Adventisté sedmého dne

Z Multimediaexpo.cz

Církev Adventistů sedmého dne vznikla v rámci eschatologického hnutí protestantských církví ve Spojených státech v 19. století. Počet členů se odhaduje na 15 milionů, v Česku má zhruba stovku kazatelů a podle posledních výsledků sčítání lidu počet jejích členů roste, v roce 1991 se k ní přihlásilo 7674 obyvatel, v roce 2001 9757.^[1] Měřítkem jejich života je Boží slovo – Bible. Očekávají druhý příchod Ježíše Krista a světí sobotu na oslavu Božího stvořitelského díla. Teologie Adventistů sedmého dne navazuje na protestantské směry v USA v 19. století (např. metodisty). Významnou roli při formování církve sehrála Ellen G. Whiteová (1827-1915), o které adventisté věří, že byla prorocky inspirovaná. Ellen G. Whiteová církev ovlivnila především po organizační stránce a vnesla do adventismu důraz na harmonický životní styl a zdravou životosprávu. Adventisté se angažují ve veřejném životě, zejména v oblasti humanitární práce (založili a řídí humanitární organizaci ADRA) a náboženské svobody.

Obsah 1 Dějiny adventismu v Českých zemích 2 Statistika 3 Sociální práce 4 Literatura 5 Reference 6 Externí odkazy

Dějiny adventismu v Českých zemích

Do Čech se adventismus sedmého dne dostal na počátku 90. let 19. století, když se do vlasti vrátil Antonín Šimon, který se s tímto vyznáním setkal v Německu. Ten se pokusil tuto víru šířit dále, především pomocí překládání adventistických spisů do češtiny. První adventistická díla jsou tak vydána již v roce 1893. V roce 1902 byl založen první adventistický sbor v Praze. V roce následujícím vyšlo první číslo adventistického časopisu Hlasatel pravdy, který však pravidelně vychází až od roku 1906. Rozvoj adventistické misie je spojen se založením Spolku křesťanských mužů a žen v roce 1908 a k rozšíření adventismu dochází především na Slezsku, o což se postaral především Julius Peter z Bílska (Bielitz, Bielsko-Biała), jenž se podobně jako Šimon setkal s adventizmem v Německu. V době první světové války byl spolek zastřešující adventisty zakázán, i přesto však počet adventistů v českých zemích přibýval a v době vzniku Československa žilo na jeho území přes 1000 adventistů sedmého dne.

V roce 1919 vzniká nové správní uskupení Československá unie Církve adventistů sedmého dne, s pěti podřízenými správními celky (misijní pole a sdružení). V roce 1922 se podaří zaregistrovat nový spolek s názvem Československá jednota adventistů sedmého dne, jenž církev právně zastupuje, o tři roky později je založen Misijní ústav v Loděnici. Koncem dvacátých let se pod vlivem německých adventistů začíná s dobročinnou aktivitou, snažící se zmírnit dopady začínající hospodářské krize. Za druhé světové války je uzavřeno Gestapem církevní nakladatelství a v koncentračních táborech zahynuli tři čeští adventisté. S výjimkou sborů na Těšínsku a několika dalších však církev mohla po celou dobu války konat bohoslužby. Poválečné vyhnání sudetských Němců, s nímž odešlo z Československa okolo 1000 adventistů německé národnosti, snížilo velmi dramaticky počet členů církve v Československu, následné poválečné misijní úspěchy však tuto ztrátu zacelily. V roce 1946 byla v Praze-Krči založena Škola biblických nauk. Početní růst členů církve byl zastaven komunistickým převratem v roce 1948 a následnými restrikcemi ze strany komunistického režimu. V roce 1950 je uzavřena Škola biblických nauk, v následujícím roce je propuštěno 80% kazatelů. Tlak státní správy na adventisty, aby se vzdali svého zvyku nepracovat v sobotu a stejně tak neposílat své děti v tento den do školy, vyvrcholil v roce 1952, kdy byla tato církev administrativním zákrokem (tedy ne právním) zakázána. I přes následnou perzekuci se adventisté i nadále scházeli k bohoslužbám. Od roku 1954 jsou adventističtí kazatelé trestně stíháni a tato perzekuce vyvrcholila v létě 1955 procesem proti 7 slovenským kazatelům odsouzeným k trestům odnětí svobody od 2 do 7 let. Tlak na členy byl vyvíjen především vyhrůžkou postihu jejich dětí za jejich sobotní absence ve škole. Minimálně 6 dětí adventistů bylo z náboženských důvodů nařízením soudu odebráno rodičům a umístěno do ústavní péče. Nekontrolovatelná činnost této církve se pro komunistický řežim stala postupně větším zlem a tak se strana rozhodla od svého rozhodnutí ustoupit a ÚV KSČ povolil v říjnu 1955 obnovení církve. Po obnovení činnosti církve v roce 1956 zůstal státu zabavený majetek a vedoucí představitelé církve museli slíbit, že děti adventistů začnou chodit v sobotu do školy. Adventizmus v Československu i nadále početně sílil, i když už jen pozvolna. V roce 1968 se církvi podaří využít demokratizace politického života. Jsou obnovena sdružení zakázaná v roce 1950, začíná opět vycházet církevní časopis a je založen bohoslovecký seminář. Přestože některé z těchto výhod byly po okupaci Československa v srpnu 1968 odvolány, stav církevního života se před rok 1968 již nevrátil. I nadále se jednotlivě objevují případy perzekuce adventistů ve výkonu vojenské služby, působení kazatelů, při organizování akcí pro děti a mládež, veřejném působení či v možnosti dosažení středního a vyššího vzdělání, oficiálně je ale církev tolerována. Na nejvyšší úrovni panuje mezi státní správou a představiteli církve míra shody, kterou jen stěží nalezneme u ostatních církví. Průvodním jevem tohoto stavu byla také skutečnost, že část kazatelů a téměř všichni administrátoři církve (předsedové, tajemníci) se nacházeli na seznamech spolupracovníků StB. Oldřich Sládek, který byl předsedou církve od roku 1963 do roku 1989 obdržel za příkladnou spolupráci se státem čestný doktorát teologie a prezidentem republiky mu byla také propůjčena dvě vysoká státní vyznamenání. Po demokratickém převratu v letech 1989 a 1990 církev postupně v nových svobodných podmínkách rozvíjí svou službu a zapojuje se do veřejného dění především humanitární činností své organizace ADRA, biblickými přednáškami a kurzy pro veřejnost, osvětou na téma zdraví a životní styl nebo nabídkou zdravého využití volného času pro děti a mládež v Klubu Pathfinder. V devadesátých letech zažívá církev výrazný příliv nových členů, vznik řady nových sborů a vymaňuje se ze společenské izolace. V současnosti je církev v ČR respektovanou křesťanskou denominací, její duchovní slouží ve školách, sociálních zařízeních, jako kaplani v nemocnicích, armádě a věznicích, vystupují ve sdělovacích prostředcích a pomáhají rozvíjet veřejný život a občanskou společnost v regionech. Církev má své internetové rádio AWR, internetovou televizi HopeTV, vydavatelství knih a časopisů Advent-Orion, kolportéry zdravotní a duchovní literatury, Vyšší odbornou školu Teologický seminář Sázava, Mateřskou a základní školu Elijáš v Praze a řadu partnerů z řad občanských iniciativ.^[2]

Statistika

Údaje o celosvětové Církvi adventistů sedmého dne z 31. prosince 2006:
sborů 61.818
skupin 61.361
členů 15.115.806
aktivních kazatelů 15.813
zaměstnanců církve 201.646
působí ve 203 zemích (podle struktury evidované OSN), používá se v ní 885 jazyků
celosvětově je rozdělena do 13 správních celků - divizí
celkově spravuje 7.284 škol (z toho 5.666 základních, 1.470 středních, 106 vysokých a vyšších odborných, 42 vzdělávacích středisek)
zaměřuje se i na zdravotnictví kde má 168 nemocnic a sanatorií, 138 středisek péče o seniory,
442 klinik a ošetřoven – především pro chudé, 34 sirotčinců a dětských domovů
Údaje o Církvi adventistů sedmého dne v České republice (z 31.3.2008):
7.425 členů (3012 v české a 4413 v moravsko-slezské správní oblasti);
kteří se scházejí ve 143 sborech a 24 skupinách;
počet aktivních duchovních a misijních pracovníku 91

Sociální práce

Podrobnější informace naleznete na stránce: ADRA

Adventistická agentura pro pomoc a rozvoj (ADRA) je humanitární organizace s celosvětovou působností. Hlavní činností Adry je bezprostřední a dlouhodobá pomoc při humanitárních katastrofách v zahraničí.^[3] Církev Adventistů sedmého dne je také zapojena do kaplanské služby v ozbrojených silách, věznicích, nemocnicích a u policie. Život a zdraví je občanské sdružení, které se zaměřuje na osvětovou činnost formou přednášek, besed, kurzů, seminářů, sympozií, táborů, výstav a výchovných zdravotních programů na základě zásad zdravé výživy, preventivní medicíny a zdravého životního stylu.^[4] Klub Pathfinder je občanské sdružení dětí, které připravuje rozmanité zájmové aktivity zaměřené na smysluplné využívání volného času dětí a mládeže.^[5]

Literatura

• Knight, George: Adventismus v proměnách času. Praha (Advent-Orion) 2003
• Piškula, Jiří: Dějiny Církve adventistů sedmého dne v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha (Advent-Orion) 2009

Reference

1. ↑ Oficiální dokument ČSÚ
2. ↑ Národní archiv, Ministerstvo kultury 1968–1989, Materiály pro vládu ČSR a Národní archiv, Ministerstvo kultury 1968–1988, II Praha, karton 144, Sig 29, spis č. 15976/88.
3. ↑ Humanitární organizace ADRA
4. ↑ Občanské sdružení Život a zdraví
5. ↑ Klub Pathfinder

Externí odkazy

• Česko-slovenská unie Církve adventistů sedmého dne
• Seventh-day Adventist Church - stránky mateřské organizace (anglicky)

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Adventisté sedmého dne

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii