Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Chyše (zámek)
Z Multimediaexpo.cz
Zámek Chyše je zámek ve stejnojmenném městě v Karlovarském kraji. K zámku patří park, který byl založen už v 17. století.
Obsah |
Historie
Původně vladycké sídlo a ves, poprvé připomínané v letech 1169–1192 bylo od roku 1254 sídlo rodu Odolenoviců. V letech 1361–1365 byly Chyše s rabštejnským panstvím majetkem královské koruny Karla IV., ale v letech 1370–1378 patřily ke žlutickému panství a od roku 1397 byly v držení bratří Smetánků z Hradišťan. Roku 1422 se Chyší pravděpodobně zmocnil Jindřich z Plavna, po něm je Jan Calta z Kamenné Hory připojil k Rabštejnu.
Spolu s ním se Chyše ocitly v majetku Buriana z Gutštejna, který městečko opevnil, obnovil hrad, pobořený vojsky Jiřího z Poděbrad, a založil karmelitánský klášter. Posledním mužským potomkem byl Viktorín z Gutštejna. Sňatkem s jeho dcerou Anežkou získal Mikuláš z Lobkovic roku 1566 její dědictví, zahrnující kromě Chyší též statky Podbořany, Kryry a Lubenec. Mikuláš nechal hrad přestavět na renesanční zámek, avšak už v roce 1579 prodal zámek a město Chyše s vesnicemi Ferdinandu Renšpergerovi z Ronšperka a Držkovic.
Roku 1587 koupila tento majetek Griselda, vdova po Adamovi ze Švamberka, rozená z Lobkovic, a po ní ho vlastnil její syn Bohuchval Berka z Dubé, na Bělé a Kuřívodách. Ten byl považován za jednoho ze strůjců stavovského povstání z let 1618–1620, proto po prohrané bitvě na Bílé hoře uprchl ze země, v nepřítomnosti byl pak odsouzen k trestu smrti, ztrátě cti a jeho jméno bylo přibito na staroměstskou šibenici. Celý jeho majetek byl zkonfiskován.
V roce 1622 byly Chyše bez odhadu levně prodány císařskému apelačnímu radovi Jiřímu Vilému Michnovi z Vacínova. Rodu Michnů z Vacínova zůstaly Chyše do roku 1664, kdy zadlužený Vilém Bedřich zemřel a jeho majetek koupil v dražbě Vilém Albrecht Kolovrat-Krakovský pro svou dceru Annu Ludmilu.
Anna Ludmila Kolovratová-Krakovská se poprvé vdala za Julia Albrechta Kolovrata-Libštejnského, podruhé za Jiřího Viléma Michnu z Vacínova, synovce Viléma Bedřicha. Zprvu převzala jen polovinu panství, majitelkou celých Chyší se stala až v roce 1672, když zdědila i druhou polovinu, kterou mezi tím získali její otec Vilém Albrecht a strýc Arnošt Abund Kolovrat-Libštejnský. Brzy poté věnovala scelené panství svému manželovi Jiřímu Vilémovi.
Ludmila dala přestavět zámek v barokním stylu a za městem na kopci nově postavit kostel Zvěstování Panny Marie s rodinnou hrobkou. Když roku 1718 zemřela, dědil po ní její bratr Jan František Kolovrat-Krakovský a po něm jeho syn Vilém Albrecht a jeho syn Jan Josef. Od něho Chyše roku 1747 koupil Václav Leopold Putz z Breitenbachu. Putzové však panství zadlužili a roku 1766 je v dražbě získal hrabě Prokop Lažanský z Bukové.
Prokop (I.) Lažanský, nejvyšší dvorní kancléř, vlastnil již panství Manětín a Rabštejn a příslušenství Chyší rozšířil o statky Lubenec, Struhaře, Drahonice a Řepany. Po jeho smrti roku 1804 došlo k rozdělení rodu Lažanských na dvě větve: Chyšskou a Manětínskou. Manětín a část Rabštejna zdědil syn Jan, Chyše s příslušenstvím a menší část Rabštejna zdědil Prokop (II.), česko-haličský dvorní kancléř, který připojil k Chyším statek Lybini. Po jeho smrti v roce 1823 zdědil Chyše nejstarší syn Prokop (III.) Lažanský, který je spravoval až do roku 1868.
