McDonnell XF-88 Voodoo

Z Multimediaexpo.cz

XF-88 Voodoo
Soubor:Xf-88.jpg
Základní charakteristika
Určení	doprovodný stíhací letoun
Výrobce	McDonnell Aircraft Corporation
Konstruktér
První let	28. říjen 1948
Zařazen
Vyřazen
Výroba
Vyrobeno	2
Varianty
Uživatel

McDonnell XF-88 Voodoo byl dvoumotorový proudový dálkový eskortní stíhač, vyvíjený pro americké letectvo. Přestože samotný F-88 nebyl sériově vyráběn, stal se základem pro konstrukci úspěšného stíhače McDonnell F-101 Voodoo.

Obsah 1 Vývoj 2 Hlavní technické údaje 2.1 Pohonná jednotka 3 Výkony 4 Výzbroj 5 Reference 6 Externí odkazy

Vývoj

Impulsem pro vývoj XP-88 byl požadavek USAAF na vývoj nového dálkového eskortního stíhače z roku 1946. Letoun měl být proudovou náhradou osvědčeného typu North American P-51 Mustang. Byl požadován dolet 1450 km a vysoké výkony. Práce na letounu, označeném Model 36, začaly 1. dubna 1946. Už 20. června 1946 USAF objednalo stavbu dvou prototypů XP-88.

Voodoo byl dolnoplošník s šípovým křídlem s úhlem 35°. Dva motory byly ve spodní části trupu a vstupy vzduchu do nich byly v kořenech křídel. Trysky motorů ústily na zádi pod ocasními plochami. Prototypy měly motory XJ34, ovšem sériové kusy měly pohánět motory Westinghouse J46 o tahu 26,33 kN. Letoun nenesl radar a v jeho přídi měla být baterie šesti 20mm kanónů M39.

Prvním let prototypu XP-88 byl 28. říjen 1948. Letoun neměl ani přídavné spalovaní, ani výzbroj. Ukázalo se, že letoun je podmotorovaný a druhý prototyp, označený XF-88A byl vybaven přídavným spalováním. Ten vzlétl 26. dubna 1949 a i druhý prototyp byl později stejně upraven.

V soutěži o nový stíhač se XF-88 utkal s projekty Lockheed XF-90 a North American XF-93. V soutěži byl ještě před letovými testy vybrán XF-93, ale jeho sériová výroba nakonec nebyla objednána. Když v létě 1950 došlo k porovnání letounů za letu, XF-88 zvítězil, ale USAF přehodnotilo svůj postoj k projektu a dálkové stíhače již nepotřebovalo.

McDonnell pak uvažoval o palubní verzi, dvoumístné cvičné verzi, anebo o průzkumném XF-88, nic takového ale nebylo realizováno. První prototyp pak byl upraven na XF-88B. Dostal do přídě navíc turbovrtulový motor, byl testován v roce 1956. Při zkouškách jako vůbec první vrtulový letoun mírně překročil rychlost zvuku.^[1]

Oba prototypy byly v roce 1958 sešrotovány.

McDonnell ve vývoji stroje této koncepce pokračoval. Jejím zvětšením vznikl McDonnel F-101 Voodoo, který vstoupil do služby 29. září 1954.

Hlavní technické údaje

• Posádka: 1
• Rozpětí: 12,1 m
• Délka: 16,5 m
• Výška: 5,3 m
• Nosná plocha: 32,5 m²
• Plošné zatížení: 258 kg/m²
• Hmotnost prázdného letounu: 5 508 kg
• Vzletová hmotnost: 8 394 kg
• Max. vzletová hmotnost: 10 477 kg

Pohonná jednotka

• 2× proudový motor Westinghouse J34-WE-22
  • Tah motoru: 21,4 kN

Výkony

• Maximální rychlost: 1 130 km/h
• Dostup: 12 012 m
• Stoupavost: 40 m/s
• Dolet: 2779 km

Výzbroj

• 6× 20mm kanón M39

Reference

1. ↑ NASA Scientific and Technical Information Branch – The High Speed Frontier (anglicky)

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu McDonnell XF-88 Voodoo

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii