Strnad rákosní

Z Multimediaexpo.cz

Strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) je středně velký druh pěvce z čeledi strnadovitých (Emberizidae).

Obsah 1 Popis 2 Rozšíření 3 Chování 4 Reference

Popis

Dorůstá 15-16 cm, v rozpětí křídel měří 21-28 cm^[1] a váží 17-20 g.^[2] Samci ve svatebním šatě mají černou hlavu a hrdlo s bílým vousem a pruhem na šíji, v prostém šatě je hlava i hrdlo světlejší. Hřbet a křídla mají hnědá, černě pruhovaná, spodinu a boky světlé, hnědě pruhované a kostřec a ocas šedý se světlými pruhy po stranách. Samice mají béžový střed hrdla a nadoční proužek. Mladí ptáci se podobají samicím, jsou však žlutější a mají i výraznější tmavé pruhování.^[3] Vábí klesavým „cíí“; zpěv je dlouhý, složený z krátkého, několikrát za sebou opakovaného „cja-tyt-taj-cizis“.^[1][4]

Rozšíření

Hnízdí na rozsáhlém území Evropy (kde po celý rok zcela chybí pouze na Islandu) a Asie; východně zasahuje až po Kamčatku. Je částečně tažný, evropští ptáci zimují převážně na jihu kontinentu.^[1]

Typický mokřadní pták hnízdící zejména ve středně velkých až velkých rákosových porostech, křovinách a vrbových houštinách na podmáčených loukách. Na podzim se za potravou občas stahuje také na obilná pole. V České republice hnízdí strnad rákosní téměř všude, především v nižších polohách; chybí v nejvyšších horských celcích. Nejtypičtějším biotopem jsou okraje rybníků. Celková početnost byla v letech 2001-2003 odhadována na 40-80 tisíc párů.^[5] Jeho populační trend je stabilní.^[6]

Chování

Mimo hnízdní období se často vyskytuje v hejnech. Létá trhavě, ve vlnovkách, samci zpívají na vrcholech keřů nebo rákosů. Živí se semeny, hmyzem, červy a malými hlemýždi. Ve střední Evropě hnízdí 2x ročně od dubna do srpna.^[1] Samci jsou polygamní. Hnízdo staví samotná samice dobře ukryté nízko v husté trávě nebo starých rákosech. V jedné snůšce je 4-5 hnědých, tmavě skvrnitých a pruhovaných, 19,6 x 14,8 mm^[4] velkých vajec, na kterých sedí 12-14 dnů. V případě, že je snůška nebo mláďata ohrožována, jeden z rodičů může předstírat zranění křídla a snaží se tak odlákat predátora do dostatečné vzdálenosti od hnízda.^[3]

Reference

1. ↑ ^{1,0 1,1 1,2 1,3} VOLKER, Dierschke. Ptáci. Praha : Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9. S. 109.  
2. ↑ KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha : Euromedia Group, k. s., 2008. ISBN 9788024222356. S. 475.  
3. ↑ ^{3,0 3,1} Reed bunting (Emberiza schoeniclus) [online]. ARKive, [cit. 2010-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
4. ↑ ^{4,0 4,1} DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Academia, 2001. ISBN 9788020009272. S. 238.  
5. ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha : Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.  
6. ↑ Jednotný program sčítání ptáků [online]. Česká společnost ornitologická, [cit. 2010-11-26]. Dostupné online.  

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Emberiza schoeniclus

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii