V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Český Těšín

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 11. 4. 2023, 15:16; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Český Těšín (polsky: Czeski Cieszyn, německy: Tschechisch Teschen, slezsky: Česki Ćešyn) je město na východě Česka ve Slezsku, na hranici s Polskem. Leží na levém, západním, břehu hraniční řeky Olše. Na ploše 3 381 ha zde žije 26,5 tis. obyvatel. V roce 2001 se 16,1% obyvatel města hlásilo k polské národnosti a 4,4% ke slovenské národnosti.[1] Český Těšín je jedním z nejvýznamnějších a nejfrekventovanějších hraničních přechodů do Polské republiky. Ke kulturním tradicím patří pravidelné festivaly a přehlídky.

Od konce 20. století se objevují návrhy na vypuštění slova „Český“ z názvu města. V září 2007 zamítlo zastupitelstvo města téměř jednohlasně jednu z dalších žádostí místního architekta Karla Cieślara na přejmenování města z Český Těšín na Těšín.[2] [3]

Obsah

Části města

  • Český Těšín
  • Dolní Žukov (Żuków Dolny, Ober Zukau)
  • Horní Žukov (Żuków Górny, Nieder Zukau)
  • Mistřovice (Mistrzowice, Mistrowitz)
  • Stanislavice (Stanisłowice, Stänzelsdorf)
  • Mosty
  • Koňakov (Koniaków,Konakau)

Historie

Pro historii města před rokem 1920 viz také Těšín

Meziválečné období

Město vzniklo v roce 1920 rozhodnutím velvyslanecké konference o rozdělení sporného území Těšínska mezi nově vznikající Československo a Polsko. Stanovená hranice probíhala přes město Těšín podél řeky Olše, dělíc jej na dvě části. Na území dnešního Českého Těšína se nacházela průmyslová čtvrť města Saská kupa (německy Sachsenberg), vzniklá na přelomu 18. a 19. století.

Nádraží bývalé Košicko-bohumínské dráhy v Českém Těšíně

V polovině 19. století sem byla přivedena Košicko-bohumínská dráha, později také Dráha slezských měst z Frýdku do Bílska. Bylo zde vybudováno velké vlakové nádraží, které bylo do roku 1920 hlavním nádražím města Těšína. Od roku 1911 dokonce jezdila z nádraží do historické části města tramvaj. Rozdělení města vedlo k úpadku významu města v regionu a k zabrždění jeho rozvoje. Polský Těšín ztratil důležité železniční spojení a průmysl, Český Těšín byl zase odříznut od historického centra, správních úřadů a kulturně-osvětových zařízení.

Prochaskova Těšínská tiskárna

Katastrální území rodícího se Českého Těšína mělo tehdy rozlohu 2,66 km², a žilo na něm něco málo přes 8000 obyvatel. Nově vznikající město mělo před sebou slibné perspektivy rozvoje. Na jeho katastru se nacházelo nádraží, odkud vyjížděly vlaky jak do Třince, Jablunkova a na Slovensko až do Košic, tak do blízké hornické Karviné a do železničního uzlu v Bohumíně, odkud pak vedlo spojení přes Ostravu do Brna i do Prahy. To byl základ demografického i urbanistického rozvoje města. Značnou úlohu sehrál v této souvislosti i místní průmysl a živnosti. Nejvýznamnějším místním výrobním odvětvím byly stavitelské firmy, kterým byla tehdy svěřena výstavba řady veřejných objektů – nemocnice, škol, kostelů i městské radnice. Kromě budov, financovaných státem nebo městem, se rozvíjela také výstavba družstevních a soukromých objektů. Vzniklo mnoho obchodů a restaurací. Centrem společenského a kulturního života se po roce 1933 stala kavárna Avion, přistavěná ke starému hotelu National, přímo u mostu pod zámkem. V roce 1921 bylo založeno České gymnázium. Významným místním podnikem byla tiskárna a nakladatelství K. Prochasky. Český Těšín se v prvním období své samostatné existence vyvíjel jako moderní městské centrum nejvýchodnějšího cípu českých zemí, jako město položené sice značně excentricky na samých hranicích státu, avšak těžící silně ze svého správně administrativního určení a polohy železničního uzlu. Český Těšín nebyl zatížen jednostrannou vazbou na některé odvětví výroby jako mnohá nedaleká hornická a hutnická města, hospodářské aktivity byly zaměřeny převážně na spotřebu vysoce koncentrovaného obyvatelstva a nejbližšího okolí a na značně rozsáhlou terciární sféru. Město tak skýtalo solidní základ pracovních příležitostí a společenského uplatnění vůbec, bylo migračně přitažlivé a ve svém počátečním stadiu rychle rostlo.

Po roce 1938

V říjnu 1938 byl po ultimátu polské vlády, která zneužila oslabení ČSR po Mnichovské dohodě, Český Těšín obsazen polskými vojsky a přičleněn k polskému Těšínu jako Cieszyn Zachodni (Západní Těšín). Po porážce Polska v roce 1939 byl, spolu s polskou částí, připojen k Německu. Ustupující polská vojska tehdy vyhodila do povětří most přes Olši. V průběhu druhé světové války se na území Českého Těšína nacházel zajatecký tábor Stalag VIII D Teschen. Tento tábor vznikl na jaře roku 1941 v části města zvané Kontešinec. Byl vybudován na místě, kde stály staré dřevěné baráky, které byly postaveny ještě v období první světové války. V té době baráky sloužily jako lazaret pro raněné a nemocné vojáky Rakousko-Uherska. Od roku 1920 až do roku 1938 patřil objekt československé armádě. Po obsazení města v roce 1939 zde německé velení umístilo vojenská vozidla, protože budovy byly již ve zchátralém stavu a byly vhodné pouze pro garážování vojenské techniky. Po vydání rozhodnutí o zřízení zajateckého tábora byly baráky narychlo opraveny. Kromě toho byly vybudovány strážní věže a celý tábor byl obehnán ostnatým drátem. Byly rovněž odstraněny skupiny křoví z okolí tábora a vystavěny budovy pro velitelství. V počátečním období byli v táboře a jeho pobočkách umísťováni zajatci z Francie, Jugoslávie, Belgie a Polska, později i z Velké Británie, Sovětského svazu, Itálie a dalších zemí. Přestože přímo v Českém Těšíně neproběhly válečné operace, zachycují statistiky poměrně hodně válečných škod. Z veřejných budov byly zničeny vodárna a plynárna, vydrancováno bylo vnitřní zařízení nemocnice, tiskárny, nádraží, pošty a dalších podniků. Podle úředního hlášení bylo ve městě k 31. prosinci 1947 deset podniků – cihelny firem Kametz a Gorniak, knihtiskárny Svoboda a Kutzer a spol., Korner a spol. – výroba železných konstrukcí, pilnikárna firmy Lorenz, plynárna, mlékárna a výroba likérů firem Schlesinger a Zuweiss. Ke stejnému datu se ve městě nacházelo 351 obchodů a živností. Typickým rysem Českého Těšína i po válce zůstalo množství škol (vyučovalo se na 16 školách), kulturních zařízení a spolků. Už na podzim roku 1945 bylo založeno Divadlo Těšínského Slezska. Významným impulsem bylo, i když pouze dočasné, obnovení vydávání Těšínských novin.

Současnost

Most Družby, spojující Český Těšín (nalevo) s polským Těšínem (napravo)

V roce 1945 byl Těšín znovu rozdělen a mosty na Olši mezi Cieszynem a Českým Těšínem se staly nejvýznamnějším hraničním přechodem mezi Československem a Polskem. První poválečná léta a následné desetiletí do konce 50. let vrátila městu politicko-správní úlohu i společenský význam z předmnichovského období. Po roce 1945 nastaly veliké změny také v městské výstavbě Českého Těšína. Nejprve byl zájem soustředěn na opravy stávajících staveb a zařízení. Brzy se přistoupilo k výstavbě nových objektů a to zejména bytových, protože poptávka po bydlení v Českém Těšíně byla vysoká. Zpočátku byly zastavovány proluky v centru města a jeho blízkém okolí, ale postupem času bylo zřejmé, že to nebude postačovat. Začalo se uvažovat o dalších plochách, vzdálenějších od městského centra. V roce 1949 byla vypracována studie směrného plánu města, ve kterém byla již zahrnuta také Svibice, která byla administrativně sloučena s městem v roce 1947. Na podkladě této studie byl později vypracován územní plán, podle kterého byla po roce 1960 prováděna výstavba města. Na místě bývalé továrny na nábytek Thonet-Mundus vzniklo autobusové nádraží. V letech 1958 až 1960 vznikla na Kontešinci, na místě německého zajateckého tábora Stalag VIII D Teschen, nová čtvrť rodinných domků. V dubnu 1961 byl slavnostně otevřen Kulturní dům s divadlem – českou a polskou scénou, hvězdárnou a knihovnou. V roce 1969 se začalo stavět sídliště v oblasti mezi ulicemi Ostravská, Slezská, Hrabinská a Úvoz. V roce 1960 ztratil Český Těšín v rámci celostátní reorganizace územně administrativního systému statut okresního města, což mělo za následek snížení atraktivity města v rámci českého Těšínska. Stereotypní sídlištní zástavba ze 60. až 80. let výrazně rozšířila bytový městský fond, ale městu příliš neprospěla z hlediska urbanistického ani funkčního. V osmdesátých letech byl Český Těšín střediskem osídlení obvodního významu. Stal se známým zejména jako centrum papírenského a polygrafického průmyslu (výroba sešitů, tisk knih). V této době byl také otevřen nový hraniční přechod Český Těšín-Chotěbuz/Boguszowice na okraji města, což ulevilo provozu v centru města. V roce 1990 byla navázána spolupráce s městem Cieszynem v oblasti kultury. Český Těšín je významným centrem polské národnostní menšiny v Česku. Je zde polská divadelní scéna a Český Těšín je sídlem většiny polských organizací v Česku.

Přírodní zajímavosti

Hvězdnatec čemeřicový

Ne každé město či oblast se mohou pochlubit pro ně typickou rostlinou. Český Těšín takovou květinu má, navíc odkazuje i na název města. Jde o hvězdnatec zubatý neboli hvězdnatec čemeřicový, lidově zvaný „těšíňanka”, latinsky Hacquetia epipactis, polsky cieszynianka wiosenna. Hvězdnatec zubatý rozkvétá jako jedna z prvních jarních květin, ještě před olistěním stromů a růstem většiny ostatních druhů bylin. Už počátkem března rozkvétá (a byly zpozorovány případy dokonce v druhé polovině února). Objeví se žlutozelené soubory květů na bezlistém stonku dlouhém až 20 cm. Jde o okolíky, ne o jednotlivé květy, protože hvězdnatec zubatý patří mezi miříkovité, které tvoří typický okolík. To, co bývá považováno za okvětní lístky, je ve skutečnosti nepravé okvětí tvořené zelenými listeny (obvykle jich je 5-7), což jsou přetvořené listy. Samotné květy jsou velmi drobné, žluté, a vyplňují prostředek. Listy se objevují později, jsou dlanitě členité a mají dlouhé řapíky. Hvězdnatec odkvete poměrně rychle a už v květnu až červnu se objeví plody. V létě už můžeme pozorovat jen hromady listů, někdy obtížně zpozorovatelné v houští jiných druhů bylinného patra lesů. Hvězdnatec zubatý roste především v listnatých lesích na úrodných vápnitých půdách. Květ, či přesněji celé květenství, ať jako obrázek nebo snímek, se často využívají jako symbol v mnoha publikacích o Těšínsku a označují se jím mnohá sdružení, vydavatelství a iniciativy. Rovněž místní samosprávné orgány měst a obcí Těšínska už řadu let věnují zasloužilým osobám zlaté a stříbrné stylizované hvězdnatce zubaté

