The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).
Kostel svatého Jiljí a Panny Marie Královny
Z Multimediaexpo.cz
Římskokatolický kostel svatého Jiljí a Panny Marie Královny v Třeboni se nalézá poblíž hlavního třeboňského Masarykova náměstí na bezejmenném náměstíčku v Husově ulici. Jeho severní hlavní loď je spojena zdí s třemi gotickými portály s jižním ambitem gotické křížové chodby bývalého opatství - Augustiniánské kanonie - a dvěma dalšími gotickými kaplemi.
Obsah |
Nejstarší historie
Kostel s 36 m vysokou věží dominuje souboru budov někdejšího augustiniánského kláštera, založeného Rožmberky v roce 1367. Je však připomínán ještě před založením kláštera v roce 1280. Klášter poznamenal dějiny města Třeboně a zařadil se k předním centrům vzdělanosti a umělecké tvorby na českém jihu. Byl založen z Roudnické augustiniánské kanonie, která také poskytla většinu z prvních kanovníků, za účasti Bechyňského probošta a první Třeboňský probošt Beneš pocházel rovněř z kanonie Roudnické. Třeboňské probošství a později opatství samo zakládalo kanonie další nejen v Českých zemích , ale i v zahraničí (např. Vídeň). Rožmberská nadace byla neobyčejně velkorysá, jmění kanonie však rostlo i obratnou hospodářskou politikou a odkazy. Se stavbou nového konventu se započalo současně se stavbou gotického dvoulodního kostela a v roce 1369 už zřejmě pokročily práce na budování ambitu. Na severní straně kostela byla zbudována i jednopatrová budova konventu čtvercového půdorysu, s křížovou chodbou uchovanou v téměř neporušené podobě. Každé ze čtyř křídel ochozu má kromě klenebních polí pět polí vlastních. Všechny čtyři stěny obrácené do rajského dvora (uprostřed s původní studnou) jsou prolomeny širokými hrotitými arkádami s úzkými parapety. Takto vzniklá okna jsou členěna třemi pruty a jejich závěr je vyplněn bohatou kružbou trojího druhu. Ambity byly vzorem Rožmberkům pro pozdější podobnou realizaci v Jindřichově Hradci.
Propojení se zámkem
Kostel je spojen se Zámkem až k Masarykovu náměstí "Dlouhou chodbou", lokálním propojením přes Budějovickou (Břilickou) městskou bránu a jižní křídlo kláštera a trojobloukovým krytým mostem (s pamětní deskou Třeboňského písmáka opata Kříže z Telče), aby měla vrchnost snadný přístup na panskou kruchtu při mších.
Nejznámější movité památky
V kostele se nalézá u jednoho z pilířů klenby gotická socha třeboňské Madony z roku 1400. Zbytky impozantního oltáře Mistra Třeboňského se nyní nachází v Národní galerii v Praze.
Současný barokní hlavní oltář
Nový hlavní oltář, který prošel v letech 2005 až 2010 celkovou rekonstrukcí, je barokní se zabudovanou renesanční sochou Sv. Václava v presbytáři vpravo nahoře.
Kalvárie za kostelem
Barokní pískovcové sochy Sv. Václava, Sv. Jana Nepomuckého a barokní Kalvárie z přelomu 16. a 17. století se nacházejí vně kostela na malém bezejmenném náměstíčku přímo za presbytářem.
Klášterní nádvoří
Na jižní straně nádvoří kláštera, rozkládajícího se před konventem, postavil Petr z Rožmberka před rokem 1400 dům s gotickou kaplí v patře, která svým tělem vybočovala do dvora a nyní je součástí obytného domu klášterního komplexu (s dochovanou výraznou gotickou žebrovou klenbou). Byla zasvěcena sv. Vincenci a je připomínána již v roce 1380. Ostatní budovy na nádvoří kláštera jsou převážně z období nového rozkvětu kláštera v 18. století. Celý prostor byl uzavřen branou u hlavního vchodu do děkanského chrámu, jenž zůstal vně areálu. Kašna uprostřed nádvoří pochází z konce 17. století.
Zrušení kláštera Augustiniánů
Zrušení kláštera v roce 1785 Josefem II. ukončilo dobu jeho opětného vzestupu. Klášter převzala v tomto roce 20. září papežem Piem VI. nově zřízená diecéze Českobudějovická a vikariát Třeboňský.
Klasické gymnázium
V klášterních budovách, severovýchodně od ambitů a hlavního chrámu, působilo v 18. a počátkem 19. století první Třeboňské klasické gymnázium, až do výstavby nové dodnes funkční budovy v nedaleké ulici Na Sadech za Staroměstskými hradbami.
Národní kulturní památka
Děkanský chrám byl s celým areálem kláštera vyhlášen v roce 1995 národní kulturní památkou.[1] Kostel je po celou noc osvícen, zejména věž, která je dominantou Starého města. U bočního vchodu do chrámu v Husově ulici jsou vně kostela ještě další dvě barokní pískovcové sochy světců, které jsou spodními světly v noci vhodně osvětleny.
Současné využití
Kostel sv. Jiljí a Panny Marie Královny slouží v současné době jako hlavní kostel třeboňského děkanátu církve Římskokatolické. Mše se konají každodenně. Občas se tam konají koncerty známých pěvců (např. Gabriela Beňačková).
Reference
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |