovní zásoby, a neperspektivní, které tuto vlastnost nemají. Například některé básnické neologismy si ani nečiní nárok, aby se staly součástí každodenní slovní zásoby.

Aby bylo nové slovo perspektivní, musí splnit tyto podmínky:

  • 1. musí odpovídat požadavkům jazykového systému,
  • 2. není účelově vytvořené pro jednorázové použití,
  • 3. jeho perspektivnost prověří kolektivní užívání.

Mezi neperspektivní neologismy patří:

  • 1. Nepřijaté náhrady za jiná slova, např. samohyb, siloun, silec (místo automobil), rozvid, rozjev (místo televize), spočet (místo faktura).
  • 2. Okazionalismy čili příležitostná a nahodilá slova, mnohdy vytvořená politiky, novináři a také běžnými uživateli jazyka v rámci neutrální komunikace, např. odbenešit, husákovština aj.
  • 3. Autorská slova příležitostné povahy, vytvořená pro potřeby konkrétního díla, např. Hrabalovi pábitelé.
  • 4. Etapová pojmenování, která souvisejí s označením nového předmětu, jevu a mohou dosáhnout v běžném jazyce vysoké frekvence užívání, ale po určité době zcela vymizí. Např. nové látky dederon, tesil.
  • 5. Pojmenování módní, která se náhle rozšíří pro nějaký aktuální jev a po čase zaniknou, například tunelovat, kupónovka.

Vznik neologismů

Příčiny vzniku neologismů můžeme rozlišit na

  • mimojazykové, jako je potřeba označit nové skutečnosti, vyjádřit generační rozdíly, případně také v autorově snaze být zajímavý;
  • vnitrojazykové, jako je snaha odstranit varianty, polysémii, homonymii a také potřeba významové a stylové diferenciace.

Typy neologismů podle původu

Mezi neologismy cizího původu patří:

  • Slova a slovní spojení citátová: jednotky přenesené do jiného jazyka a užívané v něm v jistém sociálním, profesním a kulturním okruhu. Zachovávají si původní pravopis, zčásti i výslovnost a odlišují se od domácího morfologického systému. Např. computer: kompjútr, show: šou, science fiction: sajens fikšn
  • Slova a slovní spojení přejatá dělíme ještě na dva druhy:
    • ještě pociťovaná jako cizí: označují méně běžné skutečnosti a mívají rozkolísaný pravopis. Např. marketink i marketing.
    • spojení zcela vžitá: jsou to slova přejatá už v dávné minulosti a zcela zdomácnělá. Např. pohan (lat.), kostel (lat.), sobota (hebrej.). Nyní patří do centra slovní zásoby.
  • Kalky čili slova a spojení vytvořená podle cizích vzorů:
    • Slovotvorné vznikají překladem slovotvorných částí cizích slov, například anglických, německých, francouzských, řeckých a latinských. Např. s-vědomí (con-scientia, Ge-wissen), po-jem (con-ceptus, Be-griff).
    • Frazeologické: složené vazby slovesné, synonymní s jednoslovnými slovesy. Např. udělat, učinit pokus, pokrok (Versuch, Fortschriftt machen), běžný účet (conto corrente).
    • Hybridní slova: například věd-átor z věd(ec) a (kur)átor nebo nadace z nad(ání) a (fund)ace.
  • Přejaté významy, sémantické kalky. Kulturní vliv jiných jazyků přispět k vytvoření obdobné metafory, ze slov a lexémů s obdobnými základními významy. Např. české slovo proud dostalo význam „elektrického proudu“ podobně jako v angličtině, francouzštině, němčině. Zde jde zvláště o přejímání významů v případech mezijazykové homonymie. Pod vlivem ruštiny vzniklo např. české slovo pětiletka „pětiletý plán“ i „období pětiletého plánu“.

Typologie neologismů podle způsobu utvoření

  • Neologismy slovotvorné:
    • Odvozování (derivace): alkoholizovat se, bezodpadní, estébák, odbenešit, síťař, sjetina, zprávař.
    • Skládání (kompozice): mikro-klima, mimo-tělní, samo-čisticí, velko-obchodní, web-master.
    • Zkracování (univerbizace): socdemák, umprum.
    • Zpětná derivace: hanušovice jako pivo.
  • Neologismy souslovné: z běžných slov se tvoří nová sousloví, například elektronické mýto.
  • Frazeologické neologismy se vyskytují zejména v oblasti publicistiky a v hovorovém jazyce. Vznikají zde zcela nové jednotky (dát něco do kupy, něco někomu trhá žíly) nebo dochází k aktualizaci stávajících frazeologismů (např. kdo má málo, chce víc, kdo má hodně, chce ještě víc; vyčistit Špidlův chlév (srov. Augiášův chlév); vylít vaničku i s politikem.)
  • Sémantické neologismy znamenají přiřazení nového významu běžně užívaným slovům, například artikulovat ve významu cokoliv říct nebo ještěrka ve významu vozidlo.


Neologismům v češtině se dlouhodobě věnuje Olga Martincová (Nová slova v češtině – Slovník neologizmů, 1998; Nová slova v češtině 2 – Slovník neologizmů, 2004; Neologizmy v dnešní češtině, 2005).

Související články

Literatura

  • Lotko, E.: Slovník lingvistických termínů pro filology, UP v Olomouci, 2005.
  • Kol. autorů: Příruční mluvnice češtiny, Nakladatelství Lidové noviny, Brno, 1995.
  • Jílek, Viktor: Lexikologie a stylistika, Olomouc, 2005.
  • Martincová, O. a kol: Nová slova v češtině: slovník neologismů 2, Praha, Academia, 2004.
  • Martincová, O a kol: Neologizmy v dnešní češtině. Praha, Academia, 2005.
  • Čejka, M.: Česká lexikologie a lexikografie. Brno 1992.

Reference

  1. ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. S. 408. (čeština) 

Externí odkazy


Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Neologismus“