V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Břevnovský klášter

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 26. 11. 2013, 12:17; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Břevnovský klášter od rybníka

Břevnovský klášter benediktinů v Praze–Břevnově je nejstarší mužský klášter v Čechách; založil jej roku 993 kníže Boleslav II. a biskup Vojtěch.

Obsah

Popis

Bazilika sv. Markéty od východu

Dnešní barokní budovy kláštera včetně chrámu sv. Markéty, konventu a prelatury pocházejí z let 1708-1740 podle plánů Kryštofa Dientzenhofera. Vnitřní zařízení a výzdobu kostela navrhoval jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer, na postranních oltářích je šest obrazů Petra Brandla, fresky od Jana Jakuba Stevense. Na kůru jsou cenné barokní varhany. Pod chórem kostela je nedávno odkrytá krypta románské basiliky z poloviny 11. století. Na jižní stěně kostela se nachází gotický náhrobek blahoslaveného šumavského poustevníka Vintíře (+1045). V klášteře jsou fresky a štuky od bratří Asamů, velkolepý Tereziánský sál a cenná knihovna. Starý konvent naproti kostelu je prostá stavba ze 17. století, komplex hospodářských budov i barokní zahrada jsou z 18. století. V zahradě stojí barokní pavilon Vojtěška s pramenem potoka Brusnice, nad pramenem se nachází gotická křížová klenba, jediný pozůstatek gotického kláštera. V zahradě se nalézá soustava barokních štol, jimiž se voda zaváděla do kláštera, dále terasy a zbytky skleníků. Sochy sv. Benedikta nad vstupní branou a sv. Jana Nepomuckého v severozápadním rohu nádvoří jsou od Karla Josefa Hiernleho, ostatní sochy na fasádě od Matěje Václava Jäckela.

Dějiny

Klášter byl založen u pramene potoka Brusnice, kde se podle pověsti setkal biskup sv. Vojtěch s knížetem Boleslavem na lovu. První mnichy snad přivedl sv. Vojtěch z Říma, prvním opatem se roku 993 stal jeho vychovatel Anastasius, který je ztotožňován též s pozdějším ostřihomským arcibiskupem. V polovině 11. století postavil opat Meinhard v Břevnově románskou basiliku sv. Benedikta a Vojtěcha a založil klášter v Rajhradě u Brna. Počátkem 14. století přestavěl opat Bavor z Nečtin klášter i kostel, který je od té doby zasvěcen sv. Markétě, a založil klášter v Broumově. V klášteře žila řada vynikajících mnichů, například Jan z Holešova, který patrně jako první používal diakritický pravopis. Roku 1420 klášter zničili táborité. Mniši, kteří přežili, odešli do Broumova. K obnově kláštera došlo až v polovině 16. století, koncem 17. století za opata Tomáše Sartoria vznikl dnešní Starý konvent (na počest významného obnovitele kláštera Sartoria byla po něm pojmenována blízká Sartoriova ulice).

Zahradní pavilon Vojtěška

Současnou stavbu zahájil roku 1708 opat Otmar Zinke a svěřil ji nejlepším umělcům své doby. Stavba byla sálová vrcholně barokní, s dlouhým kněžištěm podle plánů Kryštofa Dientzenhofera.[1] Kostel byl vysvěcen 1715, celá stavba trvala do roku 1740. Za pruského obléhání Prahy v roce 1757 sloužil kostel jako stáj a lazaret. Břevnovský opat František Štěpán Rautenstrauch (1734–1785) se významně podílel na reformách vysokých škol, právnického a kněžského vzdělávání, a tak nebyl klášter za Josefa II. zrušen. V dalším období však spíš upadal, až ve 30. letech 20. století byl reformován mnichy z belgického Chevetogne. Převorem se pak stal Anastáz Opasek, od roku 1947 opat. Roku 1950 byl zatčen a dlouhodobě vězněn, klášter byl roku 1951 rozpuštěn a mniši deportováni. Do roku 1990 zde byl Archiv ministerstva vnitra. Po návratu opata Opaska byl klášter i kostel v letech 1991–1993 s velkou podporou zahraničních, zejména německých, klášterů důkladně opraven a v roce 1997 jej navštívil papež Jan Pavel II.[2]

Zajímavost

Klášter je také vyobrazen na poštovní známce České republiky vydané 14. dubna 1993 s nominální hodnotou 4 Kč.

Fotogalerie

Bazilika svaté Markéty od jihu

Interiér kostela svaté Markéty

Brána do kláštera

Klášterní zahrada

Odkazy

Reference

  1. ↑ BAZILIKA SVATÉ MARKÉTY [online]. pragensia.tiscali.cz, [cit. 2008-05-19]. Dostupné online. (česky) 
  2. ↑ pragueout.cz, [cit. 2008-05-19]. Dostupné online. (česky) 

Bibliografie

  • J. ROYT: Břevnovský klášter. Historie, průvodce a benediktinský život. Praha 2002. ISBN 80-902682-5-0
  • BLAŽÍČEK – ČEŘOVSKÝ – POCHE: Klášter v Břevnově. Praha 1944
  • M. VILÍMKOVÁ – P. PREISS: Ve znamení břevna a růží : historický, kulturní a umělecký odkaz benediktinského opatství v Břevnově, Praha 1989. ISBN 80-7021-013-3
  • K. MALÝ (vyd.): 993-1993. Milénium břevnovského kláštera: sborník statí o jeho významu a postavení v českých dějinách. Praha 1993. ISBN 80-7066-766-4
  • M. BLÁHOVÁ – I. HLAVÁČEK (vyd.): Břevnov v českých dějinách. Praha 1997. ISBN 80-85899-31-0
  • BATĚK, Emanuel. Břevnov pod Hvězdou. Ilustrace Mikoláš Aleš. Praha : vl.n., 1898. Dostupné online.  
  • KRÁSL, František; JEŽEK, Jan. Sv. Vojtěch, druhý biskup pražský, jeho klášter i úcta u lidu. Praha : Dědictví sv. Prokopa, 1898. Obsáhlá monografie z konce 19. stol. velmi podrobně líčí osudy a působení druhého patrona české země po sv. Václavu, projevy jeho uctívání i dějiny nejstaršího mužského kláštera v Čechách, který r. 993 biskup Vojtěch spolu s Boleslavem II. založil.. Dostupné online.  
  • PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl 5.. Praha : Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1911. Dostupné online. Kapitola Břevnov, u sv. Markéty, klášter a fara, s. 10-21.  

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Břevnovský klášter
Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/B%C5%99evnovsk%C3%BD_kl%C3%A1%C5%A1ter“