Bavorovská vrchovina

Z Multimediaexpo.cz

Bavorovská vrchovina je geomorfologický podcelek v jihovýchodní části Šumavského podhůří. Rozprostírá se na ploše 678 km² a má průměrnou nadmořskou výšku 511 m.^[1] Na západě sousedí s Boubínskou hornatinou, Vimperskou vrchovinou a Svatoborskou vrchovinou, na severu s Nepomuckou vrchovinou a Horažďovickou pahorkatinou, na východě s Putimskou a Blatskou pánví a na jihu s Prachatickou hornatinou. Má charakter plochého pohoří s erozně denudačním reliéfem.

Obsah 1 Geologická stavba 2 Geomorfologické podcelky 3 Nejvyšší vrcholy 4 Vodstvo 5 Související články 6 Reference

Geologická stavba

Největší část Bavorovské vrchoviny budují ruly a migmatity jednotvárné série moldanubika. Do severozápadní části zasahuje rovněž pestrá série moldanubika a menší granodioritická tělesa středočeského plutonu. Na jihovýchodě se vyskytují menší žulová tělesa moldanubického plutonu.

Geomorfologické podcelky

Podhůří se člení na šest geomorfologických okrsků:

• Budětická vrchovina
• Prácheňská pahorkatina
• Volyňská vrchovina
• Miloňovická pahorkatina
• Husinecká vrchovina
• Netonická vrchovina
• Netolická pahorkatina

Nejvyšší vrcholy

Nejvyšší vrcholky tohoto geomorfologického podcelku přesahují 600 m:

• Na Stráži (700 m)
• Helfenburk (Malošín) (683 m)
• Čepičná (671 m)
• Hrad (667 m)
• Betaň (651 m)
• Svobodná hora (640 m)

Vodstvo

Bavorovskou vrchovinou protékají řeka Otava, Blanice a Volyňka.

Související články

• CHKO Šumava
• Geomorfologické členění Šumavské hornatiny

Reference

1. ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno : Academia, 1987.  

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii