V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Sekularizace

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 23. 11. 2013, 18:49; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Sekularizace (z lat. saeculum, "tento věk, svět" a saecularis, světský) znamená zesvětštění, obecně potlačení vlivu náboženství nebo odnáboženštění.

Obsah

Historie

Slovo pochází z právní oblasti, kde může znamenat:

Sekularizace velikého majetku církve začala v pozdním středověku, a to buď násilnou revolucí, jako například v husitství, nebo prohlášením, že (místní) církev je ve světských záležitostech podřízena panovníkovi a její majetek tudíž patří jemu. Tak probíhala sekularizace v reformaci a spory o tento výklad Majestátu císaře Rudolfa II. (1609) byly jednou z příčin Stavovského povstání roku 1618. V Rakousku byla tato sekularizace dovršena za císaře Josefa II. koncem 18. století. Pod dojmem občanských válek s náboženskými motivy, které zpustošily velkou část Evropy v 16. a 17. století, se v politické teorii začala prosazovat myšlenka, že náboženství a církve se musí z veřejného života stáhnout, že na veřejnosti musí platit náboženská tolerance a že panovníci a státy se musí vzdát náboženských funkcí a podpory církví. K tomu na evropském kontinentě došlo zčásti v revolucích (Francie, Španělsko, Itálie, Rusko aj.), zčásti pokojným vývojem. V některých zemích (Velká Británie, Švédsko) zůstala vazba na státní církev formálně zachována, ve skutečnosti se však sekularizace prosadila i tam.

Současný význam

Současný hlavní význam je sociologický a znamená proces postupného mizení náboženství a jeho vlivu z veřejného prostoru - ať už ve smyslu ztráty politického vlivu nebo ve smyslu poklesu podílu věřících ve společnosti. Na základě zkušenosti evropského novověku vznikla už v 18. století osvícenská teorie o automatickém úpadku a mizení náboženství, která převládla v 19. a 20. století a prosadila se v komunismu, v extrémní podobě v Albánii, jež roku 1967 náboženství pod trestem zakázala. Sekularizace v tomto smyslu však proběhla pouze v evropských a "křesťanských" zemích. Na základě mimoevropských zkušeností i některých jevů v posledních desetiletích však mnozí sociologové o platnosti této teorie pochybují.[1] Americký politolog Ronald Inglehart na základě celosvětového průzkumu hodnot poukázal také na to, že v sekularizovaných společnostech pravidelně dochází k úbytku porodů a tím k demografickému poklesu.[2]

Související články

Literatura

  • Fasora - Hanuš - Malíř (vyd.), Sekularizace českých zemí v letech 1848-1914. Brno: CDK 2007
  • P. Fiala, Laboratoř sekularizace: náboženství a politika v ne-náboženské společnosti, český případ. Brno: CDK 2007
  • M. Gauchet, Odkouzlení světa: dějiny náboženství jako věci veřejné. Brno: CDK 2004
  • J. Hanuš - J. Vybíral (vyd.), Evropa a její duchovní tvář. Brno: CDK 2005
  • G. Kepel, Boží pomsta. Brno: Atlantis 1996
  • D. Lužný, Náboženství a moderní společnost: sociologické teorie modernizace a sekularizace. Brno: MU 1999
  • H. McLeod, Sekularizace v západní Evropě (1848-1914). Brno: CDK 2008

Reference

  1. G. Kepel, Boží pomsta.
  2. Norris - Inglehart, Sacred and Secular. Religion and Politics Worldwide. Cambridge: Cambridge University Press 2004.