V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Česká národní banka

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 6. 4. 2023, 08:56; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Budova ČNB v Praze
Budova pobočky ČNB v Brně

Česká národní banka (ČNB) je centrální banka České republiky[1] a orgán, který vykoná dohled nad finančním trhem v zemi.[1] Má postavení veřejnoprávního subjektu.[2] Jsou jí svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem. Hospodaří samostatně s odbornou péčí s majetkem, který jí byl svěřen státem. Do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona.[3] Podle článku 98 Ústavy ČR a zákona č.6/1993 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších předpisů, je hlavním cílem její činnosti péče o cenovou stabilitu.[1] Dosažení a udržení cenové stability, tj. vytváření nízkoinflačního prostředí v ekonomice, je trvalým příspěvkem centrální banky k vytváření podmínek pro udržitelný hospodářský růst. Předpokladem účinnosti měnových nástrojů vedoucích k cenové stabilitě je nezávislost centrální banky.[1] ČNB rovněž podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády, pokud není tento vedlejší cíl v rozporu s cílem hlavním. V souladu s ním určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince,[4] řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem,[5] pojišťovnictvím,[6] penzijním připojištěním, družstevními záložnami, institucemi elektronických peněz a devizový dohled. Dále provádí činnost podle zákona o ČNB a dalších právních předpisů.

Obsah

Úkoly ČNB

Mezi hlavní úkoly České národní banky patří:

Měnová politika

Její deklarovanou úlohou je zajistit stabilitu cenového indexu (což není totožné jako stabilita cen). ČNB usiluje o plnění uvedené úlohy v rámci měnověpolitického režimu nazývaného cílování inflace. Rozhodování bankovní rady ČNB o nastavení základních úrokových sazeb vychází z aktuální makroekonomické prognózy a vyhodnocení rizik jejího nenaplnění. Změnami úrokových sazeb (tedy produkcí peněz) ovlivňuje centrální banka cenu peněz na trhu, čímž se pokouší dosáhnout předem stanoveného růstu peněžní zásoby a tedy i zvolené inflace. V období před vstupem do eurozóny budou inflační cíle orientovány na plnění maastrichtských konvergenčních kritérií v oblasti cenové stability a dlouhodobých úrokových sazeb. Po zavedení eura se ČNB vzdá samostatné měnové politiky ve prospěch Evropské centrální banky.

Dohled nad finančním trhem

V souhrnu tzn. dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím a penzijním připojištěním, družstevními záložnami, devizový dohled a dohled nad institucemi elektronických peněz. ČNB stanoví pravidla, která chrání stabilitu celého finančního trhu. Systematicky reguluje, kontroluje, vyhodnocuje a popřípadě postihuje nedodržování stanovených pravidel. K integraci dohledu nad finančním trhem do jedné instituce (ČNB) došlo od 1. dubna 2006. ČNB tak převzala agendu bývalé Komise pro cenné papíry, Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění Ministerstva financí a Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami.[5]

Emise oběživa a peněžní oběh

Česká národní banka má monopolní právo vydávat bankovky a mince včetně mincí pamětních. Dbá o plynulý a hospodárný peněžní oběh, spravuje zásoby peněz, stahuje z oběhu a ničí opotřebované bankovky a mince a vyměňuje poškozené peníze za nové. Zajišťuje technickou a uměleckou přípravu platidel, jejich výrobu a dodávky. Podílí se na přípravě právní a technické ochrany platidel proti padělání a na její realizaci. V rámci ochrany měny posuzuje a eviduje všechny peníze zadržené pro podezření z padělání.[4]

Devizová činnost

Do devizové činnosti patří především správa devizových rezerv státu, operace na devizovém trhu a devizová regulace. Správa devizových rezerv má za cíl udržovat a eventuelně zvyšovat hodnotu devizových rezerv, zabezpečovat devizovou likviditu země. Devizové rezervy se skládají z cenných papírů denominovaných v cizích měnách, hotovosti a zlata. Mezi nejvýznamnější devizové operace na domácích trzích patří devizové intervence, kterými se ČNB v případě potřeby snaží ovlivňovat výši kurzu koruny vůči ostatním měnám.

Platební styk a zúčtování bank

ČNB stanoví pravidla provádění platebního styku bankami i nebankovními subjekty. Zejména jde o lhůty zúčtování, pravidla pro vydávání a užívání elektronických platebních prostředků (např. platebních karet) a pro bezpečné fungování platebních systémů. Provozuje systém mezibankovního platebního styku CERTIS a dále systém trhu krátkodobých dluhopisů SKD. Vede účty a poskytuje služby platebního styku zejména státu a bankám.

Banka státu

ČNB poskytuje bankovní služby pro stát a veřejný sektor. Vede účty organizacím napojeným na státní rozpočet (finanční a celní úřady, Česká správa sociálního zabezpečení, úřady práce, příspěvkové organizace, státní fondy…) dále účty napojené na rozpočet Evropských společenství apod. Na základě pověření Ministerstva financí provádí operace spojené se státními cennými papíry. Banka je politicky nezávislá (její nezávislost garantuje ústava, zákon o ČNB a postavení bankovní rady); zodpovídá se dvakrát ročně Poslanecké sněmovně.

Řízení

Nejvyšším řídícím orgánem České národní banky je sedmičlenná bankovní rada v čele s guvernérem. Členy bankovní rady jmenuje prezident republiky na dobu 6 let a odvoláni mohou být jen z důvodů stanovených zákonem.[7] Sídlo ústředí ČNB je v Praze. Sedm regionálních poboček se nachází v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Brně a Ostravě.[8]

Představitelé ČNB a jejích právní předchůdci

titul a jméno funkční období název funkce název banky
JUDr. Alois Rašín 6. 3. 1919 – 8. 7. 1919 předseda bankovního výboru Bankovní úřad při ministerstvu financí
prof. Cyril Horáček 10. 7. 1919 – 9. 10. 1919
Kuneš Sonntág 9. 10. 1919 – 25. 5. 1920
prof. dr. Karel Engliš 25. 5. 1920 – 19. 3. 1921
Vladimír Hanačík 22. 3. 1921 – 26. 9. 1921
Augustin Novák 3. 10. 1921 – 7. 10. 1922
JUDr. Alois Rašín 9. 10. 1922 – 5. 1. 1923
Ing. Bohdan Bečka 25. 2. 1923 – 15. 11. 1925
prof. dr. Karel Engliš 9. 12. 1925 – 24. 1. 1926
JUDr. Vilém Pospíšil
(převzal funkci 1. 4. 1926)
25. 1. 1926 – 16. 2. 1934 guvernér Národní banka Československá
prof. dr. Karel Engliš 23. 2. 1934 – 20. 2. 1939
JUDr. Ladislav F. Dvořák 31. 3. 1939 – 18. 5. 1945 Národní banka pro Čechy a Moravu
JUDr. Jaroslav Nebesář 1. 6. 1945 – 9. 9. 1948 předseda dočasné správy Národní banka Československá
JUDr. Jaroslav Nebesář 9. 9. 1948 – 1. 7. 1950 guvernér
JUDr. Otokar Pohl 1. 7. 1950 – 2. 2. 1954 generální ředitel Státní banka československá
Jaroslav Kabeš 20. 2. 1954 – 16. 8. 1957
JUDr. Otokar Pohl 16. 8. 1957 – 3. 10. 1969
Ing. Svatopluk Potáč 3. 10. 1969 – 4. 1. 1971
Ing. Svatopluk Potáč 4. 1. 1971 – 18. 6. 1981 předseda
Ing. Jan Stejskal 18. 6. 1981 – 1. 11. 1988
Ing. Svatopluk Potáč 1. 11. 1988 – 29. 12. 1989
doc. Ing. Josef Tošovský 29. 12. 1989 – 21. 4. 1992
doc. Ing. Josef Tošovský 21. 4. 1992 – 31. 12. 1992 guvernér
doc. Ing. Josef Tošovský 20. 1. 1993 – 17. 12. 1997 Česká národní banka
Ing. Pavel Kysilka, CSc
(zástupce guvernéra v plném rozsahu)
17. 12. 1997 – 22. 7. 1998
doc. Ing. Josef Tošovský 22. 7. 1998 – 31. 11. 2000
doc. Ing. Zdeněk Tůma, CSc od 1. 12. 2000 - 30.6. 2010
Ing. Miroslav Singer, Ph.D. od 1. 7. 2010

Související články

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 O ČNB [online]. ČNB, [cit. 2008-11-16]. Dostupné online.  
  2. Sídlo ústředí ČNB [online]. ČNB, [cit. 2008-11-16]. Dostupné online.  
  3. Zákon o České národní bance [online]. [cit. 2008-11-16]. Dostupné online.  
  4. 4,0 4,1 Emise bankovek a mincí [online]. [cit. 2008-11-16]. Dostupné online.  
  5. 5,0 5,1 Dohled nad kapitálovým trhem [online]. [cit. 2008-11-16]. Dostupné online.  
  6. Dohled v pojišťovnictví [online]. [cit. 2008-11-16]. Dostupné online.  
  7. Bankovní rada ČNB [online]. [cit. 2008-11-16]. Dostupné online.  
  8. Pobočky ČNB

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Česká národní banka