Dravci

Z Multimediaexpo.cz

Řád dravci (Falconiformes) zahrnuje asi 260 druhů ptáků, kteří jsou přizpůsobeni k lovu živé kořisti. Mezi typické znaky dravce patří hákovitě zahnutý zobák, ostré drápy a silná, široká křídla. Kořist hledají ve dne, pomocí zraku.

Obsah 1 Charakteristika dravců 1.1 Kladení vajec 2 Problémy s klasifikací 2.1 Klasické rozdělení 2.2 Nová taxonomie 3 Dravci a člověk 4 Související články 5 Externí odkazy

Charakteristika dravců

Mezi dravce patří jak malí ptáci velikosti kosa, tak i velcí ptáci s rozpětím křídel přes 2 metry. Jejich charakteristickým znakem je špičatý, zahnutý zobák a ostré drápy, tedy přizpůsobení k lovu živé kořisti. Kořist loví ve dne a k jejímu nalezení používají zrak. Především ostrost jejich vidění je několikanásobně vyšší než u člověka, takže jsou schopni spatřit kořist z větší vzdálenosti. Jejich čich je slabý. Dravci jsou dlouhověcí ptáci, sokolovití se dožívají přes 20 let, jestřábovití přes 30 let. Jsou monogamní, oba partneři se aktivně podílejí na péči o mláďata. Pokud jeden z rodičů uhyne, zahynou s největší pravděpodobností také mláďata. Je tomu tak proto, že rodiče mají rozdělené role, samec přináší ulovenou potravu na hnízdo a samice krmí mláďata. Uhyne-li tedy samice, samec dále přináší potravu, ale mláďata nejsou schopna se sama nakrmit, uhyne-li samec, samice je nucena sama lovit a s největší pravděpodobností mláďata opustí. Opuštění mláďat hrozí také, pokud jsou ptáci na hnízdě rušeni. Mladí dravci dospívají velmi dlouho, až 3 roky. Teprve poté jsou schopni rozmnožování.

Kladení vajec

Menší druhy dravců – obdobně jako u většiny jiných zvířat – mívají větší snůšky, kratší dobu inkubace vajec a jejich mláďata pobývají kratší dobu v hnízdě. Malý počet druhů snáší jen dvě vejce, ale vychovává jen jedno mládě – první vyklubané mládě zabije nebo vystrčí z hnízda druhorozené.

Problémy s klasifikací

Přestože dravci na první pohled vypadají jako homogenní skupina blízce si příbuzných ptáků, výzkumy z nedávné doby ukázaly, že tomu tak nemusí být. Testy DNA sice pomohly osvětlit příbuzenské vztahy jednotlivých dravců a ostatních ptáků, ale jejich přesné zařazení do systému je ještě nejasné.

Klasické rozdělení

Někteří autoři rozdělují dravce do dvou samostatných řádů

• Accipitriformes – s čeledí krahujcovití, orlovcovití a hadilovovití
• Falconiformes – s čeledí sokolovitých.

Podle tradičního systému je jen jeden řád dravci, Falconiformes, který zahrnuje 5 čeledí: krahujcovití, orlovcovití, sokolovití, hadilovovití a kondorovití. Ovšem existuje mnoho obecně přijímaných důkazů toho, že kondoři se ostatním dravcům podobají jen díky konvergentní evoluci a ve skutečnosti mají mnohem blíže k brodivým, jako jsou čápi, než k supům. Kromě testů DNA a morfologických znaků (např. dlouhé, úzké a průchodné nozdry, tzv. nares perviale, které mají ještě dytlíkovití) je to třeba i fakt, že stejně jako brodiví si kálejí na nohy, aby se ochladili odpařující se vodou (tzv. urohydróza). Proto se dnes často setkáme s řazením kondorovitých mezi brodivé.

Nová taxonomie

Nová taxonomie ptáků, postavená čistě na testech DNA, zašla se zařazením dravců ještě dál. Podle tohoto systému jsou dravci infratřída Falconides, patřící celá do řádu brodivých. I zde jsou ale kondoři zařazeni jinde než dravci, jako podčeleď čápovitých. I v rozdělení samotných dravců jsou nejasnosti. Z původních 5 čeledí zbyly tedy 4, protože kondoři jsou zařazeni mezi čápovitými. Zatím ale není jasné, jestli jsou orlovci dostatečně rozdílní na to, aby měli svou vlastní čeleď, orlovcovití, nebo jestli jsou naopak dostatečně podobní, aby mohli být začleněni v čeledi jestřábovití. Přestože by se mohlo zdát, že dravci jsou příbuzní se sovami, není tomu tak. Sovy jsou blízké příbuzné lelků a jejich podobnost s dravci je zapříčiněna způsobem života, tj. jejich přizpůsobení k lovu.

Dravci a člověk

Dravci jsou oblíbeným heraldickým zvířetem a symbolem síly, ale také jsou mnohdy vnímáni jako škodná, která zabíjí drobnou lovnou zvěř. Nehledě na to, že většina druhů dravců žijících běžně v ČR se živí především hlodavci, ilegální odstřel velkých dravců (orel mořský) může mít negativní vliv na celou jejich populaci, v důsledku pomalého rozmnožování těchto ptáků.

Související články

• Sokolnictví

Externí odkazy

• Systém dravců – taxonomicon (anglicky)

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Dravci

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

Dravci v ČR
Jestřábovití
Včelojed lesní • Káně lesní • Káně bělochvostá • Káně rousná • Luněc šedý • Luňák hnědý • Luňák červený • Sup mrchožravý • Sup hnědý • Sup bělohlavý • Orlosup bradatý • Moták pochop • Moták pilich • Moták lužní • Moták stepní • Orlík krátkoprstý • Jestřáb lesní • Krahujec obecný • Krahujec krátkoprstý • Orel mořský • Orel křiklavý • Orel volavý • Orel stepní • Orel jestřábí • Orel nejmenší • Orel skalní • Orel královský
Orlovcovití
Orlovec říční
Sokolovití
Poštolka obecná • Poštolka jižní • Poštolka rudonohá • Dřemlík tundrový • Ostříž lesní • Sokol stěhovavý • Raroh velký • Raroh lovecký • Raroh jižní