Prokop III. pověřil v letech 1856-1858 pražského architekta Ignáce Ullmanna rozsáhlou úpravou zámku ve stylu tehdy moderní tudorovské gotiky a dal tak zámku současnou podobu. Bezdětný Prokop v roce 1868 zemřel a Chyše zdědili synové bratra Vojtěcha, bývalého moravského místodržitele, Alexandr (†1870) a poté Leopold (†1891), říšský poslanec za stranu mladočeskou a pak svobodomyslnou.
Roku 1891 se majitelem Chyší stal Leopoldův bratr, Vladimír Lažanský, významný představitel české kulturní a politické scény na přelomu století, m.j. prezident Národopisné výstavy českoslovanské v Praze roku 1895. Jeho syn Prokop (IV.) vlastnil velkostatek od roku 1925 až do roku 1945, kdy byl podle Benešových dekretů zestátněn.
Když po 2. světové válce přešel zámek do vlastnictví státu, sídlilo v něm několik státních institucí, které se o zámek nestaraly, takže v roce 1967 musel být uzavřen a plánovaných oprav se do roku 1989 už nedočkal.
Současnost
Začátkem roku 1996 zchátralý zámek koupil Ing. Vladimír Lažanský s manželkou Marcelou a téhož roku zahájili jeho celkovou obnovu. Oprava zámku byla zařazena do Programu záchrany architektonického dědictví ČR při Ministerstvu kultury. Z fondu tohoto programu byly poskytovány finanční dotace. 30. května 1999 byla otevřena první zámecká expozice, včetně stálé expozice „Karel Čapek a západočeský kraj“.
Součástí zámeckého areálu je i panský pivovar, vystavěný v letech 1839-1841. Vaření piva však má však v Chyších tradici od roku 1580. V roce 2006 byla po 74 letech obnovena výroba zámeckého piva. V historických interiérech pivovaru se nachází stylový restaurant a pivnice.
Popis zámku
Zámek v Chyších je jednopatrová až dvoupatrová čtyřkřídlá budova nepravidelného půdorysu s velkou a malou polygonální věží. Východní křídlo nádvoří má na pilířích arkády sklenuté křížovou klenbou. Vstupní síň v přízemí východního křídla je sklenuta plackou a nese štukovou výzdobu ze začátku 18. století. Ve velkém sále s valenou klenbou a výsečemi je na štukové omítce nástropní olejomalba Petra Brandla ze začátku 18. století představující krále Davida, jemuž je přinášena hlava zavražděného syna Saulova.
Zámek Chyše a Karel Čapek
V roce 1917 působil v Chyších krátce jako vychovatel tehdy třináctiletého Prokopa (IV.) spisovatel Karel Čapek, který zde po ukončení univerzitních studiích získal první zaměstnání.
Krátký pobyt na zámku ovlivnil Čapka natolik, že se promítl hned do několika jeho děl – románu Krakatit, divadelní hry Věc Makropulos a povídek Modrá chryzantéma a Na zámku. Hrdina románu Krakatit se jmenuje Prokop, ve věžní místnosti zámku podle pověsti bydlela stará dáma, která sice vypila elixír mládí, ale skončila jako obyčejný smrtelník, a její duch v místnosti přetrvává a bloudí dodnes. K napsání povídky Modrá chryzantéma z Povídek z jedné kapsy, která se odehrává v nedalekém Lubenci, inspiroval autora zámecký zahradník. Podle povídky knížecí zahradník objevil v Lubenci světově unikátní modré chryzantémy. Pointou téhle povídky může být skutečnost, že od té doby se kraji kolem Lubenecka říká „kraj modré chryzantémy“, ačkoliv se tu (ani jinde) žádná modrá chryzantéma nikdy nevyskytovala.
Roku 1967 byla před zámkem odhalena busta Karla Čapka, dílo akademického sochaře Josefa Adámka a architekta Jaroslava Zbořila, připomínající zdejší Čapkův pobyt.
Souřadnice
Literatura
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl 4, Západní Čechy, Praha: Svoboda 1985
- Umělecké památky Čech. 1. díl, A-J, Praha: Academia 1977
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |