The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Křemenáč březový

Z Multimediaexpo.cz


Křemenáč březový (Leccinum versipelle (Fr. & Hök) Snell) je jedlá houba z čeledi hřibovitých. Andreas Gminder[1] uvádí, že je stejně jako jiné křemenáče, za syrova jedovatý, ostatní autoři zmiňovaní níže v literatuře tuto skutečnost však neuvádějí.

Obsah

Synonyma

Lidové názvy

  • janek (hlavně na moravě)[2]
Mladá plodnice

Vzhled

Makroskopický

Klobouk má křemenáč březový má masitý, široký 5-15 centimetrů, šedý až hnědooranžový, nejdříve polokulovitý s blanitým okrajem přitisknutým na třen, později polštářovitý, hladký, sametový, matný, suchý.

Rourky jsou u třeně vykrojené, z počátku krátké, poté až 2,5 cm dlouhé. Od mládí šedavé, později šedookrové s jemným nafialovšlým nádechem. Jejich ústí jsou šedá, drobná, okrouhlá.

Třeň je 9-13 centimetrů dlouhý a 2-7 centimetrů široký, břichatý, později na bázi obyčejně ztlustělý, kyjovitý, již od mládí na šedavém podkladě význačně tmavě až černě třásnitě šupinatý. Šupiny bývají v dospělosti jakoby sestavené v řadách. Při rozkrojení naspodu živě zelenomodrá.

Dužnina je bělavá a na řezu se zbarvuje do růžovofialova, tuhá, jen v klobouku později houbovitě měkká. Chuť je příjemná, vůně nevýrazná. Dužnina při vaření černá, čemuž lze zabránit když ponoříme nakrájenou houbu do octa nebo citrónové šťávy[3].

Mikroskopický

Výtrusy jsou velké 13-17 x 4-6 μm, vřetenovité, hladké, světle žlutohnědé až hnědé. Výtrusný prach hnědý.

Soubor:Birkenrotkappe, Heidenrotkappe - Koźlarz pomarańczowy, koźlarz pomarańczowożółty - Leccinum versipelle.jpg
Křemenáč březový

Výskyt

Křemenáč březový tvoří mykrohizu s kořeny bříz, tedy ho můžeme najít nejčastěji pod břízami nebo v březových hájích, na půdách suchých i mokrých. S břízou stoupá vysoko do hor a na rašeliništích se vyskytuje i pod břízou trpasičí[4]. Je rozšířen v celém mírném pásmu severní polokoule.

Nejčastější záměny

Velmi podobný je též jedlý, křemenáč osikový, který se liší tmavěji červenohnědým kloboukem, v mládí bělavými, později červenohnědými šupinami na třeni, šedě růžovějící dužninou na řezu a hlavně tím, že roste výhradně pod osikami nebo v jejich blízkosti.

Literatura

Mladá plodnice
  • SMOTLACHA, Miroslav; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Houbařský atlas : 180 druhů jedlých a nejjedovatějších hub : 100 osvědčených kuchařských receptů. Brno : Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 20.  
  • Josef a Marie Erhartovi: "Houbařský atlas", str. 24. Nakladatelství Finidr, Český Těšín. ISBN 80-86682-18-8
  • Rudolf Novotný, František Kotlaba, Zdeněk Pouzar: "Přehled československých hub", str. 335. Nakladatelství Academia, Praha, 1972.
  • Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 37. Euromedia Group, k.s, Praha, 2009. ISBN 978-80-242-2330-8
  • L. V. Garibovová, M. Svrček, J. Baier: "Houby poznáváme, sbíráme, upravujeme", str 152. Lidové nakladetství, Praha, 1985
  • František Kotlaba, František Procházka: "Naše houby", str. 304. Nakladatelství Albatros, Praha, 1982

Reference

  1. ↑ Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 27. Euromedia Group, k.s, Praha, 2009. ISBN 978-80-242-2330-8
  2. ↑ František Kotlaba, František Procházka: "Naše houby", str. 304. Nakladatelství Albatros, Praha, 1982
  3. ↑ Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 27. Euromedia Group, k.s, Praha, 2009. ISBN 978-80-242-2330-8
  4. ↑ L. V. Garibovová, M. Svrček, J. Baier: "Houby poznáváme, sbíráme, upravujeme", str 152. Lidové nakladetství, Praha, 1985

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Leccinum versipelle
Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/K%C5%99emen%C3%A1%C4%8D_b%C5%99ezov%C3%BD“