Christian Thielemann

Z Multimediaexpo.cz

Christian Thielemann (* 1. dubna 1959 Berlín) je německý dirigent.

Obsah 1 Život 2 Diskografie 3 Reference 4 Literatura 5 Externí odkazy

Život

Thielemann studoval hru na violu a klavír na Vysoké škole hudební (Hochschule für Musik) v Berlíně a bral soukromé hodiny v hudební skladbě a dirigování, než se v devatenácti letech stal korepetitorem u Deutsche Oper Berlin pod vedením dirigenta Heinricha Hollreisera^[1] a pracoval jako asistent Herberta von Karajana.^[2] Následně pracoval pro řadu menších německých divadel včetně Musiktheater im Revier v Gelsenkirchenu, v Karlsruhe, v Hannoveru, poté jako první kapelník v düsseldorfské Deutsche Oper am Rhein a následně v Norimberku jako šéfdirigent (Generalmusikdirektor) před návratem do Deutsche Oper Berlin v roce 1991, kde se uvedl řízením Wagnerova Lohengrina.^[3] V této době rovněž asistoval Danielu Barenboimovi na Hudebních slavnostech v Bayreuthu.

Po americkém debutu v sezóně 1991/92, kdy dirigoval v San Franciscu novou inscenaci Straussovy Elektry, byl brzy angažován newyorskou Metropolitní operou. V roce 1997 se stal šéfdirigentem Deutsche Oper Berlin. V roce 2000 se objevila zpráva, že Thielemann hodlá z Deutsche Oper odejít v roce 2001 z důvodu uměleckých sporů s nastupujícím uměleckým ředitelem Udo Zimmermannem.^[4] Thielemann nakonec v souboru zůstal do roku 2004, kdy rezignoval v důsledku sporů týkajících se distribuce financování městem Berlínem mezi Deutsche Oper a Státní operu Pod lipami.^[5]

V září 2004 byl Thielemann jmenován šéfdirigentem Mnichovské filharmonie. Toto místo má opustit roku 2011 po sporech s vedením orchestru, pokud jde o konečné schválení výběru hostujících dirigentů a programu orchestru, ^[6][7] a to i přes to, že v Mnichově byl s 800 000 € ročně nejlépe placeným veřejným zaměstnancem.^[8] V říjnu 2009 oznámil drážďanský orchestr Sächsische Staatskapelle Dresden jmenování Thielemanna za svého příštího šéfdirigenta s účinností od sezóny 2012/13.^[9]

Thielemann pravidelně diriguje na Hudebních slavnostech v Bayreuthu a na Hudebních slavnostech v Salcburku^[10] a jako host dirigoval například v Teatro Comunale di Bologna, v Royal Opera House Covent Garden v Londýně, v Metropolitní opeře v New Yorku a ve Vídeňské státní opeře.^[3] V návaznosti na rozhodnutí Nadace Richarda Wagnera Bayreuth ze září 2008 o jmenování Evy Wagnerové-Pasquierové a Kathariny Wagnerové za nástupce Wolfganga Wagnera ve vedení bayreuthského festivalu byl Thielemann jmenován hudebním poradcem, což v zásadě znamená hudebním ředitelem slavností; smlouva byla podepsána roku 2010.^[11][7] Thielemann oddirigoval v Bayreuthu více než 100 představení, což je více než kterýkoli dirigent slavností vyjma Felixe Mottla.^[7]

Roku 2003 obdržel Thielemann Záslužný řád Spolkové republiky Německo (Bundesverdienstkreuz).^[12] Je považován za nositele rakousko-německé dirigentské tradice ve stylu Wilhelma Furtwänglera a Herberta von Karajana.^[13][14]

Diskografie

pro Major

• Discovering Beethoven. Blue-Ray Ludwig van Beethoven, symfonie č. 1, č. 2 a č. 3, Wiener Philharmoniker, 2011
• Discovering Beethoven. Blue-Ray Ludwig van Beethoven, symfonie č. 4, č. 5 a č. 6, Wiener Philharmoniker, 2011
• Discovering Beethoven. Blue-Ray Ludwig van Beethoven, symfonie č. 7, č. 8 a č. 9, Wiener Philharmoniker, 2011

pro Hänssler

• Anton Bruckner, symfonie č. 8, Staatskapelle Dresden, březen 2010

pro Virgin

• Richard Strauss, Lieder, s Dianou Damrauovou, Münchner Philharmoniker, 2010

pro Unitel Classica

• Richard Wagner, Mistři pěvci norimberští DVD s Falkem Struckmannem, Ain Angerovou, Johanem Bothou, Adrianem Erödem, Rikardou Merbethovou, Michaelem Schadem, Orchester der Wiener Staatsoper, vydáno říjen 2009

pro Opus Arte

• Richard Wagner, Prsten Nibelungů s Michelle Breedtovou, Albertem Dohmenem, Stephenem Gouldem, Hansem-Peterem Königem, Lindou Watsonovou Evou-Marií Westbroekovou, Orchester der Bayreuther Festspiele, nahráno živě v průběhu slavností 2008, vydáno listopad 2009

pro Decca

• Richard Strauss, Růžový kavalír DVD s Renée Flemingovou, Sophií Kochovou, Dianou Damrauovou, Franzem Hawlatou a Jonasem Kaufmannem, Münchner Philharmoniker, říjen 2009
• Richard Strauss, Vier letzte Lieder s Renée Flemingovou, Münchner Philharmoniker, duben 2008

pro Deutsche Grammophon

• New Year's Ever Dresden Concert, s Renée Flemingovou a Christophem Maltmanem, Staatskapelle Dresden, 2010
• Carl Orff, Carmina Burana, s Christiane Oelzeovou, Davidem Kueblerem, Simonem Keenlysidemm Chor und Orchester der Deutschen Oper Berlin, 2007
• Ludwig van Beethoven, předehra "Egmont", a Johannes Brahms, Symfonie č. 1, Münchner Philharmoniker, duben 2007
• Wolfgang Amadeus Mozart, Rekviem, Münchner Philharmoniker a Chor des Bayrischen Rundfunks, listopad 2006
• Richard Wagner, Parsifal, Chor und Orchester der Wiener Staatsoper, duben 2006
• Anton Bruckner, symfonie č. 5, Münchner Philharmoniker, březen 2005
• Heinrich Marschner, Felix Mendelssohn Bartholdy, Carl Otto Nicolai, Carl Maria von Weber, Richard Wagner, předehry, Wiener Philharmoniker, říjen 2004
• Richard Wagner, Tristan a Isolda, Orchester der Wiener Staatsoper, květen 2004
• Richard Strauss, Ein Heldenleben a symfonická fantazie ze Ženy bez stínu, Wiener Philharmoniker, srpen 2003
• Albert Lortzing, Richard Strauss, Carl Maria von Weber, Richard Wagner, německé operní árie s Thomasem Quasthoffem a Orchester der Deutschen Oper Berlin, duben 2002
• Robert Schumann, symfonie č. 1 a č. 4, Philharmonia Orchestra, 2001
• Richard Strauss, Arabella DVD s Kiri Te Kanawou a Orchestra and Choir of the Metropolitan Opera, březen 2001 (1996)
• Richard Strauss, Alpská symfonie a suita z Růžového kavalíra, Wiener Philharmoniker, březen 2001
• Arnold Schoenberg, Pelleas a Melisanda, a Richard Wagner, Siegfried-Idyll, červen 1999
• Carl Orff, Carmina Burana, Chor und Orchester der Deutschen Oper Berlin, květen 1999
• Robert Schumann, symfonie č. 3 "Rýnská", předehra k opeře "Genoveva", op. 81, předehra, scherzo a finále, op. 52, Philharmonia Orchestra, 1999
• Richard Wagner, orchestrální hudba (Lohengrin, Parsifal, Tristan a Isolda), Philadelphia Orchestra, únor 1998
• Robert Schumann, symfonie č. 2, předehra Manfred, koncert pro 4 lesní rohy, op. 86, Philharmonia Orchestra, září 1997
• Ludwig van Beethoven, smuteční kantáta na smrt císaře Josefa II., Robert Schumann, Konzertstück op. 86 pro 4 lesní rohy a orchestr, Hans Pfitzner, Palestrina (předehry k I. a II. dějství), 1997
• Hans Pfitzner, hudba z Palestriny a Katynky z Heilbronnu, Richard Strauss, Guntram (preludium), Capriccio (preludium), Ohně zmar (milostná scéna), Orchester der Deutschen Oper Berlin, 1996

pro EMI Classics

• Richard Wagner a Richard Strauss, árie zpívá René Kollo, Orchester der Deutschen Oper Berlin, 1992

Reference

1. ↑ > Obituary for Heinrich Hollreiser. The Times [online]. 2006-08-28 [cit. 2011-03-25]. Dostupné online.  ( ) 
2. ↑ WERNECKE, Kläre. Christian Thielemann. Ein Porträt. Berlin : Henschel Verlag, 2003. ISBN 3894874651. (de) 
3. ↑ ^{3,0 3,1} Christian Thielemann. A Biographical Timeline [online]. Deutsche Grammophon, 2007-02, [cit. 2011-03-25]. Dostupné online. (en) 
4. ↑ STAUNTON, Denis. Berlin's maestros out of tune in race rown. The Observer [online]. 2000-10-29 [cit. 2011-03-25]. Dostupné online.  ( ) 
5. ↑ CONNOLLY, Kate. Berlin opera chief quits in cash row. The Daily Telegraph [online]. 2004-05-18 [cit. 2011-03-25]. Dostupné online.  ( ) 
6. ↑ Causa Thielemann. "Intrigantenstadel" – Philharmoniker ausgebuht. Süddeutsche Zeitung [online]. 2009-10-16 [cit. 2011-03-25]. Dostupné online.  ( ) 
7. ↑ ^{7,0 7,1 7,2} Christian Thielemann – I was pushed [online]. Intermezzo, 2009-07-26, [cit. 2011-03-24]. Dostupné online. (en) 
8. ↑ Thielemann trumps Pappano [online]. Intermezzo, 2010-11-23, [cit. 2011-03-24]. Dostupné online. (en) 
9. ↑ Christian Thielemann Chefdirigent ab 2012 [online]. Dresden : Sächsische Staatskapelle Dresden, 2009-10-09, [cit. 2011-03-25]. Dostupné online. (de) 
10. ↑ NOSS, Stephen. The only star here is dead. The Guardian [online]. 2006-07-20 [cit. 2011-03-25]. Dostupné online.  ( ) 
11. ↑ BOYES, Roger. Wagner hits a note of peace over Bayreuth. The Times [online]. 2008-09-02 [cit. 2011-03-03]. Dostupné online.  ( ) 
12. ↑ Wowereit überreicht Generalmusikdirektor Thielemann Bundesverdienstkreuz [online]. Berlin : Senatzskanzlei, 2003-09-25, [cit. 2011-03-24]. Dostupné online. (de) 
13. ↑ SERVICE, Tom. Christian Thielemann - the power and the politics. The Guardian [online]. 2009-10-15 [cit. 2011-03-25]. Dostupné online.  ( ) 
14. ↑ HEWETT, Ivan. Classical choice. The Times [online]. 2003-03-29 [cit. 2011-03-25]. Dostupné online.  ( ) 

Literatura

• WERNECKE, Kläre. Christian Thielemann. Ein Porträt. Berlin : Henschel Verlag, 2003. ISBN 3894874651. (de) 

Externí odkazy

• Životopis Christiana Thielemanna na cosmopolis.ch (anglicky)
• Životopis Christiana Thielemanna na stránkách Hudebních slavností v Bayreuthu (německy)
• Christian Thielemann na stránkách KlassikAkzente (německy)

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Christian Thielemann

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii