Šablona:Článek dne/2011/26

Z Multimediaexpo.cz

Pantheon je chrám v Římě, původně zasvěcený všem bohům, později katolizován a zasvěcen Panně Marii mučedníků. Patří k nejvýznamnějším a nejzachovalejším antickým chrámům. Stojí ve čtvrti Pigna.

Chrám nechal postavit Marcus Vipsanius Agrippa (zeť a nejbližší spolupracovník císaře Augusta) v době svého třetího konzulátu roku 27 př. n. l. Dnešní podoba Pantheonu pochází z doby Hadriana, který jej dal po požáru v roce 123 přestavět. Centrem chrámu je ohromná aula o stejném průměru a výšce 43 m zakrytá polokulovitou klenbou, v jejímž středu je otvor (opaion) o průměru 9 m. Na stavbu kupole byl pravděpodobně vůbec poprvé použit beton. Autor přestavby není znám. Kupole a strop předsíně byly pokryty bronzovými pozlacenými střešními taškami s reliéfy, které nechal odstranit papež Urban VIII. Gian Lorenzo Bernini je použil pro ohromný baldachýn v bazilice sv. Petra.

Vstup do chrámu tvoří mohutný portikus s 16 žulovými sloupy s korintskými hlavicemi, který je jedinou dochovanou částí původní stavby z roku 27 př. n. l. (kromě tří sloupů vlevo, které jsou replikou ze 17. století). Sloupy jsou seřazeny do tří řad, přičemž v první je 8 sloupů, ve zbývajících dvou vždy po 4 sloupech. Na tympanonu je nápis zvěčňující zakladatele chrámu: M AGRIPPA L F COS TERTIVM FECIT (česky: Postavil Marcus Agrippa, syn Lucia, potřetí zvolený konzulem). Původní mramorová výzdoba se zachovala zhruba z padesáti procent. Zbylé mramory (včetně podlahy) jsou věrnou replikou.

Do doby, než byl Pantheon postaven, byla největší stavbou zaklenutou kupolí na světě Atreova pokladnice v Mykénách. Pantheon si pak toto prvenství podržel až do 15. století, kdy byla postavena kupole katedrály Santa Maria del Fiore ve Florencii. Původně byl chrám zasvěcen všem bohům, dnes je zde národní mauzoleum. Jsou zde pohřbeni, mimo jiné – Rafael, italští králové Viktor Emanuel II. a Umbert I., architekti Baldassare Peruzzi a Jacopo Barozzi da Vignola.