Jan Zábrana

Z Multimediaexpo.cz

Jan Zábrana (4. červen 1931 Herálec – 3. září 1984 Praha) byl český básník, prozaik a významný překladatel z ruštiny a angličtiny. Pohřben v Poděbradech.

Obsah 1 Život 2 Tvorba 3 Dílo 3.1 Básnické sbírky 3.2 Práce s Josefem Škvoreckým 3.3 Deníky 3.4 Eseje 3.5 Sbírka povídek 3.6 Výbor z překladu poezie 3.7 Výbor z překladu prózy 4 Reference 5 Externí odkazy

Život

Jan Zábrana se narodil v Herálci roku 1931 a v roce 1940 se s rodinou přestěhoval do Humpolce. Roku 1950 byla odsouzena Zábranova matka. Téhož roku složil maturitu na humpoleckém gymnáziu, ale nebyl vzhledem k politické perzekuci své rodiny přijat na filozofickou fakultu. Do roku 1952 studoval čtyři semestry na Katolické bohoslovecké fakultě UK v Praze, téhož roku byl odsouzen také jeho otec. Pak pracoval jako pomocný dělník v Tatrovce Smíchov, Družstvu Smalt v Radotíně, provozovně ve Veletržní ulici.^[1] Poté se 27. října 1954 stal překladatelem na volné noze, ovšem také se začínají projevovat záchvaty deprese. V roce 1957 debutuje v časopise s vlastní básnickou tvorbou. Při amnestii v roce 1960 byli propuštěni Zábranovi rodiče na svobodu. V roce 1963 bylo požehnáno manželství s Marií Leskovjanovou, do kterého se narodila o rok později dcera Eva. V roce 1965 vydal svoji první sbírku básní Utkvělé černé ikony. V roce 1969 je vydána jeho poslední báseň za jeho života. Během normalizace mu bylo znemožněno vydávat vlastní tvorbu a mohl pouze překládat. V následujících letech upadal do stále těžších depresí. V roce 1976 Zábrana onemocněl diabetem a v roce 1984 umřel na rakovinu.^[2]

Tvorba

Od roku 1954 se věnoval literární práci jako překladatel z povolání. Zaměřil se zejména na ruskou, anglickou a americkou prózu a poezii a pro české čtenáře objevil četné pozoruhodné autory a hodnotná díla. Patří k nim například překlad Osipa Mandelštama, či Borise Pasternaka. Především však "znovuobjevil" a do českého jazykového a literárního světa "přivedl" ojedinělé literární dílo ruského židovského autora Isaaka Babela. Babelova Rudá jízda byla v českém kontextu poprvé přeloženou již roku 1928. Jan Zábrana však literární kvalitu díla podtrhává a umocňuje svým básnickým citem a vybroušeným překladatelským řemeslem.

K řadě svých překladů připojil esejistické komentáře. Souborné vydání vyšlo pod titulem Potkat básníka (1989). Přeložil básně Émile Verhaerena (sbírka Básně - výbor, překlady Jiří Konůpek a Jan Zábrana, Praha, SNKLU, 1962, edice Světová četba, Sv. 294). Vedle překladatelské činnosti se věnoval vlastní literární tvorbě, především poezii. Za svého života publikoval sbírky Utkvělé černé ikony (1965), Lynč (1968) a Stránky z deníku (1968), v nichž usiloval o spojení básnického civilismu s filozoficky laděnou subjektivní tvůrčí tóninou. Celé jeho básnické dílo bylo vydáno posmrtně v souborech Jistota nejhoršího (1991) a Básně (1993). V 50. letech psal hrabalovsky laděné prózy (Sedm povídek, 1993). Později napsal spolu s Josefem Škvoreckým několik detektivek (Vražda v zastoupení, 1967) a dětskou knížku Táňa a dva pistolníci (1965). Sugestivní svědectví o době, svém životě, názorech a postojích podal mj. ve svých poznámkách a deníkových záznamech. Ty začínají rokem 1948, přesněji jeho popřevratovými událostmi a časově překlenují celý autorův život. Odtud též název výboru z jeho deníků "Celý život", vydaný poprvé v roce 1992.

Dílo

Básnické sbírky

• Utkvělé černé ikony, 1965, upravené vydání in Básně 1993
• Stránky z deníku, 1968, upravené a rozšířené vydání in Básně 1993, upravené a rozšířené vydání 2001
• Lynč, 1968, upravené vydání pod názvem Samosoud in Básně 1993
• Jistota nejhoršího, 1991
• Zeď vzpomínek, 1992
• Básně, 1993
• Nápěvy, 2007

Práce s Josefem Škvoreckým

• Vražda pro štěstí, 1962
• Vražda se zárukou, 1964
• Táňa a dva pistolníci, 1965
• Vražda v zastoupení, 1967

Deníky

• Celý život, první vydání 1992 (ve 2 svazcích), druhé vydání 2001 (v 1 svazku)
• Náruč plná vřesu, 1998

Eseje

• Potkat básníka, 1989

Sbírka povídek

• Sedm povídek, 1993

Výbor z překladu poezie

• Mokré moře (Gregory Corso)
• Lunapark v hlavě, Startuji ze San Franciska, Čtu báseň, která nekončí (A Coney Island of the Mind, Starting from San Francisco Lawrence Ferlinghetti)
• Kvílení (Howl, Allen Ginsberg)
• Oheň jeřabin, Ryšavý měsíc (Sergej Alexandrovič Jesenin)
• Ruská Tristia (Osip Emiljevič Mandelštam)
• Když jsme tu byli spolu (Kenneth Patchen)
• Ariel (Sylvia Plathová)
• Muž s modrou kytarou (The Man With the Blue Guitar, Wallace Stevens)

Výbor z překladu prózy

• Rudá jízda, Povídky (Конармия, Isaak Emmanuelovič Babel)
• Pozdní hodina (Ivan Alexejevič Bunin)
• Srdce temnoty (Joseph Conrad)
• Básník a čas (Marina Cvetajeva)
• Doktor Živago (Boris Leonidovič Pasternak)
• Nezhašený měsíc (Boris Andrejevič Pilňak)
• Zrození mistra (Andrej Platonov)
• Souostroví Gulag (Alexandr Solženicyn) – zásadní podíl na samizdatovém kolektivním překladu

Reference

1. ↑ ZÁBRANA, Jan. Celý život : výbor z deníků 1948/1984. Praha : Torst, 2001. ISBN 80-7215-154-1. Kapitola Disiecta membra, s. 219–220.   (náčrt vlastního životopisu)
2. ↑ HOLUB, Norbert. JAN ZÁBRANA [online]. 2004-09-[03], rev. 2006-11-30, [cit. 2008-11-12]. Kapitola Život. Dostupné online.  

Externí odkazy

• Jan Zábrana na Obecprekladatelu.cz
• Allen Ginsberg: Kvílení – příklad Zábranovy překladatelské práce, Ginsbergovy poemy Kvílení
• Stránky věnované Zábranovi s řadou ukázek (připravil Norbert Holub)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii