The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

General Motors P-75A Eagle

Z Multimediaexpo.cz

P-75 Eagle
Soubor:Fisher P-75A in flight 061024-F-1234P-045.jpg
Základní charakteristika
Určení dálkový stíhací letoun
eskortní stíhací letoun
Výrobce General Motors
Konstruktér
První let 17. listopad 1943
Zařazen
Vyřazen
Výroba
Vyrobeno 8
Varianty
Uživatel USAAF


General Motors P-75A Eagle byl stíhací letoun projektovaný firmou General Motors, od září 1942, speciálně pro operace ve velkých výškách. Letoun používal tehdy nejvýkonnější dostupný vodou chlazený motor Allison V-3420, což byl vlastně zdvojený motor Allison V-1710 a který roztáčel dvě protiběžné vrtule. Měl také používat co nejvíce prvků z již vyráběných letadel. Firma General Motors byla v době vývoje tohoto typu velice vytížená vývojem dalších projektů, stejně jako licenční výrobou - především bombardéru Grumman TBF Avenger.

Obsah

Vývoj

V říjnu 1942 byla objednána stavba dvou prototypů, označených XP-75, které měla vyvinout jedna z divizí General Motors, označená Fisher Body. Vnější části křídel měly pocházet ze stíhačky North American P-51 Mustang, ocasní plocha byla z bombardéru Douglas SBD Dauntless a podvozek z typu Vought F4U Corsair. Celková koncepce byla podobná typu Bell P-39 Airacobra. Pilot seděl více vpředu, než bylo obvyklé a motor, který měl za zády, roztáčel vrtuli pomocí dlouhé hřídele. V raných stádiích vývoje typu byly místo křídel z P-51 použity křídla dostupnějšího letoun Curtiss P-40 Warhawk.

P-75A v letu

V polovině roku 1943 se ukazovalo, že více než výškový přepadový stíhač bude potřeba dálkový eskortní stíhací letoun a proto bylo objednáno dalších šest modifikovaných kusů XP-75. V té době bylo také objednáno 2 500 kusů sériových P-75A. Pak ale došlo k letovým testům a ukázalo se, že výkony nového typu jsou neuspokojivé a ze sériové výroby tak sešlo.

Testy

K prvnímu letu prototypu XP-75 došlo 17. listopad 1943. Druhý prototyp vzlétl krátce poté a ostatních šest dálkových stíhacích prototypů vstoupilo do zkušebního programu během roku 1944. Zkoušky odhalily řadu dětských nemocí. Například šlo o špatně vypočtené těžiště letounu, selhávání motoru při plném výkonu, nedostatečné chlazení a vysoké síly v řízení. Šestice dálkových prototypů, která byla zkoušena od září 1944, byla upravena podle zkušeností z prvních zkušebních letů. Tyto letouny dostaly větší svislou ocasní plochu, bublinový překryt kabiny a vylepšené motory varianty Allison V-3420-23.

Jak už bylo zmíněno, USAAF zvažovala masovou výrobu typu P-75, ale jelikož se válka chýlila ke konci, začalo letectvo omezovat počet nově zaváděných typů letadel. Navíc nejnovější modifikace Republic P-47N Thunderbolt a P-51D Mustang se v roli dálkových eskortních bombardérů výborně osvědčily, což byl další z důvodů, proč byla objednávka sériové výroby P-75A 6. října 1944 zrušena. P-75A proto nikdy zcela nedokončil své zkoušky. Jeden prototyp XP-75 se pravděpodobně dochoval v National Museum of the United States Air Force v Daytonu v Ohiu.

Hlavní technické údaje

  • Osádka: 1
  • Rozpětí: 15,04 m
  • Délka: 12,32 m
  • Výška: 4,72 m
  • Nosná plocha: 32,24 m²
  • Plošné zatížení: 194,3 kg/m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 5214 kg
  • Vzletová hmotnost: 6263 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 8260 kg

Pohonná jednotka

  • 1× vzduchem chlazený 24-válec do W, Allison V-3420-23
    • Výkon motoru: 2885 hp (2150 kW)

Výkony

  • Maximální rychlost: 697 km/h ve výšce 6 100 m
  • Dostup: 11 100 m
  • Stoupavost: 21,3 m/s
  • Dolet: 3300 km

Výzbroj

  • 6× 12,7mm kulomet v křídlech
  • 4× 12,7mm kulomet v trupu
  • 2× 227kg puma