Kostel Máří Magdalény (Budapešť)

Z Multimediaexpo.cz

Budínský kostel Máří Magdalény (maďarsky: Mária Magdolna-templom, anglicky: Church of Mary Magdalene) je jedním z nejstarších kostelů v budínské hradní čtvrti Várkerület.

Je zasvěcen Ježíšově následovnici Marii Magdaléně a byl postaven mezi 13. a 15. stoletím v gotickém slohu. Dnes z kostela zbyly jen ruiny a věž.

Kostel Máří Magdalény byl po staletí fórem obyvatel budínské čtvrti.

Poté se kostel stal místem korunovace císaře Svaté říše římské Františka II. uherským králem a nakonec ústředním kostelem posádky budínského hradu.

Ve 13. století, po zničení Budínského hradu Mongoly, byl kostel postaven na Hradním vrchu (Várhegy), který mezi druhou polovinou 13. století a dnešním vrchem zůstává podobný: na jihu královské ubytování, kostel Nanebevzetí Panny Marie (Matyášův kostel) a na severu kostel Máří Magdalény. Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl určen pro německy mluvící obyvatelstvo, které žilo v Budapešti, a kostel Máří Magdalény byl kostelem maďarského obyvatelstva. Severní část hradního vrchu se tehdy nazývala Szombathelyho náměstí, kde se konaly sobotní velké trhy, které probíhalo od dnešní Vídeňské brány až k ulici Úri a zahrnovalo i tehdy prázdný pozemek luteránského kostela. V jihozápadním rohu náměstí se nacházel gotický kostel, původně jednolodní, v roce 1400 pak rozšířený. Podle dobových vyobrazení byl krytý jehlancovou věží.

Řada úprav byla dokončena na konci 15. století, tehdy vznikl pozdně gotický kostel sestávající ze šesti klenebních výsečí a s rozšířeným presbytářem.

Během patnáctileté války (1591–1606) byla stavba křesťanům odebrána a později byla známa jako muslimská modlitebna známá jako Fetih (Vítězství) a Saat (Čas).

V letech 1698-1786 patřil kostel františkánům a byl využíván pro archiválie. Po dekretu Josefa II. císaře Svaté říše římské z roku 1786, kterým skončilo vlastnictví františkánského řádu, byl kostel po mnoho let využíván k uchovávání archiválií a v roce 1792 zde byl korunován František II. císařem Svaté říše římské (tehdy byla vybudována hala v zopfovském stylu, s krytými průjezdy). Ignác Martinovics zde byl zbaven kněžské důstojnosti a v tomto klášteře, kde byli vězněni, se konal soudní proces s jeho účastníky, kteří vedli jakobínské hnutí v Uhrách. V roce 1817 bylo do kláštera přemístěno budínské velitelství a kostel se stal posádkovým kostelem, kde se konaly vojenské bohoslužby. Příjezdové cesty byly zbourány a ve 20. letech 19. století byla cibulová kupole nahrazena zvonicí.

Ve dvacátých letech 19. století dostal kostel noční dekorativní osvětlení a topení, ale k žádným změnám na budově nedošlo. V roce 1938 byl kostel přeměněn na muzeum. Během spojeneckého obléhání Budapešti v roce 1944 zasáhlo budovu několik bomb: na věži se objevily praskliny, severozápadní roh patra se propadl, střecha jeho dlouhého domu, stěny svatostánku a kaple se téměř úplně zřítily. Skutečnou zkázu kostela Máří Magdalény však nepřinesla válka, ale brutální "obnova" v 50. letech 20. století.

V roce 1986 vznikla před věží zahrada zříceniny, která ukazuje půdorys jednolodního kostela. Velikost bývalého kostela dokresluje gotické okno svatyně osazené naproti věži.

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Kostel Máří Magdalény (Budapešť)

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Kostel Máří Magdalény (Budapešť)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010