The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Gustav Bareš

Z Multimediaexpo.cz

Gustav Bareš (* 22. října 1910, Proseč-Záboří – 13. září 1979, Praha) byl novinář, komunistický politik a ideolog.

Obsah

Život

Gustav Bareš se jmenoval vlastním jménem Gustav Breitenfeld. V letech 1924 - 1929 studoval Obchodní akademii v Praze-Karlíně. Od roku 1926 se angažoval v Komunistickém svazu mládeže, tzv. komsomol. Jako člen OV KSM v Karlíně se v letech 1928 - 1929 zúčastnil kampaně proti tzv. likvidátorům v KSČ. Od roku 1929 pracoval půl roku jako úředník České akciové továrny na dýhy v Praze–Žižkově a současně začal spolupracovat s redakcí Rudého práva. V roce 1930 vstoupil do komunistické strany.

Novinářská činnost

Od počátku roku 1930 se Bareš stal řádným členem redakce Rudého práva. Dále působil v redakcích Pravdy a Škodováka v Plzni. V letech 1931 - 1932 působil ve vedoucích funkcích časopisu Rudý večerník. Od konce roku 1932 řídil v Rudém právu sociálně-politickou rubriku. Přispíval též do časopisů: Tvorba, Levá fronta a Signál. V letech 1936 - 1937 byl šéfredaktorem Haló novin. A od roku 1938 vedl vnitropolitickou rubriku Rudého práva. V sovětské emigraci působil jako hlasatel a později jako vedoucí vysílače Za národní osvobození.

Politická činnost

Od října 1938 do května 1939 členem ilegálního vedení KSČ Praha (ve vedoucí „trojce“). Roku 1939 emigroval s rodinou přes Polsko do SSSR. Po návratu z emigrace zvolen v listopadu 1945 členem Krajského výboru KSČ Praha. Po krátkém působení v Rudém právu na postu šéfredaktora se roku 1946 stal vedoucím Kulturního a propagačního oddělení ÚV KSČ, tzv. kultpropu. Tento stranický aparát se pod vedením Bareše dostal do sporu s Václavem Kopeckým a jeho Ministerstvem informací a osvěty. Ve zkratce šlo o to, kdo bude rozhodovat o kulturní politice v tehdejším Československu. Z kampaně proti Seifertovi vyšel vítězně Václav Kopecký, stejně tak jako v celém sporu o nadvládu nad kulturní politikou. Gustav Bareš byl roku 1952 za nastolování antigottwaldovské linie odvolán ze všech politických funkcí a byl zastaven i časopis Tvorba, kterému Bareš dělal šéfredaktora.

Kampaň proti Seifertovi

Jakýmsi katalyzátorem sporu mezi Barešem a Kopeckým se stala kampaň proti Jaroslavu Seifertovi. Byl to Bareš, kdo si u Ivana Skály objednal negativní kritiku na Seifertovu novou sbírku Píseň o Viktorce. Zdrcující kritika byla stranická msta za Seifertův výrok ve vinárně roku 1949, kdy řekl, že vidí raději francouzského básníka zvracet, než sovětského skládat verše. Ve vinárně u stolu sedící Jiří Taufer ale Seiferta za protisovětský výrok udal. Po agresivní kritice Ivana Skály se Seifert odmlčel. Byl to právě Kopecký, kdo se ve sporu s Barešem zachoval vůči Seifertovi obratněji. Na Kopeckého přímluvu se Seifert musel roku 1951 pouze omluvit v kanceláři Ivana Olbrachta za přítomnosti Ladislava Štolla a Jiřího Taufera a omluvu musel taktéž stvrdit 30. září 1951 písemně. Gustav Bareš ale nadále trval na potrestání Seiferta a svůj postoj Bareš podával "jako důkaz neúchylnosti svého pojetí kulturní politiky".

Zbytek života

Po odvolání ze všech politických funkcí roku 1952 byl Bareš "uklizen" do Ústavu dějin KSČ, kde působil v letech 1955 - 1963. Později přednášel na Fakultě osvěty a novinářství Univerzity Karlovy, kde byl od roku 1966 řádným profesorem filozofie a děkanem. Roku 1968 během událostí tzv. Pražského jara se dožadoval politické rehabilitace. Za počátek "deformace socialismu" považoval rok 1952, kdy byl odvolán z politických funkcí. Namísto toho je roku 1970 vyloučen z KSČ a bylo mu odňato právo přednášet na univerzitě. Zemřel v Praze roku 1979. Před smrtí se kál slovy: "Celý můj život byl omyl."

Dílo

  • Naše cesta k socialismu (1948)
  • Julius Fučík - revoluční novinář (1950, spolu s J. Rybákem)
  • Vytvoříme z plzeňského kraje nezdolnou tvrz míru a socialismu (1950)
  • Za krásnou, šťastnou, socialistickou Prahu (1951, spolu s V. Krutinou)
  • O stranické práci (1951, spolu s B. Köhlerem a M. Pastyříkem)

Reference

  • Jiří Knapík, Kdo byl kdo v naší kulturní politice 1948-1953. 1. vydání. Praha: Libri, 2002. 280 s. ISBN 80-7277-093-4.
  • Jiří Knapík, V zajetí moci. Kulturní politika, její systém a aktéři 1948-1956. Praha: Libri, 2006. 400 s. ISBN 80-7277-316-X.
  • Jiří Knapík, Verše v nemilosti. Soudobé dějiny, roč. 1998, č. 1.

Externí odkazy


Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Gustav_Bare%C5%A1“