Gediminas Vagnorius

Z Multimediaexpo.cz

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl.

Gediminas Vagnorius (* 10. června 1957) je litevský politik, veřejný činitel, signatář Zákona o obnovení nezávislosti Litvy, vyhlášeného Nejvyšším sovětem Litevské Republiky, třetí a osmý litevský premiér po vyhlášení obnovení nezávislosti (11.3.1990) v letech 1991 - 1992 a 1996 - 1999. Jeho mateřštinou je žemaitština, hovoří plynně litevsky (s žemaitským přízvukem), německy a rusky.

Obsah

1 Život, vzdělání, kariéra
2 Peněžní reforma v Litvě ("vágnorky", 5. srpna 1991)
3 Reference
4 Externí odkazy

Život, vzdělání, kariéra

Narodil se v rodině sedláka a učitelky. Od roku 1962 bydlel v Telšiajích^[1]. V roce 1975 ukončil školní docházku na 4. střední škole v Telšiajích. V roce 1980 absolvoval Vilniuský Institut stavebního inženýrství. V roce 1980 obhájil disertaci Kandidáta ekonomických věd (později byla tato vědecká hodnost přirovnána Doktoru sociálních věd). V letech 1988–1990 vědecký vedoucí v Ekonomickém institutu Akademie věd.

Byl zvolen do Nejvyšší Rady Seimu v kadencích 1992–1996, 1996–2000 a 2000–2004. Byl premiérem ve III. a v VIII. vládě. V letech 1993 - 1999 předseda Vlastenecké Unie (Litevských konzervativců). 3. dubna 2000 byl vyhoštěn z Vlastenecké Unie a stal se předsedou nově vytvořené strany Svazu umírněných konzervativců. Po sloučení této strany s Ligou mladých Křesťanských demokratů do strany Sociální Svaz Křesťanských demokratů se stal předsedou této sloučené strany.

Po sloučení Sociálního Svazu Křesťanských demokratů s frakcí Seimu "Jednotná Litva" (23. ledna 2010) byl Gediminas Vagnorius jednohlasně zvolen předsedou nové Strany Křesťanů^[2].

Peněžní reforma v Litvě ("vágnorky", 5. srpna 1991)

1 talon

Gediminas Vagnorius byl autorem a vykonavatelem úspěšného projektu urychleného finančního, bankovního a ekonomického odpoutání Litvy od finančních struktur rozpadajícího se Sovětského svazu, kde (v celém postsovětském prostoru včetně Litvy) v té době zuřila nevídaná hyperinflace. Jedním z nejdůležitějších nástrojů této politiky bylo zavedení takzvaných talonů, lidově: vágnorek. Ty byly zavedeny 5. srpna 1991, zpočátku jako nuceně souběžné platidlo (poměr: 1 talon = 1 rubl) se sovětským rublem. Tedy pokud nějaká položka zboží stála v SSSR kupříkladu 50,00 rublů, bylo v Litvě nutno zaplatit 50 rublů + 50 talonů. Za samotné ruble bez talonů nebylo možno (kromě černého trhu) nakoupit. Ve druhé etapě talony plně nahradily ruble. Hned od začátku bylo deklarováno, že talony jsou přechodným platidlem v přechodu na lity, které byly nakonec zavedeny 25. června 1993 v poměru 100 talonů = 1 litas. Talony (vágnorky) byly výhradně papírové a po jejich stažení z oběhu byly v Grigiškách recyklovány na toaletní papír.

Reference

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] ttp://www.lrvk.lt/lt/vyriausybe/apie-vyriausybe/ankstesnes-vyriausybes/po-1990-metu/gediminas-vagnorius-3/

[1] ttp://www.lrytas.lt/-12642429321263555008-frakcija-viena-lietuva-su-g-vagnoriumi-suk%C5%ABr%C4%97-nauj%C4%85-partij%C4%85-nuotraukos-video-politologo-komentaras.htm

[1]

[2]