Lidzbark Warmiński

Z Multimediaexpo.cz

Lidzbark Warmiński je okresní město v severovýchodním Polsku, ve Varmijsko-mazurském vojvodství.

Lidzbark Warmiński


Znak města

Vojvodství

Varmijsko-mazurské

Samosprávný orgán

Městská rada

Starosta (burmistrz)

Mieczysław Byczkowski

Rozloha

14 km²

Zeměpisná délka

20°35' E

Zeměpisná šířka

54°07' N

Nadmořská výška

79 m

Obyvatelstvo
- město (2008)
- hustota

16 251
1132/km²^[1]

Telefonní předvolba

(+48) 89

PSČ

11-100 až 11-102

Registrační značky aut

NLI 0001 až NLI 99999

Internetová stránka

http://www.lw.net.pl/

Historie

Lidzbark (německy Heilsberg, původní název Lecbark) vznikl na místě křižáky dobyté pruské tvrze okolo roku 1240. V roce 1241 postavili křižáci na místě zničené tvrze dřevěný hrad, který byl Prusy dobyt následujícího roku. V roce 1243 hrad opět získali křižáci. V roce 1251 byl hrad předán prvnímu biskupovi warmijské diecéze Anzelmovi. Zanedlouho (rok 1261) během druhého pruského povstání hrad změnil majitele. Po porážce povstání v roce 1274 byl hrad opětovně získán. Lidzbark obdržel městská práva 12. srpna 1308 od warmijského biskupa Eberharda. Město bylo postaveno v zákrutu (meandru) řeky Łyna. Hrad vznikl na soutoku řek Łyna a Smysarna. Město bylo založeno na chełmińském právu. Při založení město dostalo 140 lánů země (1 lán, polsky włoka, v Polsku historická plošná míra ~ 16,8 ha nebo ~17,8 ha). Ve znaku města je beránek Boží s biskupskou berlou. Tento znak vychází ze znaku warmijské diecéze. Městské hradby byly zbudovány v polovině 14. století, do města vedly tři brány: Vysoká (Královecká), Mlýnská a Kostelní a k tomu ještě Hradní brána. V polovině 14. století v Lidzbarku probíhaly intenzivní stavební práce, kdy byl postaven hrad, farní kostel a radnice. Koncem 14. století byl v Lidzbarku už i vodovod. V letech 1350 - 1795 byl Lidzbark sídlem warminských biskupů a hlavním městem Warmie. V červnu 1440 Lidzbark přistoupil do Pruského svazu a po skončení třináctileté války v roce 1466 se ocitl uvnitř hranic Polska. Město proslavili známí warminští biskupové a Mikuláš Koperník, který v letech 1503-1510 pobýval na lidzbarském hradě u svého strýce Łukasze Watzenroda. V letech 1703-1709 Lidzbark okupovali Švédové, zimu roku 1703 zde strávil švédský král Karel XII. V roce 1749 zde warminský biskup Adam Grabowski objevil Gallovu kroniku, který byla publikována tiskem. V roce 1807 bylo město obsazeno francouzskými vojsky a v roce 1914 ruskou armádou. Nejvíce Lidzbark utrpěl v době 2. světové války, kdy bylo naprosto zničeno staré město. Zůstal však hrad warmijských biskupů a farní kostel.

Památky

Hrad warmijských biskupů (Zamek biskupów warmińskich)
Farní kostel
Části hradeb s předbraním Vysoké brány z 15.-16. století (nyní ubytovna Polského svazu turistů PTTK)
bývalý evangelický kostel (nyní pravoslavný), postavený ze dřeva v letech 1821-23
tzv. oranžérie, barokně-klasicistní zahradní pavilón postavený v letech 1711-24 pro biskupa Teodora Potockého, rozšířen okolo roku 1770 roku pro biskupa Ignáce Krasického

Reference

↑ Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 178. [1]

Externí odkazy

http://www.lidzbarkwarminski.pl Oficiciální stránky města
http://www.lidzbark.com „internetový servis města Lidzbark Warmiński“

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Lidzbark Warmiński

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[stat-0] Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 178. [1]

[1]