Fykobiliny

Z Multimediaexpo.cz

Fykobilizom obsahuje přídatné fotosyntetické pigmenty: na obrázku světle modře allofykocyanin, tmavě modře fykocyanin a červeně fykoerytrin. Tyto pigmenty se uplatňují mimo jiné při jevu zvaném chromatická adaptace

Fykobiliny jsou fotosyntetická barviva sloužící jako přenašeči světelné energie ke chlorofylu a. Vyskytují se zejména u zástupců sinic, skrytěnek, rozsivek, hnědých řas, ruduch a krásnooček. Fykobiliny tvoří na povrchu tylakoidů jisté anténové struktury, tzv. fykobilizomy. Do této skupiny fotosyntetických pigmentů patří:

• Fykocyanin (modrý)
• Fykoerythrin (červený)
• Allofykocyanin (modrý a spíše vzácnější^[1])

Vlastnosti

Fykobiliny jsou obecně barviva podobná svou stavbou žlučovým barvivům vznikajícím u živočichů rozkladem hemu. Mají totiž také tetrapyrolovou strukturu, ta je ale lineární. Na rozdíl od např. hemoglobinu, krevního barviva obratlovců, na tomto tetrapyrolovém cyklu není přítomen žádný atom kovu; tvoří však komplexy s proteiny,^[1] které se tedy označují jako fykobiliproteiny.

Reference

1. ↑ ^{1,0 1,1} NOVÁČEK, František. Fytochemické základy botaniky. Olomouc : Fontána. ISBN 978-80-7336-457-1.