V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Sturmabteilung

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 9. 11. 2013, 18:51; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Znak SA
Sturmabteilung (SA) (úderné, útočné oddíly). Jednalo se o paramilitární organizaci vzniklou na počátku 20. let 20. století v Německu, která přináležela k nacistické straně (NSDAP). Lidově se jim také říkalo „hnědé košile“ podle typických uniforem. U zrodu této organizace stál Ernst Röhm a Hermann Göring.

Obsah

Vznik a začátky SA

Název Sturmabteilung pochází původně od speciálních útočných jednotek Německa za 1.sv. války, které používaly strategii generála Oskara von Hutiera. Jeho strategie spočívala ve vytvoření malých jednotek, které odděleně plnily útočné cíle, což byl novátorský přístup, neboť většina generálů používala metodu hromadných útoků, ve kterých se snažili početně i technicky přečíslit protivníka. Von Hutierova taktika slavila úspěch už při prvním použití v bitvě o Caporetto, později byla šíře použita na západní frontě (v březnu 1918) a Němcům se podařilo zatlačit spojenecké vojáky o desítky kilometrů nazpět. Na podzim roku 1920 Adolf Hitler založil Ordnertruppen (pořádkové oddíly). Začal do nich nabírat hospodské rváče, zápasníky a bývalé vojáky, kteří měli za úkol ochraňovat jej při jeho vystoupeních proti sociálním demokratům a komunistům, kteří se snažili jeho výstupy narušovat. Původně tedy tyto jednotky sloužily k Hitlerově osobní ochraně a k ochraně nacistických shromáždění. 4. listopadu 1921 pořádala NSDAP velké veřejné shromáždění v mnichovské pivnici Hofbräuhaus. Po několika přerušeních Hitlerova projevu se členové, znechuceni neustálým pokřikováním na Hitlera, pustili do bitky s „narušiteli“ shromáždění. Po této události Adolf Hitler přejmenoval tuto jednotku na Sturmabteilung, zkráceně SA. Pod vedeném oblíbeného Ernsta Röhma se tyto jednotky reorganizovaly do vojenské podoby. Stejně tak jako NSDAP začal Adolf Hitler organizovat budoucí převzetí moci ve státě, tak i SA bylo organizováno tak, aby jeho struktura mohla pojmout tisíce členů. V roce 1922 vytvořila NSDAP oddělení pro mládež od 14 do 18 let pod názven Jugendbund. Nástupnická organizace mládeže Hitlerjugend zůstala pod velením SA do roku 1932. Od dubna 1924 do března 1925, kdy byla dočasně zakázána NSDAP, se SA přejmenovaly na Frontban. SA mají na svědomí mnoho násilností a vražd proti socialistům během 20. let. Většinou šlo o menší pouliční boje nazývané Zusammenstöße.

Konflikty s ostatními organizacemi

Poté, co se Adolf Hitler dostal v roce 1933 k moci, začaly SA v čele s Röhmem usilovat o získání co nejvíce moci pro sebe. Röhm viděl v SA nástupce pravidelné armády (Reichswehru), která pohrdala SA a nazývala je „hnědou spodinou“. SA se také stávaly velmi nebezpečnými a nekontrolovatelnými, protože mnoho jednotek bylo loajálních více svému místnímu veliteli než Hitlerovi nebo NSDAP jako celku. Proto bylo původní myšlenkou založení SS zamezit růstu moci SA a jejích velitelů. Heinrich Himmler, který toužil také po moci a po založení „řádu SS“, padělal dokumenty dokazující, že Röhm obdržel z Francie peníze na vzpouru proti Hitlerovi. Hitler tomu odmítl uvěřit, ale uvědomil si, že kdyby se SA kdykoliv rozhodly se ho zbavit, nic jim v tom nemůže zabránit. Röhm byl mimo SA neoblíbený. Jednak jiní toužili po jeho místě a jednak bylo veřejným tajemstvím, že Röhm je homosexuál. Většina konfliktů byla sice zapříčiněna osobní rivalitou uvnitř strany, ale rozrůstající se konflikty s Gestapem měly také své socioekonomické pozadí. Gestapo se rekrutovalo především z řad střední třídy (včetně samotného Himmlera), zatímco SA se skládaly z nezaměstnaných a dělníků. Výsledkem bylo, že SA bylo daleko více radikální než SS. SA chtěly provést skutečnou sociální revoluci, o kterou už však Adolf Hitler po uchopení moci neměl zájem. Protože to ohrožovalo finanční příjmy od bohatých podnikatelských kruhů, na kterých strana závisela. Navíc ten, kdo skutečně umožnil Hitlerovi dostat se k moci byla pravicová, konzervativní armáda. SA se zúčastnily několika stávek a dokonce občas spolupracovaly s komunisty, ale mnohem častěji spolu bojovaly na ulicích. Na konci června 1934 se Hitler pod tlakem okolností rozhodl proti vůdcům SA radikálně zakročit. Série těchto vražd a poprav je v historii známa pod názvem Noc dlouhých nožů. Z této rány se SA již nikdy nevzpamatovaly. Novým velitelem se stal Victor Lutze, ale SA se brzy dostaly na okraj nacistické mocenské struktury a jejich úlohu převzaly fanatické jednotky SS. SA zůstaly aktivní až do konce války, ale v podvědomí utkvěly hlavně za tzv. Křišťálovou noc, kdy společně s SS ničili židovské obchody, synagogy a pronásledovaly židovské obyvatelstvo.

Struktura SA

SA byly zakládány po celém Německu a skládaly se z několika Gruppen, ty se skládaly z Brigaden a ty tvořily Standarten. Standarten SA působily v každém větším městě v Německu a dále se mohly dělit na Sturmbanne a Stürme.

Nejvyšší velení SA mělo mnoho pododdělení, které zajišťovaly dodávky materiálu, peníze a nábor vojáků. Na rozdíl od SS nikdy nevytvořili žádnou lékařskou jednotku, ani žádné zahraniční jednotky. SA měly také několik výcvikových jednotek. Jednou z nich byla SA-Marine, která sloužila jako pomocná jednotka Kriegsmarine (německého válečného námořnictva), která se starala o vyhledávací a záchranné akce a o ochranu přístavu. Podobně jako SS měla své ozbrojené jednotky Waffen-SS, tak i SA měla ozbrojené jednotky známé jako Feldherrnhalle, které se později staly jednotkami Panzerkorps Feldherrnhalle.

Vedení organizace

Ve vedení organizace Sturmabteilung (SA) v letech 19201945 stáli velitelé, kteří byli členy strany NSDAP. Pro nejvyššího velitele SA byla používána hodnost Oberste SA-Führer (někdy zkracovaná na Oberste), což byla titulární funkce, zatímco faktické vedení jednotek měl na starosti Stabschef (velitel štábu).

Nejvyšší velitelé SA v letech 1920–1945

Velitelé štábu SA

Svastika – symbol nacistické strany

Hesla SA

  • "Teror musí být zlomen zase jen terorem."
  • "Veškerá opozice musí být zadupána do země."