Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Adršpašskoteplické skály
Z Multimediaexpo.cz
Národní přírodní rezervace Adršpašskoteplické skály byla vyhlášena již v roce 1933 na rozloze 1771 ha k ochraně zachovalých celků skalních měst. NPR se nachází zhruba v trojúhelníku vymezeném obcemi Adršpach (ZSJ Horní Adršpach), Teplice nad Metují a vrcholem Čáp nad vsí Skály.
Na tomto území se po ústupu křídového moře vlivem tektonické a erozní činnosti včetně větrání vytvořily v původně souvislé pískovcové tabuli dvě izolované skupiny skal – skalní města Adršpašské skály a Teplické skály navzájem od sebe oddělená hlubokou Vlčí roklí.
NPR je významná nejen svou geomorfologií, ale i výskytem řady chráněných živočichů a rostlin.
Obsah |
Geomorfologie
Adršpašsko-teplické skály jsou samostatnou geomorfologickou částí podokrsku Teplické pánve spadající do celku Broumovská vrchovina, podcelku Polická vrchovina a okrsku Polická pánev.[1]
Zajímavosti
V roce se zde 2005 natáčely některé záběry filmové verze románu C.S. Lewise film Lev, čarodějnice a skříň.
Horolezectví (pískovcové lezení)
Adršpašskoteplické skály, se svými stovkami izolovaných a bizarních skalních věží, jsou oblíbeným horolezeckým terénem. Zdejší lezení má dlouholetou a barvitou historii. První výstupy v Adršpachu podnikli již v roce 1923 členové německého klubu K.V.Lössnitz, kteří s tehdejším vybavením dokázali vystoupit na některé dominantní skalní věže (Král, Cimbuří, Saská Hlava, Martinská Koruna, Milenci, Starostová nebo Orel).[2] V Teplických skalách byla první zdolanou věží Skalní koruna (1927).[3] Předválečné výstupy byly až na čestné výjimky (Klub českých alpinistů 1935) záležitostí saských a postupně také místních Němců. V poválečném období začíná také éra československých prvovýstupů pokračující přes generační výměny (a od roku 1960 opět i výtečnou saskou „konkurenci“) v podstatě do současnosti.[2] S oblastí je neodmyslitelně spjatá i svérázná lezecká (horolezecká) subkultura udržující „pískařkou“ tradici a sdružující se převážně v místních „občerstvovnách“. Zájemcům o historii zdejšího lezení lze doporučit knihu Pískaři.[3]
Charakteristické pro zdejší skalní lezení jsou zejména hladké plotny, spáry a komíny nejrůznějších šířek. „Klasické“ výstupy často vyžadují psychickou odolnost (schopnost zvládat strach) a umění jistit se smyčkami. Díky sportovní tradici a pravidlům zakazujícím, mimo jiné, přidávat nová jištění umožňují i dnešním lezcům porovnat svoje schopnosti s předchozími generacemi průkopníků a prvovýstupů. Od roku 1992 musí Český horolezecký svaz jménem všech horolezců sjednávat k provozování horolezectví v NPR Adršpašskoteplické skály výjimku ze zákona paušálně zakazujícího provozování horolezectví ve všech našich národních přírodních rezervacích.
Související články
Galerie
Milenci.JPG
Milenci |
||
Reference
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
- ↑ 2,0 2,1 LUKAVSKÝ, Stanislav. Horolezecký průvodce, Adršpašské skály 1.díl. Náchod : Nakladatelství JUKO. ISBN 80-86213-09-9. (česky)
- ↑ 3,0 3,1 SÝKORA, Bohumil. Pískaři – Kapitoly z lezení v Adršpašsko-Teplických skalách. Náchod : Nakladatelství JUKO, 2004. ISBN 80-86213-30-7. (4esky)
Externí odkazy
- Adršpašské skály - virtuální prohlídka
- NPR Adršpašskoteplické skály
- Adršpach, Adršpašsko-teplické skály, Broumovsko
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |