V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Kutná Hora

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 21. 7. 2021, 23:58; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Kutná Hora (německy: Kuttenberg) je okresní město ve Středočeském kraji a významná městská památková rezervace, zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Má zhruba 21 000 obyvatel.

Obsah

Historie

Hlavní článek: Dějiny Kutné Hory

Vznik

Jak název města naznačuje, souvisí jeho historie s těžbou („kutáním“) stříbra a stříbrných rud. Ve středověku koncem 13. století poskytoval zdejší revír zhruba jednu třetinu produkce stříbra v Evropě. To se v okolí vyskytovalo patrně i na povrchu a už v 10. století se na blízkém slavníkovském hradišti Malíně razily stříbrné denáry. S těžbou stříbra možná souviselo i založení cisterciáckého kláštera v sousedním Sedlci, prvního v Čechách. Sedlecký klášter založil roku 1142 Miroslav z Cimburka, významný dvořan knížete Vladislava II.. Klášter byl osazen mnichy z Waldsassen v Horní Falci, který patřil do řádové linie, jež se hornictví věnovala. To by mohlo vysvětlit, proč byl - proti běžné řádové praxi - založen v krajině už osídlené a kultivované. Klášteru patřily pozemky, na nichž pozdější město vyrostlo, i řada vesnic v okolí. Blízká města Čáslav i Kolín dostala kolem roku 1260 jihlavské horní právo, patrně proto, že měšťané v okolí těžili stříbro, a o málo později se objevuje i název osady Antiqua Cuthna – Stará Kutna, jež patrně stála blíž k sedleckému klášteru. Osada snad zanikla za válek krále Přemysla Otakara II. s Rudolfem Habsburským, který roku 1278 v Čáslavi uzavřel mír s Otou Braniborským. Počátkem vlády krále Václava II. vypukla „stříbrná horečka“ a tisíce lidí z dalekého okolí se sem stěhovaly za bohatstvím. Tak patrně vznikla na kopci nad údolím Vrchlice hornická osada, latinsky Mons Cutna, s velmi nepravidelným plánem, který je dodnes patrný. Ještě roku 1289 se o soudní pravomoc nad osadou přela města Kolín a Čáslav, ale od roku 1291 už mělo město vlastní soud a královský horní úřad.

Od 1300 do Husitských válek

Kolem roku 1300 vydal král Václav II. nový horní zákon (Ius regale montanorum), který stanovil královská práva nad těžbou stříbra i mincovnictvím, zavedl jednotnou minci a ražení soustředil v Kutné Hoře. Pod vedením italských odborníků z Florencie se v nové mincovně, která se podle nich jmenuje Vlašský dvůr, začaly roku 1300 razit Pražské groše. V letech 1304 a 1307 byla Kutná Hora obléhána vojskem Albrechta I., obyvatelé ji však narychlo opevnili a ubránili. Roku 1318 byla Kutná Hora povýšena na město a dostala různá privilegia. Bohatství kutnohorských dolů – zejména šachty Osel – se stalo základem královské moci v Čechách a hlavním zdrojem prostředků na velkolepé stavby Lucemburků po celé 14. století. Král Karel IV. i Václav IV. si proto města velmi hleděli, podporovali je v různých sporech i při zvelebování městských staveb; Vlašský dvůr se stal sídlem krále Václava IV. Ve druhé polovině 14. století vznikl kostel sv. Jakuba a šest dalších, radnice a další stavby a město dostalo hradbu se šesti branami. Roku 1363 se zmiňuje i městská škola. Protože městské kostely stále podléhaly sedleckému klášteru, vzniklo roku 1384 hornické bratrstvo pro stavbu nového, tzv. „horního“ chrámu sv. Barbory na pozemcích vyšehradské kapituly a za městskou hradbou. I když výnos dolů v té době klesal, stavební činnost rostla a král Václav IV. dal rozšířit Vlašský dvůr, kde často býval a roku 1409 zde podepsal Dekret kutnohorský o novém rozdělení pravomocí na pražské univerzitě. Roku 1413 horníci přepadli Malín a pobili obyvatele, protože jim bránili v dolování, 1416 zavraždili královského vyslance a ve městě se rozhořely národnostní a náboženské spory.

Od 1419 do 1621

Těžba a úprava stříbrné rudy v Kutné Hoře. Knižní malba z 90. let 15. století
Roku 1419 začalo město pronásledovat kališníky a mnoho jich dalo naházet do opuštěných šachet. Roku 1420 podporovalo město císaře Zikmunda Lucemburského, ale když 1421 Jan Žižka zničil sedlecký klášter, podrobilo se Janu Želivskému s tím, že odpůrci kalicha musí město opustit. Když Zikmund z města 1422 ustoupil, založil požár, který měšťané uhasili. Roku 1424 však město důkladně vypálil Žižka a nově osídlili táborští, kteří zde vládli až do bitvy u Lipan 1434. Mince v té době velmi upadla, razily se jen špatné haléře a obchod v Čechách přešel na míšeňské groše.

Roku 1436 sjednal král Zikmund zajímavé vyrovnání nových majitelů se starými i náboženský smír. Roku 1444 zde byl zvolen hejtmanem pozdější král Jiří z Poděbrad a odtud roku 1448 táhl dobývat Prahu. V Kutné Hoře pak sbíral vojsko proti Matyáši Korvínovi, jehož 1469 u Vilémova zajal. Na zemském sněmu 1471 zde byl zvolen králem proti Korvínovi Vladislav II. Jagellonský, který pak Kutnou Horu velmi podporoval. V té době se díky lepší technice opět zvýšil výnos dolů a dosáhl vrcholu, což se projevilo i ve stavební činnosti a roku 1489 zde Martin z Tišnova vytiskl bohatě ilustrovanou Bibli kutnohorskou. Od roku 1489 sídlili v Kutné Hoře italští biskupové, kteří světili kněze podobojí, konaly se zde zemské sněmy a město konkurovalo svým významem Praze. Po roce 1530 začal výnos dolů opět klesat, šachty se zalévaly vodou a opouštěly. Po stavovském odporu 1547 ztratilo město část svých svobod a roku 1550 se přestaly razit pražské groše. Úpadek pak rychle pokračoval také proto, že přísun stříbra z Jižní Ameriky srazil jeho cenu a dolování se přestalo vyplácet. Kutnohorské poměry v 16. století zachycují anekdotické paměti Mikuláše Dačického z Heslova (1555–1610). Kutnohorský primátor Jan Šultys z Felsdorfu, dříve mincovní úředník, se stal za stavovského povstání direktorem a byl roku 1621 v Praze popraven; jeho hlava pak visela přes sto let na městské bráně.

Od 1622 do současnosti

Kutná Hora na výřezu z vojenské mapy, kolem 1850.

Roku 1623 byli vypovězeni nekatoličtí duchovní, morovou epidemií 1625 a exilem se počet obyvatel snížil o čtvrtinu. Ferdinand II. Štýrský městu zkonfiskoval část statků a věnoval jezuitům, kteří zde roku 1626 založili latinskou školu a pak budovali vedle sv. Barbory velkolepou kolej. V té pak vyučoval například Bohuslav Balbín, Jiří Plachý, historik města Jan Kořínek a další. I když těžba skomírala a roku 1726 byla úplně zastavena, město se pomalu vzpamatovalo a v Kutné Hoře působila řada vynikajících umělců (Kilián Ignác Dienzenhofer, František Maxmilian Kaňka, Petr Brandl, který zde 1735 zemřel a je zde v kostele Matky Boží Na Náměti pochován). V letech 1770 a 1823 poničily město velké požáry. Kutná Hora hrála významnou roli v národním obrození. Narodil se zde archeolog Jan Erazim Vocel a dramatik Josef Kajetán Tyl, v letech 1850 - 1851 zde žil a pracoval Karel Havlíček Borovský a vzniklo zde mnoho národních spolků a sdružení. Koncem 19. století byly gotické stavby ne příliš citlivým způsobem obnoveny a chrám sv. Barbory v letech 1884 - 1893 dostavěn J. Mockerem.

Pověsti

Hlavní článek: Kutnohorské pověsti
  • Zvon Marie z kostela sv. Jakuba prý nechal vyrobit muž, který se celý život věnoval penězokazectví, ale k stáru se rozhodl oprostit od svých hříchů, a proto všechen svůj majetek věnoval na odlití zvonu. Protože mu doma zbyl ještě díl falešného mincovního kovu, nechal jej přidat ke zvonovině, aby dodal hlasu zvonu na lahodnosti.
  • Z Vlašského dvora se delší čas ztrácelo stříbro a kutnohorští havíři s mincíři z Vlašského dvora se tak dlouho vzájemně obviňovali, až mezi nimi došlo ke ozbrojené potyčce, v níž několik Vlachů přišlo o život. Od těch dob se někdy stává, že se stříbrný zvonek z Vlašského dvora o půlnoci rozezní sám od sebe, strhne se vichřice a dvorem bloudí duchové zavražděných Vlachů, kteří dodnes pátrají po ztraceném stříbře.
  • Když se zvonařský mistr Jakub Ptáček chystal odlít velký zvon pro kostel sv. Barbory, měl v noci sen, že uklouzl a spadl do roztavené zvonoviny. Den nato při lití zvonu přilétl kos a z těsné blízkosti sledoval jeho práci. Náhle byl však omámen výpary a spadl do rozžhaveného kovu. Zvon byl posvěcen na jméno Marie, ale mezi lidmi se mu říkalo Ptáček kvůli jménu zvonaře i zvláštní příhodě při jeho odlévání.

Památky

Historické centrum Městské památkové rezervace spolu s kostelem sv. Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci je od roku 1995 zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO. Město Kutná Hora je členem evropského projektu EUROMINT, jehož cílem je shromáždit informace o všech evropských středověkých a raně novověkých mincovnách.

Pohled na Kutnou Horu z chrámu sv. Barbory na kostel svatého Jakuba, 1919, foto Josef Jindřich Šechtl

Průmysl

Od roku 1538 je v Kutné Hoře známý pivovar, založený rodem Dačických z Heslova, který do nedávna vařil piva Dačický a Lorec. V 19. století vznikla v bývalém cisterciáckém klášteře tabáková továrna, kterou dnes vlastní společnost Philip Morris. Od roku 1967 je v Kutné Hoře velký strojírenský závod, slévárna ČKD Kutná Hora. Vedle kterého nedávno vyrostla továrna společnosti Foxconn. Zásoby stříbra byly vyčerpány již na přelomu 17. a 18. století. Avšak těžba rud zinku a olova pokračovala na Kaňku až do roku 1991.

Doprava

Železniční zastávka Kutná Hora město, součást trati Kutná Hora – Zruč nad Sázavou

Od západu na východ prochází Kutnou Horou silnice č. 2, která se u Malína kříží se silnicí č. 38. Ve městě se nachází dvě vlaková nádraží. Hlavní nádraží leží na trase Kolín - Havlíčkův Brod asi 3 kilometry od centra města. Stanice Kutná Hora město leží na trase Kutná Hora - Zruč nad Sázavou. Kutná Hora má městskou autobusovou dopravu o 6 linkách, nejvýznamnější linkou městské hromadné dopravy je linka 1, která spojuje hlavní vlakové nádraží, autobusové nádraží a centrum města. Autobusovou dopravu ve městě obstarává společnost Veolia Transport Východní Čechy a.s.

Školství

V Kutné Hoře se nacházejí čtyři základní školy. Jsou to ZŠ Jana Palacha, ZŠ Kremnická (Žižkov), ZŠ Kamenná Stezka a ZŠ T. G. Masaryka. Střední stupeň vzdělání je v Kutné Hoře zastoupen Střední odbornou školou a Středním odborným učilištěm řemesel, dále Střední průmyslovou školou a dvěma gymnázii Gymnáziem Jiřího Ortena [2] a Církevním gymnáziem sv. Voršily. Vyšší stupeň vzdělání je zastoupen Vyšší odbornou školou, která poskytuje vzdělání v oborech Automatizační technika a Management Elektrotechniky. V plánech je i zřízení Kutnohorské Královské univerzity, která bude poskytovat vzdělání v oborech historických, v budově Jezuitské koleje.

Náboženské organizace

Kultura

Ve městě se konají různé festivaly jako Královské stříbření Kutné Hory, recitační soutěž Ortenova Kutná Hora, Mezinárodní bienále interpretační kytarové soutěže nebo folkový Festival Kocábka. Nejvýznamnějšími kulturními institucemi jsou Městská knihovna, Městské Tylovo divadlo a Kino Modrý kříž. Další významné městské instituce jsou České muzeum stříbra s historickým dolem Osel, jehož expozice jsou vystaveny na Hrádku, v Kamenném domě a Tylově domě, dále pak Muzeum Alchymie v Sankturinovském domě a Muzeum tabáku v historickém reflektáři cisterciáckého kláštera v Sedlci. Ve městě je i vodní park, zimní stadion a druhá nejdelší bobová dráha v Evropě.[1]

Členění města

Katastrální území Kutné Hory

Kutná hora se skládá z 12 místních částí na 7 katastrálních územích

Správní území

Související informace můžete najít také v článku: Okres Kutná Hora|Obvod obce s rozšířenou působností Kutná Hora}}

Kutná Hora je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Kutná Hora se skládá ze 88 obcí, ORP z 51 obcí.

