Maršovický vrch

Z Multimediaexpo.cz

Maršovický vrch je vcelku nevýrazný vrcholek v předhůří Jizerských hor. Od Černostudničního hřebene jej odděluje sedlo, ve kterém leží osada Dolní Černá Studnice. Vrch obklopují z jihu ves Maršovice, od východu a severu osady Krásná a Dolní Černá Studnice. Pod západními svahy leží Jablonecká část Kokonín.

Neolitičtí horníci

Část Maršovického vrchu je tvořena amfibolovým kontaktním rohovcem – ideální surovinou pro výrobu kamenných seker. Ačkoliv někteří odborníci poukazovali již v minulosti na shodu místní horniny s nalézanými kamenými sekyrami teprve v letech 2002-2009 zde probíhal první archeologický výzkum. Ten potvrdil rozsáhlou pravěkou těžbu o stáří 6 - 7 tisíc let. Zachované pravěké těžební jámy pokrývají plochu asi 22ha. Zbytek unikátní plochy byl "zplanýrován" při středověké kolonizaci ale archeologické situace se pod zemí dochovaly i zde. Při výzkumech byly dosud nalezeny štípané kamenné artefakty, pylová zrna neolitického stáří a také ohniště z doby před 7 tisíci lety. Význam lokality je zcela mimořádný. Jde o jeden z největších komplexů svého druhu v Evropě a navíc patří mezi nejstarší. Unikátní je i vynikající dochování poměrně velké plochy bez výraznějšího poškození^[1].

Reference

1. ↑ Šída P., Pravěká těžba v Jizerských horách, Zpravodaj obce Pěnčín, 2009, č. 3/2009: 17-20

Externí odkazy

• Neolitická těžba v podhůří Jizerských hor a její datování - vědecká publikace
• Neolitičtí kameníci v podhůří Jizerských hor
• Geolog Antoním Přichystal na stránkách českého rozhlasu - pravěké lomy nalezeny

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii