V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Irácko-íránská válka

Z Multimediaexpo.cz

Irácko-íránská válka
Konflikt:
Iran-Iraq War Montage.png
Trvání: 22. září 1980 - 20. srpna 1988
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Perský záliv, irácko-íránská hranice
Casus belli: Irácká invaze do Íránu
Výsledek: Nerozhodný; OSN nařídila zastavení bojů
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Flag of Iran.png Írán Flag of Iraq (1963-1991).png Irák
Velitelé
Flag of Iran.pngRúholláh Chomejní,
Flag of Iran.png Abú al-Hasan Baní Sadr,
Flag of Iran.png Alí Šamchání,
Flag of Iran.pngMustafa Čamrán
Flag of Iraq (1963-1991).png Saddám Husajn,
Flag of Iraq (1963-1991).png Alí Hasan al-Madžíd
Síla
305 000 vojáků
500 000 jednotek Pásdárán a Basídž
900 tanků
1 000 obrněných vozidel
3 000 ks dělostřelectva
470 letadel
750 vrtulníků
190 000 vojáků
5 000 tanků
4 000 obrněných vozidel
7 330 ks dělostřelectva
nad 500 letadel,
nad 100 vrtulníků
Ztráty
nad 500 000 vojáků/milicí/civilistů zraněno či zabito nad 375 000 vojáků/milicí/civilistů zraněno či zabito
{{{poznámky}}}

Irácko-íránská válka byla válka mezi Irákem a Íránem od září 1980 do srpna 1988. Ve své době se nazývala také jako Válka v Perském zálivu, což se později ujalo jako označení jiného konfliktu v letech 1990-91. Válka začala přesně 22. září 1980 invazí iráckých vojsk do Íránu a skončila 20. srpna 1988 uzavřením příměří. Příčinou konfliktu byly jednak historické územní nároky, dále státy bojovaly o ropná naleziště a v neposlední řadě také šlo o důvody nábožensko-ideologické.

Předehra

Již na počátku 60. let, kdy byla svržena monarchie, začaly pohraniční spory mezi Irákem a Íránem. Konkrétně šlo spory o íránskou provincii Chúzistán, která se nachází na západě země a hraničí s Irákem. V roce 1968 se v Iráku chopila moci strana Baas, která si začala činit nároky na Chúzistán. Irácká média mluvila o této provincii, jako by už dávno patřila Iráku, dali jí vlastní jméno Nasýrie. Televizní stanice v Basře začala nazývat i jiná íránská města arabskými jmény. Začali s propagandou přímo v této provincii. V roce 1974 Írán dále povzbuzoval Kurdy proti Iráku, jako odpověď na aktivitu, kterou Irák prováděl v provincii Chúzistán. Provincie Chúzistán byla velice bohatá na ropu. V roce 1979 se stal vůdce strany Baas Saddám Husajn prezidentem, a hned rok nato rozpoutal válku. Irák předpokládal, že pokud válku vyhraje, zmocní se obrovských nalezišť ropy a svrhne Chomejního, stane se hlavní velmocí Perského zálivu a celého arabského světa.

Počátek války

Válka začala, když silná irácká armáda překročila západní hranice Íránu.

Důvody pro rozpoutání války:

  1. Anexe Chúzistánu (někdy také Arábistán).
  2. Ovládnutí vodní cesty Šatt al-Arab, která je jediným spojením Iráku s Perským zálivem.
  3. Posílení postavení na iráckém poloostrově Fao, který přímo navazuje na Šatt al-Arab a je nesmírně důležitý při vývozu irácké ropy.
  4. Ovládnutí 3 ostrovů (Abú Músá, Malý a Velký Thumb) v Hormuzském průlivu.

Překvapivá ofenzíva postupovala rychle proti stále neorganizovaným jednotkám Íránu. Po široké frontě postupovaly irácké jednotky stále dále do Íránu a to i bez patřičné letecké podpory. Jedním z cílů ofenzívy bylo zabrat na ropu bohatý Chúzistán. Írán však nakonec dokázal konsolidovat svoje jednotky a navíc na frontu dorazilo přibližně 100 000 dobrovolníků. V této fázi konfliktu se ukázalo, že irácké letecké údery proti letištím v Íránu nebyly nijak efektivní. Navíc irácké odhady vojenské síly protivníka byly značně podhodnocené.

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Irácko-íránská válka