Těšínit

Hornin nazvaných podle sídel existuje minimum. Asi nejznámější z nich je těšínit - vyvřelá hornina, jejíž název je odvozen od města Těšín. Jméno ji dal německý geolog a báňský inženýr Ludwig Hohenegger (1807 - 1864) v roce 1861. Tento název však použil pro širší spektrum typů vyvřelin, které se vyskytují v sedimentech Moravskoslezských Beskyd. Uvedený horninový komplex dnes nazýváme těšínitovou formací. Od vlastních těšínitů odlišil příbuznou horninu - pikrit - v roce 1866 rakouský petrolog Gustav Tschermak (1836 - 1927). Původně se název horniny psal teschenit, protože byl odvozen od německého pojmenování Těšína. Mineralog Josef Klvaňa použil jméno těšenit (1892) a prof. František Slavík (1876 -1957) roku 1918 definitivně těšínit. Původní název teschenit je mezinárodní.

Doprava

Městskou autobusovou doprav v Českém Těšíně, čítající 6 linek, zajišťuje firma Veolia Transport Morava a. s. V pracovní dny je v provozu všech 6 linek, v sobotu a v neděli jen 4 linky. V letech 1911 až 1921 byla v provozu tramvajová síť. Železniční stanice Český Těšín je uzlovou stanicí, leží na elektrifikované trati Bohumín - Žilina (320) a dále zde odbočují tratě do Cieszyna, kde je od 13.12.2009 zastavena osobní doprava (835), Frýdku Místku (323) a Ostravy přes Havířov (321). Český Těšín má přímé železniční spojení se všemi významnými městy regionu a dále zde zastavují všechny dálkové spoje směrem na Slovensko a do Prahy. Nádražní budova byla rekonstruována. Železniční stanice má celkem 5 nástupišť, z toho jsou dvě ostrovní a přístupná podchodem. Stanice je zařazena do postupné modernizace Třetího tranzitního železničního koridoru Slovensko-Německo V roce 2007 byla dokončena poslední část postupně budovaného obchvatu odvádějící tranzitní dopravu ze směru Slovensko (I/11), Polsko, Ostrava a Brno (R 48) mimo centrum města, včetně navazující rychlostní silnice R 48 do Frýdku-Místku.

Školství

(2007)

Druh školy Počet škol
Mateřské školy 11 (vč. odlouč. pracovišť)
Základní školy 6 (2 s polským jaz. vyučovacím)
Gymnázia 2 (1 s polským jaz. vyučovacím)
Střední školy 3

Muzea

Partnerská města

Osobnosti

Související články

Reference

  1. ↑ http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/598933?OpenDocument
  2. ↑ Těšínské listy, str. 2, formát .pdf
  3. ↑ Bohdan Małysz: Český Těšín, město nad Olší - nesamozřejmá terminologie (w:) Poláci na Těšínsku, eds. Roman Kaszper, Bohdan Małysz, Český Těšín 2009, s. 107, 110-112.

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Český Těšín
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Český Těšín
Město Český Těšín

Český Těšín • Dolní Žukov • Horní Žukov • Koňákov • Mistřovice • Mosty • Stanislavice • Svibice 

  Města a obce okresu Karviná  

Albrechtice • Bohumín • Český Těšín • Dětmarovice • Dolní Lutyně • Doubrava • Havířov • Horní Bludovice • Horní Suchá • Chotěbuz • Karviná • Orlová • Petrovice u Karviné • Petřvald • Rychvald • Stonava • Těrlicko


Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C4%8Cesk%C3%BD_T%C4%9B%C5%A1%C3%ADn“