The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Strahovský klášter

Z Multimediaexpo.cz

Strahovský klášter

Strahovský klášter je nejstarší premonstrátský klášter v Čechách, založený roku 1140, a jedna z nejvýznamnějších architektonických památek České republiky. V klášteře, který byl po roce 1990 obnoven, sídlí také Památník národního písemnictví a součástí kláštera je slavná Strahovská knihovna a obrazárna.

Obsah

Historie

Znak kláštera

Klášter byl založen roku 1140 Vladislavem II. na popud olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka a dostal nové jméno Sion. Roku 1143 sem přišli premonstrátští mniši z westfálského Steinfeldu. Kamenný kostel a klášter byl pak vybudován ve druhé polovině 12. století, roku 1178 zde byl pohřben král Vladislav II. a po úpravách byl kostel podruhé vysvěcen roku 1182. Po požáru roku 1258 a ve 14. století byl klášter různě přestavován. Po vyplenění v husitských válkách roku 1420 byl obnoven a výrazně přestavěn až v letech 1601-1605 (kostel) a 1614-1626. Roku 1613 byla také nově založena opatská zahrada. Roku 1627 sem byly z Magdeburgu převezeny ostatky zakladatele premonstrátského řádu sv. Norberta (+1134) a 1648 klášter vyrabovalo švédské vojsko, které odvezlo i velkou část knihovny. Barokní přestavbu vedli architekti Giovanni Domenico Orsi (1671-1674), který postavil také nový knihovní sál (dnešní Teologický), a Jan Baptista Mathey (budova opatství, po 1682). Po poškození kostela roku 1742 opravoval fasády Anselmo Lurago a koncem 18. století se na přestavbách průčelí Filosofického sálu knihovny podílel Ignác Jan Nepomuk Palliardi. Roku 1950 byl klášter uzavřen a řehoníci z větší části deportováni do sběrných táborů. Při rekonstrukci pro účely Památníku národního písemnictví v letech 1950-1953 se ukázalo, že velké části původní románské stavby kostela i kláštera se zachovaly, a to až do výše prvního patra. V letech 1992-1993 byl klášter obnoven a v následujících letech opraven.[1]

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie

Původně románská bazilika Nanebevzetí Panny Marie z druhé poloviny 12. století byla goticky přestavována po požáru v roce 1258. Zároveň byla k severní boční lodi přistavěna kaple zasvěcená původně sv. Voršile, dnes sv. Norbertovi. Další přestavba přišla po vyplenění basiliky husity a dlouhém chátrání až za opata Jana Lohelia v letech 1601-1605, kdy byla stržena příční loď a staré věže průčelí a postaveny nové. V renesančních úpravách pokračoval i jeho nástupce Kašpar Questenberg, který v letech 1630-1631 nechal basiliku prodloužit a zbudovat nové průčelí. K jižní lodi pak nechal přistavět kapli Panny Marie Pasovské. Současná barokní podoba basiliky je dílem italského architekta A. Luragha, který vedl přestavbu poté, co byla v roce 1742 a 1751 poškozena při francouzském a pruském bombardování Prahy. Basilika byla důkladně opravena po roce 1993.[2]

Knihovna

Strahovská knihovna je jednou z nejcennějších a nejlépe zachovaných historických knihoven nejen v ČR. Uchovává přes 200 tisíc knih, z toho přes 3000 rukopisů a 1500 prvotisků, uložených ve zvláštním depozitáři. Knihovnu tvoří dva sály, Teologický a větší Filosofický, a spojovací chodby mezi nimi.

Teologický sál

Teologický sál.

Nejstarší část dnešní knihovny, tak zvaný Teologický sál, vznikl v letech 1671-1674 podle návrhu a pod vedením G. D. Orsiho. Nástropní fresky od strahovského řeholníka Siarda Noseckého jsou z let 1721-1727. V sále je uložena hlavně teologická literatura, většinu severní stěny pokrývají různá vydání Bible.

Kabinet kuriozit a spojovací chodba

Obě spojovací chodby slouží také jako knihovny, na západním konci severní spojovací chodby je tak zvaný kabinet kuriozit, předchůdce pozdějších muzeí. V zasklených skříních jsou zde umístěny pozoruhodné přírodniny (lastury, vycpaná zvířata a pod.).

Filosofický sál

Hlavní klenutý sál historické knihovny, nazvaný Filosofický, o rozměrech asi 10 x 32 m sahá přes dvě patra budovy a má zhruba v polovině výšky ochoz. Vznikl úpravou původní sýpky v letech 1783-1785 s novým průčelím od I. J. Palliardiho a sochami I. Platzera. Roku 1792 byl upraven tak, aby se sem mohl přestěhovat knihovní mobiliář z roku 1778 ze zrušeného kláštera v Louce u Znojma. Nástropní fresky jsou od F. A. Maulbertsche z roku 1794 a znázorňují duchovní vývoj lidstva.

Obrazárna

Strahovský klášter po staletí pečoval o vzdělanost a kulturu. Již v 18. století zde existovala hodnotná sbírka obrazů. Rok po svém zvolení strahovským opatem (1834) se Jeroným J. Zeidler rozhodl pro vybudování obrazárny. Stalo se tak v souvislosti se zájmem o Růžencovou slavnost, Dürerovo stěžejní dílo, jež bylo v té době v majetku kláštera. Do obrazárny bylo hned po zřízení umístěno na 400 obrazů. V průběhu dalších let byla získána řada významných děl a byl také pořízen katalog. V sedmdesátých letech 19. století čítala obrazárna přes tisíc položek. Sál se stovkami obrazů navštěvovaly ročně desítky, později stovky zájemců z celé Evropy. Přesto byla možnost shlédnout sbírku omezena jejím umístěním v prostorách klauzury. Po násilném zrušení kláštera roku 1950 došlo k rozchvácení sbírek, nejhodnotnější části převzala pražská Národní galerie a další díla se většinou dostala do správy památkových objektů. Společně s obnovení řeholního života byl v letech 1992–1993 fond obrazárny z větší části scelen, sbírka nyní obsahuje půldruhého tisíce maleb. Od roku 1993 je část kolekce poprvé veřejnosti prezentována ve stálé expozici, představující výběr části nejkvalitnějších obrazů z časového rozmezí 14. až 19. stol. Současná expozice je výběrem tematických celků, jež jsou ve strahovské sbírce obsaženy.

Současnost kláštera

V současnosti je opatem Královské kanonie premonstrátů na Strahově Rmus. D. Michael Josef Pojezdný (zvolen původně ještě tajně v r. 1987). Ke kanonii patří celkem 75 řeholníků, žijících v klášteře samotném, nebo na farách po celé České republice a v části Slovenska.

Místa působení strahovských premonstrátů v současnosti

Arcidiecéze pražská

  • klášter a farnost Praha Strahov
  • farnost Praha - Nebušice
  • farnost Praha - Vinohrady
  • farnost Praha - Košíře
  • farnost Praha - Řepy
  • farnost Praha - Střešovice
  • farnost Říčany u Prahy

Diecéze litoměřická

  • farnost Bohušovice nad Ohří
  • farnost Doksany + tamní klášter sester premonstrátek
  • farnost Liběšice u Žatce
  • farnost Štětí nad Labem
  • farnost Žatec

Diecéze českobudějovická

  • farnost Bechyně
  • farnost Horní Planá
  • řeholní dům a farnost Milevsko
  • farnost Světlík

Diecéze brněnská

  • farnost Bučovice
  • řeholní dům a farnost Jihlava - sv. Jakub
  • farnost Křenovice u Slavkova
  • farnost Louka u Znojma

Arcidiecéze Olomoucká

  • řeholní dům a farnost Svatý Kopeček u Olomouce

Diecéze Ostrava-Opava

  • farnost Mořkov

Arcidiecéze bratislavská (Slovensko)

  • farnost Holíč

Diecéze nitranská (Slovensko)

  • farnost Vráble

Fotogalerie

Nádvoří

Klášterní bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Strahově

Interiér baziliky

Bibliotéka

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Praha 16. Popis města - Strahov. Sv. 20, str. 411n.
  • P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Pražský Hrad a Hradčany. Praha: Academia 2000.
  • KOŠNÁŘ, Julius. Staropražské pověsti a legendy. Praha : Vincentinum, 1933. Dostupné online. - kapitola O premonstrátském klášteře na Strahově, s. 152-155.  
  • ZAP, Karel Vladislav. Popis královského hradu, hlavního chrámu u sv. Víta a všech jiných kostelův a světských stavení na Hradčanech v Praze. Praha : Kober, 1868. Dostupné online. - kapitola Klášter na Strahově.  

Reference

  1. ↑ P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Pražský Hrad a Hradčany. Str. 348-360.
  2. ↑ P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Pražský Hrad a Hradčany. Str. 112-124.

Související články

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Strahovský klášter
Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Strahovsk%C3%BD_kl%C3%A1%C5%A1ter“