Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Kochánky
Z Multimediaexpo.cz
Obec Kochánky se nachází v okrese Mladá Boleslav, kraj Středočeský. Ke dni 31. 12. 2008 zde žilo 411 obyvatel.
Historie
Informace o obci jsou získány ze zachovalých písemných pramenů - purkrechtních knih panství brandýského a archivů země České, novodobé obecní kroniky a vzpomínek pamětníků. Původně Kochánek, nyní po jazykových úpravách v r.1924 Kochánky. V úrodném údolí řeky Jizery, na hlinitých svazích planiny hornoslivenecké, bydlívali praobyvatelé českých zemí již od nejdávnějších dob. V širokém údolí, kde dnes stojí Obec Kochánky, rozlila se Jizera do mnoha ramen. Na jejichž březích šuměly mohutné duby a buky. Z kmenů těchto stromů vytvořili obyvatelé tohoto kraje brod, přes který vedla i stezka ze severu ke hradiskům ve Staré Boleslavi a Kouřimi. Těsně nad divokým řečištěm Jizery si zbudoval pevný srub kníže Kochan, který přišel se svými lidmi z Pšovského kraje. Kochanova tvrz a lid byly jednou z nejpevnějších a nejtvrdších výsep rodu Pšovanů, později Vršovců, sídlících na území dnešního Mělnicka a Roudnicka. Kronikáři Kosmas a Dalimil ve své kronice vypráví, že když Vršovci povraždili Slavníkovce r. 996 na Libici a pokračovaly nelítostné boje mezi těmito rody, r. 1002 starosta Vršovců, kníže Kochan popuzoval proti Oldřichovi. Tím způsobil povstání, při kterém byl kníže Oldřich připraven o trůn. Z toho se usuzuje, že již v tomto roce 1002 kníže Kochan sídlil na svém hrádku, kde byla malá obec Kochánek. Po bídné smrti knížete Kochana byl hrádek zničen. Zbylo pouze několik domků, jejichž obyvatelé se stali rolníky. Tím si také můžeme vysvětlit, že když kníže Břetislav I. zakládal Kapitulu staroboleslavskou, daroval jí také krajinu na slivenecké plošině včetně Kochánku. Na místě, kde stával Kochanův hrádek, byl později, kolem r.1330 založen rodem Michalovců panský poplužní dvůr, kterému patřila celá obec. Mimo mlýna, který měl určitá privilegia a patřil rodu Roudnických z Mydlovarů, jehož potomci zde žijí dodnes. Dvůr byl značně rozsáhlý, choval velký počet ovcí a pečoval o rozsáhlé vinice, které prý založil sám Karel IV. Ke dvoru byly povinny robotou i sousední obce Mečeříž a Předměřice. Poněvadž Michalovcům patřilo i panství Brandýské, spadal Kochánek od 14. století pod jeho správu. Jak píše Dr. Prášek ve svých ,,dějinách brandýského panství", byl Kochánek po městech a městečkách nejdůležitější a největší osadou brandýského panství. Jak v minulosti, tak i v současnosti je obec zaměřena na zemědělskou výrobu. Za Rakouska-Uherska a po I. světové válce, tak jako jinde začaly se občané sdružovat do různých spolků a tak vznikly: Sbor dobrovolných hasičů (1890), Československý červený kříž (1919), Tělocvičný spolek SOKOL Kochánky (1919), Myslivecká jednota (1924). Největšího rozkvětu se obec dočkala, když se občané, kterých tehdy bylo přes 800, dobrovolně ujali zkrášlení obce. K tomuto účelu byl založen r. 1925 ,,Okrašlovací spolek", který vybudoval nákladné tarasy, schody a parky. Po roce 1948 došlo i v obci ke sloučení soukromně hospodařících rolníků a vytvoření země-dělského družstva. V roce 1974 pak došlo ke sloučení ZD se sousedícími Předměřicemi nad Jizerou a Benátkami nad Jizerou a vzniklo Zemědělské družstvo ,,JIZERA" se sídlem v Předměřicích n/Jiz. Postupem času byla v obci provedena elektrifikace, vybudován obecní vodovod s vlastním zdrojem vody, zpevněny místní komunikace, zaveden telefon. V novodobém státním uspořádání, spadaly Kochánky střídavě pod správu okresu Brandýs nad Labem nebo Mladá Boleslav. Při reformě veřejné správy v r. 2000, se občané v referendu rozhodli pro setrvání v mladoboleslavském správním území. Na základě žádosti obce, byly Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky, uděleny dne 9. dubna 2002, obci obecní symboly - znak a prapor.
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |