The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Nakadžima A6M2-N

Z Multimediaexpo.cz

Nakadžima A6M2-N
Nakajima A6M2-N.jpg
Základní charakteristika
Určení plovákový stíhací letoun
Výrobce Nakadžima
Konstruktér
První let 7. prosinec 1941
Zařazen 1942
Vyřazen
Výroba 19411943
Vyrobeno 327
Varianty
Uživatel Japonské císařské námořnictvo

Nakadžima A6M2-N (japonsky: 中島 二式水上戦闘機, Nakadžima Nišiki Suidžó Sentóki - Plovákový stíhací letoun Typ 2, ve spojeneckém kódu Rufe) byl jednomístný jednomotorový plovákový stíhací letoun, který používalo Japonské císařské námořnictvo během druhé světové války.

Jeho konstrukce vycházela z námořního stíhacího letounu Micubiši A6M2.

Obsah

Vývoj

Rufe byl vyvinut ze stíhacího letounu Micubiši A6M2 Zero a jeho účelem byla podpora obojživelných operací a ochrana vzdálených japonských základem. Ze stejné soutěže vzešel i typ Kawaniši N1K, který byl později upraven na úspěšný stíhač. Jeho základem byl trup A6M2 Model 11 s modifikovaným křídlem a plováky. Vytvoření tohoto letounu bylo myšlenkou hlavního inženýra Nakadžimy Šinobu Micutake a konstruktéra firmy Acuši Tadžima. První prototyp vzlétl 7. prosince 1941 a do roku 1943 bylo postaveno 327 kusů včetně prototypu.

Použití velkého hlavního a dvou menších plováků vedlo ke snížení výkonů letounu oproti Zeru o 20 %. Proto byl Rufe v nevýhodě při leteckém souboji s jakýmkoliv spojeneckým stíhačem.

Skupina letounů Nakadžima A6M2-N v Jižním Pacifiku

Nasazení

Do služby typ vstoupil v roce 1942 a byl využit při obraně Aleut a Šalamounových ostrovů. Rufe se osvědčily v noci, při vyrušování amerických torpédových člunů PT, které bylo obtížné odhalit dokonce i pro prozatím nepříliš dokonalé japonské radary. Piloti A6M2-N také používali světlice pro osvětlení torpédových člunů, které byly velice zranitelné při střetu s torpédoborci a tma pro ně byla nutnou obranou.

Letoun sloužil i jako stíhací ochrana skladišť paliva a letišť na Balikpapanu v Nizozemské Východní Indii a také v podobné roli na Kurilských ostrovech.

Stíhačky Rufe nesl nosič hydroplánů Kamikawa Maru při operacích v oblasti Šalamounových a Kurilských ostrovů, stejně jako japonské pomocné křižníky Hokoku Maru a Aikoku Maru při výpadech do Indického oceánu.

Později během války, používala letouny Rufe společně s dalšími plovákovými stíhači Kawaniši N1K, letecká skupina Ócu při operacích z hladiny jezera Biwa na ostrově Honšú.

Hlavní technické údaje

Americká vojenská obrazová příručka (1943)
  • Osádka: 1
  • Rozpětí: 22,44 m
  • Délka: 10,10 m
  • Výška: 4,30 m
  • Hmotnost prázdného letounu: 1 912 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 2 880 kg

Pohonná jednotka

Výkony

  • Nejvyšší rychlost: 435 km/h v 5 000 m
  • Dostup: 10 000 m
  • Stoupavost: 6 min 43 s do výšky 5 000 m
  • Dolet: 1 780 km

Výzbroj

  • 2× 7,7 mm kulomet Typ 97
  • 2× 20 mm kanón Typ 99
  • 2× 60 kg puma
  • 2× kanystrová fosforová bomba Typ N3
  • světlice

Externí odkazy