Osobnosti

  • Smil Flaška z Pardubic a Rychmburka (asi 1350 – 1403), šlechtic a spisovatel
  • Ondřej Ptáček († 1511), zvonař
  • Mikuláš Dačický z Heslova (1555 – 1626), šlechtic a spisovatel
  • Jan Campanus Vodňanský (1572 – 1622), spisovatel a rektor pražské univerzity
  • Bedřich Bridel (1619 – 1680), básník
  • Petr Brandl (1668 – 1735), malíř
  • Jan Erazim Vocel (1803 – 1871), archeolog
  • Josef Kajetán Tyl (1808 – 1856), dramatik
  • Antonín Lhota (1812 – 1905), malíř
  • Karel Havlíček Borovský (1821 – 1856), spisovatel a novinář
  • Alois Oliva (1822 – 1899), mecenáš
  • Gabriela Preissová (1862 – 1946), spisovatelka
  • Josef Braun (1864 – 1891), spisovatel
  • Rudolf Krupička (1879 – 1951), básník a dramatik
  • Jaroslav Vojta (1888 – 1970), herec
  • Jiří Orten (1919 – 1941), básník
  • Miroslav Florian (1931 – 1996), básník

Partnerská města

Fotogalerie

Kostel sv. Jakuba a Vlašský dvůr od Svaté Barbory

Kostel sv. Barbory

Kamenný dům

Kostnice v Sedlci

Kostnice v Sedlci

Chrám Nanebevzetí Pany Marie v Sedlci

Vlašský dvůr

Letecký pohled na město

Související články

Literatura

  • J. Kořan, Dějiny dolování v rudním okrsku kutnohorském. Praha: Vědecko-technické nakl, 1950
  • J. Kořínek, Staré paměti kutnohorské. Praha: Nakladatelství Lidové noviny 2000 - 605 s. ISBN 80-7106-453-X
  • Ottův slovník naučný, sv. 15, str. 413 nn., hesla "Kutná Hora - dějiny"
  • E. Poche a kol., Umělecké památky Čech II. Praha 1980, str. 182 - 198.
  • ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
  • MATYS, Rudolf: Kutnohorské pověsti. Praha, 1973
  • POSPÍŠIL, Aleš. Zmizelá Kutná Hora. Praha : Paseka, 2009. 168 stran, ISBN 978-80-7432-013-2.

Reference

  1. ↑ Městský informační portál Kutná Hora

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kutná Hora
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kutná Hora
Město Kutná Hora

Hlouška • Kaňk • Karlov • Kutná Hora-Vnitřní Město • Malín • Neškaredice • Perštejnec • Poličany • Sedlec • Šipší • Vrchlice • Žižkov

Česko   České památky na seznamu světového dědictví UNESCO

Historické centrum Českého Krumlova • historické centrum Prahy a zámecký park Průhonice • historické centrum Telče • kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře • historické centrum Kutné Hory s kostelem svaté Barbory a chrámem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci • Lednicko-valtický areál • Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži • Holašovice • zámek Litomyšl • sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci • Vila Tugendhat • židovská čtvrť, hřbitov a bazilika svatého Prokopa v Třebíči

  Města a obce okresu Kutná Hora  

Adamov • Bernardov • Bílé Podolí • Bludov • Bohdaneč • Brambory • Bratčice • Církvice • Čáslav • Čejkovice • Černíny • Červené Janovice • Čestín • Dobrovítov • Dolní Pohleď • Drobovice • Hlízov • Horka I • Horka II • Horky • Horušice • Hostovlice • Hraběšín • Chabeřice • Chlístovice • Chotusice • Kácov • Kluky • Kobylnice • Košice • Krchleby • Křesetice • Kutná Hora • Ledečko • Malešov • Miskovice • Močovice • Nepoměřice • Nové Dvory • Okřesaneč • Onomyšl • Opatovice I • Paběnice • Pertoltice • Petrovice I • Petrovice II • Podveky • Potěhy • Rašovice • Rataje nad Sázavou • Rohozec • Řendějov • Samopše • Semtěš • Schořov • Slavošov • Soběšín • Souňov • Staňkovice • Starkoč • Sudějov • Suchdol • Svatý Mikuláš • Šebestěnice • Štipoklasy • Třebešice • Třebětín • Třebonín • Tupadly • Uhlířské Janovice • Úmonín • Úžice • Vavřinec • Vidice • Vinaře • Vlačice • Vlastějovice • Vlkaneč • Vodranty • Vrdy • Záboří nad Labem • Zbizuby • Zbraslavice • Zbýšov • Zruč nad Sázavou • Žáky • Žehušice • Žleby

Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Kutn%C3%A1_Hora“