Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Oněžské jezero
Z Multimediaexpo.cz
Oněžské jezero (rusky Онежское озеро nebo Онего, finsky Ääninen nebo Äänisjärvi) je jezero na severozápadě evropské části Ruska. Rozkládá se převážně v Karelské republice. Jižní část jezera tvoří hranici mezi Karelskou republikou a Lenigradskou a Vologdskou oblastí. Je to druhé největší jezero v Evropě. Kotlina jezera je tektonického původu a byla dotvořena čtvrtohorními pevninskými ledovci. Má rozlohu 9700 km² (včetně ostrovů 9950 km²). Je protáhnuté ze severozápadu na jihovýchod v délce 250 km a maximálně 91,6 km široké. Průměrnou hloubku má 30 m a maximální 127 m. Celkový objem vody je 292 km³. Nadmořská výška hladiny jezera je 33 m.
Obsah |
Pobřeží
Vysoké skalnaté břehy na severu a severozápadě jsou složené z krystalických hornin (žula, rula). Pobřeží je velmi členité. Úzké zálivy (Petrozavodskaja guba, Kondopožskaja guba, Povenecký záliv aj.) jsou hluboce zařezané do souše. Břehy na severovýchodě a jihovýchodě jsou převážně nízké a nečlenité. Tvoří je písky a hlíny, často jsou bažinaté a zatopené při vysokém stavu vody.
Dno
Reliéf dna severozápadní části je značně složitý. Střídají se hluboké propadliny (do 100 až 115 m) a rozlohou nevelké vyvýšeniny. Na jihu je dno rovné s hloubkou do 50 m.
.jpg)
Ostrovy
Na jezeře je 1369 ostrovů o celkové rozloze 250 km². Největší ostrovy jsou Velký Klimecký, a Velký Lelikovský. V severní části jezera leží ostrov Kiži, na němž se nachází muzeum ruské dřevěné architektury. Jeho součástí jsou dva dřevěné kostely z 18. století a mnoho dalších dřevěných staveb (část z nich byla na ostrov dovezena). Ostrov je pod ochranou UNESCO.
Vodní režim
Do jezera ústí 58 řek. Největší z nich jsou Šuja, Suna, Vodla, Vytegra, Andoma a Megra. Z jižní části jezera odtéká řeka Svir, tvořící jižní hranici Karelské republiky, která spojuje Oněžské jezero s Ladožským jezerem. Odtok je regulován Hornosvirskou hydroelektrárnou, která přeměnila jezero na přehradu (viz také Hornosvirská přehrada). Řeky tvoří 74% přírůstku vodní bilance jezera (15,6 km³/rok). 25% tvoří atmosférické srážky. 84% úbytku vodní bilance připadá na řeku Svir (průměrně 17,6 km³ vody za rok) a 16% na vypařování z vodní hladiny. Nejvyšší úrovně hladiny dosahuje v červnu až srpnu a nejnižší v březnu a dubnu. Absolutní rozsah kolísání hladiny je přibližně 190 cm (v průběhu roku průměrně asi 50 cm). V důsledku vlivu větru činí rozdíl úrovně severní a jižní části 60 až 65 cm. Na jezeře se vyskytují stojaté vlny s dlouhou periodou (сейши).
Vlastnosti vody
Pro Oněžské jezero jsou charakteristické rozdíly v teplotním režimu v hluboké prostřední části a v mělkých pobřežních vodách. Nejvyšší teplota povrchové vody v odkryté části je v srpnu 20 až 24 °С, v zálivech pak 24 až 27 °С. Vrstvy vody u dna mají teplotu 2 až 2,5 °С v zimě a 4 až 6 °С v létě. Jezero zamrzá v prostřední části v lednu, u pobřeží a v zálivech na konci listopadu a v prosinci. Na konci dubna rozmrzají ústí přítoků, odkrytá část pak v květnu. Průzračnost vody je 8 až 9 m, u břehů 1 až 4 m. Voda je sladká s mineralizací 35 mg/l.
Fauna
Jezero obývá 47 druhů ryb, ze kterých 17 má průmyslový význam. Nejvýznamnější jsou lososi, mníci, marény, sízi, candáti, cejni, okouni, štiky a korušky.
Využití
Doprava
Jezero je spojené Bělomořsko-baltským kanálem s povodím Baltského a Bílého moře. Volžsko-Baltská vodní cesta ho spojuje s povodím Volhy. Jezero má velký význam pro vnitroruskou i mezinárodní lodní dopravu.
Osídlení pobřeží
Na pobřeží Oněžského jezera leží města Petrozavodsk (hlavní město Karelské republiky), Kondopoga, Medvežjegorsk.
Historie
V letech 1918-1920 byla oblast na západ od jezera místem zuřivých bojů mezi Bílými Finy a Rudými gardami. Za druhé světové války (v letech 1941-1944) se stala oblast kolem Oněžského jezera a řeky Svir bojištěm, na němž se odehrávaly ostré střety mezi jednotkami Rudé a Finské armády. Finská armáda si totiž řeku a jezero zvolila jako mez svého postupu a přirozené přírodní opevnění a na závěr své ofenzívy v roce 1941 dobyla Petrozavodsk.
Literatura
- V tomto článku jsou použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Онежское озеро“.
Externí odkazy
|
 Ruská jezera
|
|---|
|
Bajkal • Bílé jezero • Boloň • Bustach • Čany • Červené jezero • Čudsko-pskovské jezero • Čukčagirské jezero • Chanka • Chantajské jezero • Ilmeň • Imandra • Janisjarvi • Jessej • Kaspické moře • Kereť • Keta • Kizi • Kovdozero • Kronocké jezero • Kubenské jezero • Kulundinské jezero • Kungasalach • Labaz • Lača • Ladožské jezero • Lama • Lovozero • Manyč-Gudilo • Melkoje • Mogotievo • Něrpičje (Kamčatka) • Něrpičje (Sacha) • Ňuk • Oněžské jezero • Orel • Pekuľnejské jezero • Pjaozero • Pjasino • Pjuhjajarvi • Sjamozero • Sartlan • Segozero • Seliger • Střední Kujto • Tajmyrské jezero • Telecké jezero • Topozero • Ubinskoje • Udyľ • Umbozero • Uvs núr • Vivi • Velké mořské jezero • Vodlozero • Vože • Vygozero |
| Zde jsou jen přírodní jezera s plochou přes 200 km2 (bez ruských přehrad). |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |