The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Boeing YB-40 Flying Fortress

Z Multimediaexpo.cz

Boeing YB-40 Flying Fortress byl modifikací druhoválečného bombardéru Boeing B-17 Flying Fortress. Byl vyvinut jako těžce vyzbrojený eskortní letoun, doprovázející svazy amerických těžkých bombardérů při náletech v Evropě. Americké armádní letectvo se pokusilo o toto řešení ochrany bombardovacích svazů v době, kdy ještě nebyly k dispozici výkonné dálkové stíhací stroje, jako P-51 Mustang, které by byly schopné bombardéry doprovázet do nitra Německa a zpět.

Obsah

Vývoj

Práce na projektu začaly v září 1942 s výrobou prvního prototypu, označeného XB-40, který upravila firma Lockheed-Vega (pobočka firmy Lockheed) ze sériového B-17F. V lednu 1943 bylo objednáno dalších 12 kusů první série, označených YB-40. Protože Vega byla plně vytížena výrobou zakázek s vyšší prioritou, prováděla úpravy dalších strojů firma Douglas ve své továrně v Tulse ve státě Oklahoma. První z nich byl hotov v březnu 1943.

Oproti standardnímu B-17 měl YB-40 především výrazně silnější výzbroj. Měl instalovánu druhou hřbetní střeleckou věž (byla mezi přední věží a bočními střelci), každý z bočních střelců měl místo jednoho kulometu ráže 12,7 mm k dispozici kulometné dvojče stejné ráže. Vybavení bombometčíka bylo odstraněno a pod nos letadla namontována malá střelecká věž s dvojicí kulometů ráže 12,7 mm. V Británii byly dokonce opět nainstalovány v modifikaci YB-40 chybějící kulomety, umístěné po stranách nosu letounu před kabinou pilota. YB-40 jich operačně nesl až 16 kusů (během zkoušek byly některé vybaveny údajně až 30 kusy). Vzhledem k tomu, že stroj nesl také výrazně více střeliva, byla pumovnice upravena na muniční sklad. Dodatečně bylo také zesíleno pancéřování, což vedlo k výraznému růstu hmotnosti. Proto zatímco B-17F potřeboval k vystoupání do výšky 20 tisíc stop 25 minut, YB-40 to trvalo dokonce 45 minut. Kromě sériových YB-40 byly postaveny ještě 4 kusy cvičné verze TB-40.

Operační nasazení

Hlavním posláním YB-40 byl doprovod bombardovacích vazů na dálkových misích. Koncepce letounu ale v tomto selhala. Přetížený letoun především nebyl schopen držet formaci se standardními B-17, obzvláště poté, co odhodily své pumy. Po odhození pum jim proto běžné B-17 obvykle ulétly. Chránit proto mohl nejlépe sebe sama. Jeden z celkem 13 vyrobených kusů byl ztracen při nouzovém přistání na ostrově Lewis už během přeletu do Anglie. Ostatní byly zařazeny do stavu 92. bombardovací skupiny a její 327. squadrony.

Od 29. května do 16. srpna 1943 se YB-40 účastnily 14 z celkem 19 operací, které americká 8. letecká armáda uskutečnila. Během těchto akcí proběhlo 48 bojových letů, při kterých bylo sestřeleno 5 německých letounů jistě a 2 pravděpodobně. Jeden YB-40 byl 22. června 1943 sestřelen protiletadlovým dělostřelectvem. Na posledních pěti misích byla změněna taktika a dva YB-40 letěly v čele svazu, aby chránily vedoucí stroj.

V době zkušebního nasazení první série byla letectvem objednána druhá série 11 kusů. Ty byly na základě zkušeností z bojového nasazení o něco odlehčeny. První stroj z druhé série byl 327. squadroně dodán v říjnu 1943. V té době se k jednotkám dostávala podstatně vylepšená modifikace B-17G a proto byly všechny bojově nasazené YB-40 převeleny do USA, kde dosloužily při výcviku, stejně jako všech 11 kusů druhé série.

YB-40 byl slepou uličkou ve vývoji typu a při operačním použití se neosvědčil, ale posloužil alespoň k vyzkoušení některých úprav, které byly následně použity u úspěšné (např. věž v nose letounu), výrazně modifikované verze B-17G.

Hlavní technické údaje

  • Osádka: 10
  • Rozpětí: 31,6 m
  • Délka: 22,7 m
  • Výška: 5,8 m
  • Nosná plocha: 141,9 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 24 900 kg
  • Vzletová hmotnost: 32 720 kg
  • Pohonná jednotka: 4× vzduchem chlazený, přeplňovaný, hvězdicový devítiválec Wright R-1820-65 Cyclone 9
    • Výkon pohonné jednotky: 1 200 hp (895 kW)

Výkony

  • Maximální rychlost: 470 km/h
  • Cestovní rychlost: 315 km/h
  • Dostup: 8 900 m
  • Dolet: 3 640 km

Výzbroj

  • Rozdělení munice:
    • Příďová věž: 2200
    • Přední hřbetní věž: 2500
    • Zadní hřbetní věž: 3300
    • Spodní „kulová“ věž: 300
    • Boční střeliště: 1200
    • Ocasní střeliště: 1200
      • Celkem 10 700

Externí odkazy