Galileiho princip relativity

Z Multimediaexpo.cz

Galileiho princip relativity (též klasický princip relativity) je fyzikální princip, který říká, že zákony mechaniky mají stejný tvar ve všech inerciálních vztažných soustavách.

Na základě tohoto principu se v klasické mechanice při transformaci souřadnic (poloha a čas) mezi různými inerciálními vztažnými soustavami zachová tvar fyzikálních zákonů.

V rámci klasické mechaniky vychází Galileiho princip relativity z těchto postulátů:

čas je absolutní (plyne ve všech vztažných soustavách stejně),
pro skládání rychlostí platí vždy vektorový součet v = v₁ + v₂,
hmotnost tělesa je stálá a nezávisí na rychlosti.

Galileiho transformace

Transformace (Galileiho transformace) z jedné vztažné soustavy (souřadnice x, y, z, čas t) do druhé soustavy (souřadnice x' , y' , z' , čas t' ), která se vzhledem k první pohybuje stálou rychlostí v přímočaře ve směru osy x:

\(x^\prime = x - v.t\)

\(y^\prime = y\)

\(z^\prime = z\)

\(t^\prime = t\)

Důsledky

Galileiho princip relativity vyhovuje pohybům s rychlostí velmi nízkou v porovnání s rychlostí světla, tj. dějům klasické mechaniky.

Důsledky tohoto principu, např. možnost neomezeného růstu rychlosti, však odporují experimentům s pohyby, jejichž rychlost se blíží rychlosti světla. Pro takové děje je nutno použít Einsteinův princip relativity.

Související články

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii