V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Invaze na Krétu

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 6. 6. 2014, 01:09; Frill80 (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Broom icon.png Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl.
Broom icon.png


Invaze na Krétu
Konflikt: Druhá světová válka
Bundesarchiv Bild 141-0864, Kreta, Landung von Fallschirmjägern.jpg
Invaze začíná - přistání německých výsadkářů
Trvání: 20. květen - 1. červen, 1941
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Kréta, Středozemní moře
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: Německé pyrrhovo vítězství [1][2][3]
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Itálie Nový Zéland
Civilní obyvatelstvo ve zbrani
Velitelé
Kurt Student Bernard Freyberg
Síla
30 000 mužů 41 500 mužů celkem
10 300 Řeků
17 000 Britů
6 500 Australanů
7 700 Novozélanďanů
Ztráty
6 200 - 12 000 padlých, raněných, nezvěstných, 220 letadel z toho 170 dopravních 3 500 padlých, raněných, nezvěstných
17 500 zajato, potopeny 3 křižníky a 6 torpédoborců
{{{poznámky}}}

Invaze na Krétu (alias Operace Merkur, "Bitva o Krétu") představovala útok německých vzdušných výsadkových vojsk a letadly převážené pěchoty na Krétu. Smyslem této operace bylo obsadit ostrov a zabezpečit tak jižní křídlo Wehrmachtu (tj. Balkán a severní část východního Středomoří) a před zahájením operace Barbarossa a k zajištění rumunských naftových polí, jednotky RAF to měly z ostrova k těmto polím velice blízko, dalším důvodem obsazení bylo také vyhladovění Tobrúku. Představuje jedinou významnou bitvu historie, v níž jedna ze stran s částečným úspěchem nasadila pouze výsadkové a letadly převážené jednotky s podporou tří pěších pluků z 5. a 6. horské divize, která se měla vylodit z 63 motorizovaných plachetnic a sedmi malých parníků. Měla být chráněna dvěma torpédoborci a dvanácti motorovými torpédovkami italského námořnictva. Akce zpočátku nevycházela podle německých představ, neboť výsadkáři narazili na mnohem silnější obranu (seskoky přímo mezi novozélandské jednotky končily masakrem parašutistů), než původně očekávali, a měli nečekaně velké problémy se zajištěním letišť pro druhou vlnu výsadku. Německé velení několikrát zvažovalo, že nařídí generálu Studentovi akci ukončit, odradilo je od toho pouze jeho odhodlání a vědomí, že by to znamenalo odepsání všech již shozených výsadkářů. Teprve když se po téměř celém dni bojů podařilo zajistit alespoň část letiště Maleme a navzdory ostřelování přistávajících strojů dopravit na bojiště druhou vlnu výsadku a těžší zbraně, nabrala operace očekávaný spád. Bitva skončila úspěchem Němců a obsazením ostrova, ovšem vážné problémy během akce a těžké ztráty v řadách elitních výsadkových jednotek přivedly Adolfa Hitlera k (možná poněkud ukvapenému) názoru, že takto rozsáhlé akce nemají budoucnost, z téhož důvodu se patrně nikdy neuskutečnila podobná operace plánovaná proti Maltě. Nutno též zmínit obětavé nasazení Royal Navy. Ta nejprve zabránila německým námořním výsadkům na Krétě a potom mezi 28. květnem a 1. červnem evakuovala z ostrova 16 500 vojáků. To vše přes naprostou leteckou převahu Osy. Za splnění tohoto úkolu však Royal Navy zaplatila vysokou cenu. 3 křižníky (Gloucester, Fiji, Calcuta) a 6 torpédoborců (Kelly, Kashmir, Imperial, Greyhound, HMS Hereward a Juno) bylo potopeno. 2 bitevní lodě, 1 letadlová loď, 2 křižníky a torpédoborec byly poškozeny tak těžce, že musely odplout na dlouhodobé opravy do Ameriky a dalších 9 lodí bylo poškozeno lehce. Na lodi Orion, vlajkové lodi viceadmirála Pridham-Wippella, zabila jediná německá bomba 260 mužů a dalších 280 zranila. V boji padlo více než 2 100 námořníků. Závažnou chybou britského velení bylo plošné rozmístění vojsk, které neumožnilo vést soustředěné údery do míst výsadků, zcela podle zásady, že kdo chce ubránit vše, zpravidla všechno ztratí. Stačilo přitom položit důraz na včasné zasazení mobilních záloh na letiště Maleme. Takové zálohy však nebyly připraveny, mimo jiné i proto, že novozélandský velitel generálmajor Freyberg nepovažoval německé výsadkáře za hrozbu a hlavní opatření od počátku směřoval proti hypotetickému námořnímu výsadku. Obsazení Kréty Němci mělo řadu dopadů na boje na Středním východě a v Severní Africe a vytlačilo spojenecké námořní síly z většiny východního Středomoří.

Zdroje

Kniha: Bitvy druhé světové války, Nigel Cawthorne, Alpress 2007
(stránka 34-41, dle knížky počty jednotek spojenců, vlajková loď Orion, vylodění na Krétu spolu s parašutisty a informace o vyhladovění Tobrúku a zajištění naftových polí v Rumunsku)

Reference

  1. Axelrod, p. 175
  2. Badsey, p. 193
  3. Churchill, p. 268