Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Jaroměř
Z Multimediaexpo.cz
Jaroměř je východočeské město, ležící 17 km severovýchodně od Hradce Králové na soutoku řek Labe, Úpy a Metuje v nadmořské výšce 254 m. Má rozlohu 23,95 km² a k 2. lednu 2007 čítá 12 678 obyvatel.[1] Zeměpisná poloha města je 50° 21' severní šířky a 15° 55' východní délky. Místní pošta má PSČ 551 01.
K Jaroměři přináleží i historické pevnostní město Josefov. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Střed Josefova je městskou památkovou rezervací.
Historie
Nejstarší část Jaroměře, dnešní historický střed města, je trvale osídlena tisíc let. Ve vývoji od raně středověkého hradiště z počátku 11. století k vyspělému městu vrcholného pozdního středověku se odráželo dění v tehdejším českém státě. Název Jaroměř je odvozován od přemyslovského knížete Jaromíra. Nejstarší písemná zpráva o Jaroměři pochází z roku 1126. Královské město vzniklo zřejmě za krále Přemysla Otakara II. na místě původního hradiště. První písemný doklad o existenci města je z roku 1298. Listinou z roku 1307 byla Jaroměři potvrzena městská práva a zároveň se stala královským věnným městem českých královen. Měšťané tak byli přímými poddanými české královny.
Husitské období je jednou z nejzajímavějších kapitol v historii Jaroměře. V roce 1421 byla dobyta husitskými vojsky pod vedením Jana Žižky z Trocnova a stala se na další léta věrným husitským městem. Jaroměřští se zúčastnili i některých vojenských tažení. Nakonec se však město poddalo králi Zikmundovi, aby si uchovalo získanou samosprávu. V následujících dvou stoletích zažila Jaroměř hospodářský rozkvět. Měšťané byli obdařeni četnými privilegii a úlevami. Bohaté město koupilo i některé okolní vesnice a stalo se jejich vrchností. V roce 1547 se Jaroměř připojila k neúspěšnému povstání českých stavů proti králi Ferdinandovi I. Habsburskému. Vítězný panovník ji za odboj potrestal finančním postihem a omezením vlastní samosprávy. Další úpadek přinesla městu třicetiletá válka, kdy se ve městě střídaly vojenské posádky a na jejím konci byla Jaroměř zpustlá a vylidněná. Na začátku 18. století zažilo Jaroměřsko čilý ruch spojený s výstavbou Šporkova lázeňského komplexu v Kuksu. Ztráta Slezska a Kladska pak vedla k výstavbě pevnosti na místě vesnice Ples. Osídlování pevnostního města, přejmenovaného roku 1793 na Pevnost Josefov, postupovalo ovšem jen zvolna. Mnohonárodnostní posádka josefovské pevnosti tvořila značně výlučnou společnost. Josefov získal vlastní samosprávu až v roce 1835. Se stavbou josefovské pevnosti se do města dostává i železnice, která byla důležitým impulsem ke vzniku průmyslu a dalšímu rozvoji města. Hlavními průmyslovými obory se stává především textilní výroba a koželužství, později vzniká i několik drobnějších podniků, vyrábějících součásti automobilů. V roce 1948 byl Josefov sloučen s Jaroměří. Protože josefovská pevnost ztratila svůj vojenský význam, byl Josefov poznamenán stagnací provázenou trvalým úbytkem obyvatel. Po okupaci Československa sovětskými vojsky v roce 1968 byla zdejší vojenská nemocnice zabrána natrvalo okupačními vojsky a v Josefově byla ubytována silná vojenská posádka. To vše vedlo k značné devastaci této místní části a tento neblahý vliv je zde mnohdy patrný dodnes. Dokumentuje to například skutečnost, že Josefov byl vybrán pro natáčení českého filmu Musíme si pomáhat, který se odehrává na konci II. světové války.
Městské památky
Nejvýznamnější památkou Jaroměře je gotický chrám sv. Mikuláše s bohatě zdobeným barokním hlavním oltářem. Ze středověkého opevnění města zůstala zachována pouze jediná brána se zvonicí. Menší gotický kostel sv. Jakuba na Jakubském předměstí byl založen ve 14. století a přestavěn ve století 16. Historickému náměstí s podloubím dominuje mariánský sloup z let 1723-1727, dílo proslulého sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Z dílny tohoto sochaře pochází i náhrobek Anny Miseliusové (tchyně M. B. Brauna) - Plačící žena, umístěný na městském hřbitově. Jaroměř se pyšní i výstavnými veřejnými budovami a zejména školami, postavenými na přelomu 19. a 20. století. K předním památkám moderní české architektury patří Wenkeův obchodní dům postavený v roce 1911 podle návrhu známého architekta Josefa Gočára, kde v současné době sídlí městského muzeum a galerie. Mezi další zajímavosti Jaroměře patří Železniční muzeum v někdejší výtopně ČD vybavené historickými stroji, vagóny, železničními doplňky a reáliemi.
Zvláštní významné místo patří bývalému pevnostnímu městu Josefovu. V letech 1780 až 1787 tu podle plánů francouzských vojenských stavitelů vzniklo vrcholné dílo evropského urbanismu a fortifikačního umění. Značná část těchto značně zchátralých podzemních chodeb a opevnění byla renovována a jsou nyní přístupné pro veřejnost. Návštěvníci zde prochází podzemními chodbami osvětlenými voskovými svícemi s průvodcem, ale část prohlídkového okruhu absolvují sami. Zažívají tak na vlastní kůži pocity vojáků bránících pevnost před nepřítelem. Josefov byl vyhlášen v roce 1971 městskou památkovou rezervací. Z dalších mnoha památek jmenujme:
- kaple sv. Anny na Pražském předměstí
- Boží muka z roku 1686 v Palackého ulici
- Socha sv. Jana Nepomuckého z doby okolo roku 1740 v Havlíčkově ulici
- Socha sv. Jana Nepomuckého z doby okolo roku 1800 v ulici Na cihelnách
- kaple Nejsvětější Trojice v Jaroměři IV pod hřbitovem
- Ukřižovaný na kamenném podstavci s reliéfem ve čtvrti Na obci
- socha svatého Václava na věži zvonice u kostela sv. Mikuláše
Současný význam
Z dopravního hlediska je Jaroměř železniční křižovatkou regionálního významu. Spojují se zde železniční trati ze tří směrů - od Pardubic, Liberce a Trutnova. Dopravní význam železniční tratě do Liberce spočívá v regionální osobní dopravě do Liberce a Staré Paky, nákladní doprava je využívána slabě, výjimku tvoří pravidelné vlaky, které uhlím zásobují teplárnu ve Dvoře Králové nad Labem. Železniční doprava na trati do Trutnova je o poznání silnější a to v osobní i nákladní dopravě. Jedná se o pravidelné osobní vlaky a rychlíky a nákladní vlaky uhlím zásobující tepelnou elektrárnu v Poříčí u Trutnova. Jaroměří prochází silnice první třídy I/33 zařazená do sítě mezinárodních silnic pod označením E67 z Prahy do polské Vratislavi. Trvale rostoucí zatížení tohoto mezinárodního tahu je problémem pro město, které je silnicí rozděleno na dvě části, podobně na tom jsou i města Česká Skalice (do roku 2009 nedokončen obchvat) a Náchod. Řešením těchto problémů je dobudování dálnice D11 z Prahy přes Hradec Králové do Jaroměře, odkud by měla dále pokračovat jako rychlostní silnice R11 do Trutnova, a směrem na Královec, kde bude navazovat na polskou rychlostní silnici S3. Součástí této stavby je i severní přeložka již zmíněné silnice I/33.
V Josefově je k dispozici i menší sportovní letiště s travnatou plochou.
Z hlediska průmyslové výroby patří mezi současné nejvýznamnější jaroměřské firmy Karsit, Tanex – Plasty, Kimberly-Clark, JUTA Dvůr Králové, VK-INVESTING, s. r .o., a firma Černý. V Jaroměři jsou tři základní devítileté školy: ZŠ B.Němcové, ZŠ Na Ostrově, ZŠ Josefov a dále potom Gymnázium a Střední odborná škola[2] a zemědělské učiliště.
Galerie
Obsah |
 městský znak na kostele sv. Mikuláše |
 podloubí, náměstí |
 podloubí v noci |
 kostel sv. Mikuláše |
 interier kostela sv. Mikuláše |
 kostel sv. Jakuba |
 divadlo |
 muzeum |
 knihovna |
 malebné starší domky v centru |
 Soutok řek Labe a Úpy v Jaroměři |
YouTube
| Jaroměř královské věnné město |
| JAROMĚŘ JOSEFOV TIMELAPSE |
Partnerská města
Reference
- ↑ Současnost [online]. Městský úřad Jaroměř, [cit. 2010-04-02]. Dostupné online.
- ↑ http://www.goajaro.cz/
Externí odkazy
- http://www.jaromer-josefov.cz/ - oficiální stránky města
- http://www.jaroforum.cz/ - Jaroměřské diskusní fórum
- http://www.jaromeronline.cz/ - Zpravodajství z Jaroměře a okolí
- http://www.lkja.cz/ - oficiální stránky Letiště Jaroměř
- Historie Jaroměře
|
|
| Město Jaroměř |
|---|
|
Cihelny • Dolní Dolce • Jakubské Předměstí • Jaroměř • Jezbiny • Josefov • Pražské Předměstí • Semonice • Starý Ples |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |