Jižní Brdy

Z Multimediaexpo.cz

Jižní Brdy je místní, ale vžité pojmenování pro jižní část nejvyššího celku Brdské vrchoviny, Brd. Toto pojmenování se zhruba kryje s jejich okrskem, Třemšínskou vrchovinou. V současné době toto území prakticky beze zbytku zahrnují dva přírodní parky: Brdy – vyhlášený v Plzeňském kraji a Třemšín – vyhlášený ve Středočeském kraji.

Najdeme tu dvě z tzv. Brdských osmistovek – Třemšín (827 m), nejvyšší horu této části a jednu z nejznámějších v Brdech a vrch Nad Maráskem (801 m), který je zase nejvyšším bodem Brd, ležících na plzeňsku.

Fytogeograficky spadají Jižní Brdy spolu s tzv. Středními Brdy do oblasti oreofytika (oblast horské květeny). Najdeme tu 4 přírodní rezervace (Na skalách, Míšovské buky, Chynínské buky a Fajmanovy skály - Klenky) a 5 menších chráněných území (Třemešný vrch, Hřebenec, Getsemanka I a II a Kokšín). V těchto chráněných územích najdeme zbytky původního vegetačního pokryvu, kamenná moře, ohrožené druhy rostlin i živočichů.

Jižní Brdy tvoří několik hřebenů. Hlavní brdský hřeben sem přichází od severu ze Středních Brd přes vrch Na Skláři (701 m), vystupuje na vrch Na skalách (744 m) s přírodní rezervací a přes Getsemanku (761 m) stoupá až na vrch Nad Maráskem (801 m). Tady se větví do několika ramen. Přímo na západ pokračuje až na vrch Kokšín (684 m); k jihu vede přes Fajmanovy skály (771 m) s přírodní rezervací, na vrch Pod kamením (688 m) v obci Chynín. Samotný hlavní hřeben vede od Marásku na jihovýchod a širokým sedlem přechází na vrch Hřebenec (742 m) (také Hřebence) s chráněným rozsáhlým kamenným mořem a kopec Holý vrch (788 m). Odtud k severu vybíhá ostruha, vrcholící Hengstem (757 m), kde snad bývalo hradiště. Dál na východ vede hřeben na Třemešný vrch (696 m), vystupuje na vrch Štěrbina (753 m) a zde se opět stáčí k jihovýchodu a přes Hradecký hřeben (710 m) a Altán (664 m) končí nad obcí Volenice nedaleko Březnice. Z Holého vrchu přímo na jih pak stoupá hřeben přes Křemel (790 m) až na nejvyšší vrch této části Brd, Třemšín (827 m) s ještě patrnými zbytky bývalého hradu. Ještě před samotným hradem zde byla patrně dvé hradiště, jejichž původ je však nejasný. Pak hřeben pokračuje na jihozápad přes Nahořov (750 m) a kopcem Vrchy (712 m) nad Starým Smolivcem zaniká.

Tato část Brdské vrchoviny je přístupná veřejnosti, najdeme tu řadu turisticky značených cest a kromě pěších a běžkařů je toto území oblíbené i mezi cyklisty. Přesto však, zřejmě v důsledku obtížnější dopravní dostupnosti, jsou Jižní Brdy nejméně navštěvovanou částí Brdské vrchoviny.

Nejvhodnějšími východisky jsou Rožmitál pod Třemšínem, Březnice, Hvožďany, Roželov, Starý Smolivec a Spálené Poříčí. Pouze do Rožmitálu a Březnice je železniční spojení, autem se sem lze dostat po silnici I/18 z Příbrami do Rožmitálu, po silnici I/19 z Rožmitálu do Plzně nebo po silnici II/191 z Rožmitálu přes Starý Smolivec do Nepomuku nebo silnicí II/176 z Březnice do Hvožďan a Starého Smolivce.

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii