Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Dropovití
Z Multimediaexpo.cz
Dropovití (Otididae) jsou velcí ptáci z řádu krátkokřídlých někdy řazení do zvláštního řádu dropi (Otidiformes). Dropi patří k největším létajícím ptákům; jsou známí především svým unikátním chováním v průběhu toku. Mimo období toku žijí skrytě a jsou často přehlíženi vzhledem k dokonalému kryptickému zbarvení. Žijí v otevřených travnatých oblastech mírného a tropického pásu Starého světa; nejrozšířenější jsou v tropech Afriky, odkud zasahují do mírného pásu Eurasie (od Evropy po východní Sibiř), navíc žijí v Indii a Austrálii. V současné době je rozlišováno 26 druhů dropů, kteří kolonizovali veškeré vhodné biotopy v oblasti svého rozšíření.[1][2]
Na území České republiky byly zjištěny tři druhy dropů.
Obsah |
Ochrana dropů
Řada druhů dropů patří mezi ohrožené druhy - z celkového počtu 26 druhů jsou čtyři zařazeny mezi kriticky ohrožené, ohrožené nebo zranitelné a další čtyři jako téměř ohrožené. U ostatních druhů dochází přinejmenším ke změnám jejich statusu. V současné době existuje řada národních a mezinárodních programů, zaměřených na ochranu vybraných druhů.[2]
Fylogeneze
Původ dropů je třeba hledat v jižní nebo východní části subsaharské Afriky; nejstarší uváděný zástupce čeledi (Paleotis weigelti ze středního eocénu Geiseltalské hnědouhelné oblasti v Německu), podporující evropský původ skupiny, se ukázal být ve skutečnosti malým druhem pštrosa. V průběhu miocénu a pliocénu došlo k výraznému rozšíření dropu, přičemž kolonizovali Evropu a Asii. Do Austrálie se evidentně rozšířili až v nedávné době (drop australský, Ardeotis australis). Fosilní doklady jsou velmi chudé. Jejich další vývoj je dosud málo prozkoumaný, což se odráží v nejednotnosti taxonomie a různém počtu uznávaných rodů. Výzkumy DNA prokázaly vzájemnou příbuznost těchto dvojic rodů: Ardeotis a Neotis, Afrotis a Eupodotis, Chlamydotis a Otis.
Molekulární výzkumy ukázaly několik nesouladů s tradiční taxonomií. Především nebyl zjištěn žádný rozdíl mezi dropy rodů Ardeotis a Neotis, kteří by tak měli být zahrnuti do jediného rodu. Dříve navrhované širší pojetí rodu Eupodotis se ukazuje jako neopodstatněné, protože rody Lophotis, Ardeotis a Lissotis se od zástupců tohoto rodu oddělily před významnou dobou a tvoří samostatné linie. Rovněž postavení dropa Rüppellova (Eupodotis rueppellii) je velmi nejasné; druh se výrazně geneticky liší od ostatních zástupců rodu a zdá se být opodstatněné jeho původní řazení do samostatného rodu Heterotetrax.
Rovněž nejasným zůstává postavení rodu Otis v rámci čeledi. Analýzy DNA ukazují, že nejblíže příbuzným je oproti tradičním domněnkám rodu Chlamydotis.[2]
Klasifikace
Pozn.: V následujícím seznamu jsou uvedeny jen žijící druhy.
- Rod Afrotis
- drop bělolící (Afrotis afra)
- drop šedotemenný (Afrotis afraoides)
- Rod Ardeotis
- drop arabský (Ardeotis arabs)
- drop australský (Ardeotis australis)
- drop kori (Ardeotis kori)
- drop černohlavý (Ardeotis nigriceps)
- Rod Chlamydotis
- drop hřívnatý (Chlamydotis macqueenii)
- drop obojkový (Chlamydotis undulata)
- Rod Eupodotis
- drop bělobřichý (Eupodotis senegalensis)
- drop indický (Eupodotis indica) - dříve v rodu Sypheotides
- drop modravý (Eupodotis caerulescens)
- drop nejmenší (Eupodotis humilis)
- drop Rüppellův (Eupodotis rueppellii)
- drop Vigorsův (Eupodotis vigorsii)
- Rod Houbaropsis
- drop bengálský (Houbaropsis bengalensis)
- Rod Lissotis
- drop Hartlaubův (Lissotis hartlaubii)
- drop černobřichý (Lissotis melanogaster)
- Rod Lophotis
- drop chocholatý (Lophotis ruficrista)
- drop Savileův (Lophotis savilei)
- drop somálský (Lophotis gindiana)
- Rod Neotis
- drop Denhamův (Neotis denhami)
- drop Heuglinův (Neotis heuglinii)
- drop Ludwigův (Neotis ludwigii)
- drop núbijský (Neotis nuba)
- Rod Otis
- drop velký (Otis tarda)
- Rod Tetrax
- drop malý (Tetrax tetrax)
Reference
- ↑ BRODERS, Olaf; OSBORNE, Tim; WINK, Michael. A mtDNA phylogeny of bustards (family Otididae) based on nucleotide sequences of cytochrome b-gene. Journal für Ornithology, 2003, roč. 144, s. 176-185. Dostupné online.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 PITRA, Christian; LIECKFELDT, Dietmar; FRAHNERT, Sylke. Phylogenetic relationships and ancestral areas of the bustards (Gruiformes: Otididae), inferred from mitochondrial DNA and nuclear intron sequences. Molecular Phylogenetics and Evolution, 2002, roč. 23, s. 63-74. Dostupné online.
Externí odkazy
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |