Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Maříž
Z Multimediaexpo.cz
Maříž (německy Maires) je vesnice na samém jihozápadě Moravy při hranicích s Čechami a rakouskou spolkovou zemí Dolní Rakousy. Maříž je místní částí Slavonic, rozkládající se asi 0,1 km od vlastního města. Vedle katastru Maříže, zahrnuje místní část ještě katastrální území zbourané pohraniční vesnice Léštnice. V době po druhé světové válce se stala součástí pohraničního pásma, kdy se ves takřka vylidnila; zůstala zde jen jedna cikánská rodina a pár starších lidí, teprve po roce 1989 se do vsi vrátil život. Dnes je Maříž známá především díky proslulé mařížské keramice, která lidem umožňuje namalovat si svůj hrníček. Přes všechno úsilí odsuzovatelů postupného vylidnění Maříže před rokem 1989, není už v současné době v Maříži ani ta jedna cikánská rodina a pár starších lidí. Domy, které ještě v obci zůstaly, si přestavěli movití umělci většinou z Prahy, navrátivší se z daleké ciziny po roce 1989, na rekreační chalupy a ve vsi byli v roce 2006 (tedy 17 let po revoluci) hlášeni k trvalému pobytu pouze 2 obyvatelé. Přičemž obytných domů s čísly popisnými je ve vesnici evidováno 22. Zázrak se, jak se zdá, nekonal, a ani konat nebude. Restaurace s penzionem, která byla při keramické dílně nově vybudována, funguje alespoň v létě.
Obsah |
Škola
Škola se v Maříži stala veřejnou v roce 1820. Vyučování probíhalo dlouho pouze po domech, posléze v provizorní školní budově, až v roce 1893 byla postavena nová jednotřídní škola. Až do roku 1945 se ve škole vyučovalo německy, neboť v Maříži převažovalo německé obyvatelstvo. Po osvobození bylo ve škole obnoveno vyučování, ale již v češtině, neboť německé obyvatelstvo bylo v roce 1945 a 1946 odsunuto. Ke zrušení školy z důvodu malého počtu žáků došlo v roce 1965 a žactvo bylo převedeno do Slavonic.
Památky a pamětihodnosti obce
V parku na konci vesnice se dříve nacházel zámek, přestavěný z původní barokní tvrze. Původní tvrz vznikla ve 14. století spolu se šlechtickým statkem, který byl v držení od roku 1353 Děpolta z Maříže. Později byl statek s tvrzí a okolím v majetku markraběte Jana, který jej roku 1372 dal v léno Oldřichu a Jaškovi z Olešné a od roku 1494 přešel do rodu Řečických. V letech 1717 byla tvrz přestavěna na barokní zámek Matyášem Jindřichem Butzem z Rolsberka, včetně založení parku. V polovině 19. století byl zámek novogoticky upraven. Za druhé světové války zde krátce byla umístěna ruská armáda a poté finanční úřad. Následně byl zámek využíván jako kulturní zařízení. Po odsunu německého obyvatelstva a zřízení hraničního pásma zámek chátral a byl devastován, roku 1951 pak bylo přistoupeno k jeho likvidaci.
Podle dochovaných fotografií z roku 1920 měl zámek nepravidelný obdélníkový tvar s polygonálními věžemi v severozápadním a jihozápadním rohu. V protilehlých rozích byly věže okrouhlého tvaru. Dnes v jeho místě najdeme pouze zbytky parku, ve značně zanedbaném stavu a malou část obvodového zdiva. V současné době je okolí zámku zarostlé, takže původní budovu lze snadno přehlédnout. Nejmenované slavonické občanské sdružení ve spolupráci s radnicí vyvíjí nyní aktivity k obnovení zámeckého parku.
Na cestě z Maříže do Slavonic jsou Boží muka.
Fotogalerie
 Část severní strany návsi |
 Kaple |
 Dům v jihozápadní části vsi |
Zajímavosti okolí
- Jemnická brána – původní gotická brána ve Slavonicích
- Městská věž - věž ve Slavonicích byla postavena v letech 1503-1549 za finanční podpory soukenického cechu. Barokní střecha je z roku 1750
- Dačická brana – původní gotická brána ve Slavonicích
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Slavonice)
- Montserrat (Slavonice) - kostel
Literatura
- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 2005. Strana 751-754.
- Marek Janáč, Pavel Tumlíř, Milan Harvalík, Divnopis - Proč se to tak jmenuje? Strana 122-123. Praha: Radioservis, 2006
Externí odkazy
|
| Město Slavonice |
|---|
|
Kadolec • Maříž • Mutišov • Rubašov • Slavonice • Stálkov • Vlastkovec |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |