The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Astrachaňská oblast

Z Multimediaexpo.cz


Astrachaňská oblast (rusky Астраха́нская о́бласть) je oblast patřící do Jižního federálního okruhu Ruské federace. Leží na severozápadním pobřeží Kaspického moře a sousedí s Kalmyckou republikou na jihozápadě, s Volgogradskou oblastí na severu a s Kazachstánem na východě.

Obsah

Geografické podmínky

Celá oblast leží v Kaspické nížině při ústí řeky Volhy do Kaspického moře. Podnebí je velmi suché a větší část území zabírá (především na východě) polopoušť. Na západě se půda využívá jako pastviny. Zcela zvláštní oblastí z hlediska přírodních podmínek je Volžsko-achtubské údolí (pojmenované podle dvou řek - Volhy a Achtuby), které přechází do rozlehlé delty řeky Volhy. Díky pravidelnému zaplavování je ideálním místem pro výtěr z ekonomického hlediska významných druhů ryb - jesetera, hvězdnatého jesetera, vyzy a dalších.

Historie

Astrachaňská gubernie byla založena v roce 1717 a tvořila jihozápadní hranici carského Ruska. Její hranice se poměrně často měnily a k jejich ustálení na současné podobě došlo v roce 1919.

Hospodářství

Nevýznamnějším odvětvím je v Astrachaňské oblasti průmysl paliv (cca 60% produkce v celé Ruské federaci). Zdejší komplex se specializuje na výrobu technické síry, motorové nafty, benzínu a dalších produktů z ropy a zemního plynu. Významné jsou také loděnice v hlavním městě Astrachaň. Na území oblasti se nacházejí zásoby ropy, zemního plynu a sádrovce.

Obyvatelstvo

Většinu obyvatelstva tvoří Rusové (70 %). Další významným národem jsou Kazaši, kteří tvoří více než 14 % obyvatelstva (to je největší skupina Kazachů ze všech federálních subjektů Ruska). Astrachaňská oblast je také historicky územím obývaným Tatary.

Národnost Počet v roce 2002 (tis.)

[1]

Rusové 700,6 (70,0 %)
Kazaši 142,6 (14,3 %)
Tataři 70,6 (7,0 %)
Ukrajinci 12,6 (1,2 %)
Čečenci 10,0 (1 %)
Ázerbájdžánci 8,2
Arméni 6,3
pouze národnosti s více než 5000 příslušníky

Administrativní dělení

Astrachaňská oblast se dělí na 11 rajónů, 2 městské okruhy (Astrachaň, Achtubinsk) a 1 uzavřený administrativně-územní útvar (město Znamensk, které je pod přímou správou federální vlády).

Reference

  1. Sčítání lidu v Ruské federaci 2002 (anglicky)

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Astrachaňská oblast
Rusko – Россия – (RUS)
Republiky Ruské federace

Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Groznyj) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol) • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)

Federální města Ruské federace

Moskva • Petrohrad • Sevastopol

Kraje Ruské federace

Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) •
Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)

Oblasti

Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)

Autonomní okruhy Ruské federace

Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) • Jamalo-něnecký (Salechard) • Něnecký (Narjan-Mar)