Plod (botanika)

Z Multimediaexpo.cz

Plod (fructus) je rostlinný orgán obsahující semena. Vzniká přeměnou pestíku, případně ostatních květních částí, po oplození vajíček a jeho funkcí je výživa a ochrana semen, případně pak napomáhání jejich šíření. Největší plody mají meloun (do 70 kg) či tykev (až 170 kg). Květenství, které se nerozpadá ani v době zralosti a odlamuje se v celku, se nazývá plodenství.

Obsah 1 Způsoby rozšiřování plodů 2 Klasifikace plodů 2.1 Podle typu gynecea 2.2 Suchý nebo dužnatý 3 Literatura 4 Reference 5 Externí odkazy

Způsoby rozšiřování plodů

• Anemochorie: větrem - plody jsou většinou vybaveny křidélky u javoru či chmýřím u pampelišky
• Zoochorie: živočichy - přichycením k živočichovi (např. lopuch, svízel), nebo konzumací a přes trávící trakt trusem ven (jedlé plody, např. bobule)
• Hydrochorie: vodou - u vodních rostlin
• Autochorie: vlastními silami, např. u netýkavky

Klasifikace plodů

Klasifikace plodů je komplikovaná. Existuje mnoho způsobů, jak ji provádět a neexistuje obecně přijímaný úzus, který by některou z nich výrazně upřednostňoval. Jediné, na čem se vědci obecně shodnou, je dělba na pravý a nepravý plod. Podle tohoto pravidla rozlišujeme plody pravé, na jejichž tvorbě se podílí pouze gyneceum a plody nepravé, na jejichž tvorbě se kromě gynecea podílí i jiné části květu. Jakákoliv hlubší klasifikace plodů je však stálým předmětem diskuse v rostlinné morfologii. V následujících kapitolách jsou proto uvedeny dvě další, často uváděná členění.

Podle typu gynecea

Tento typ uvádí studijní materiály pro morfologii rostlin na BF JU^[1]. Dělí plody na apokarpní a cenokarpní.

Apokarpní plody

• pukavé: měchýřek, lusk
• nepukavé: bobule, peckovice, jednoplodolistová nažka
• apokarpní souplodí

Cenokarpní plody

• pukavé: tobolka (suchá tobolka, dužnatá tobolka), šešule (resp. šešulka)
• nepukavé: víceplodolistová nažka, oříšek, obilka, bobule (vysychavá bobule), peckovice
• rozpadavé
  • poltivé: dvounažka, dvoupeckovička, zobanitý plod, knoflíčkovité plody slézů, rozpadavé plody pryšců,
  • lámavé: struk, dvojstruk, tvrdka

Suchý nebo dužnatý

Tento typ dělení se aplikuje na českých středních školách.

Suché plody

• pukavé: měchýřek, lusk, šešule, šešulka, tobolka
• nepukavé: nažka, oříšek, obilka
• poltivé: struk, dvounažka, tvrdka, diskový plod

Dužnaté plody

• bobule, peckovice

Nepravé plody

• malvice, češule

Literatura

• KINCL, Lubomír, KINCL, Miloslav, JAKRLOVÁ, Jana. Biologie rostlin pro 1. ročník gymnázií. Ilustr. Marie Suchardová. Praha : Fortuna, 1993. 112 s. - ISBN 80-7168-090-7
• ROSYPAL, Stanislav, et al. Přehled biologie. Ilustr. Karel Jelínek aj.; fotogr. Ivan Heráň aj. 2. upr. vyd. Praha: Scientia, 1994. 635 s. - ISBN 80-85827-32-8
• REISENAUER, Roman, et al. Co je co? [Díl] 1. 2. přeprac. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. 714 s.

Reference

1. ↑ Milan Štech: studijní materiály pro morfologii rostlin na BF JU

Externí odkazy

• Typy plodů na BioLibu
• Studijní materiály k rostlinné morfologii na BF JU

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii