Vladimir Kovaljonok

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 1. 7. 2013, 11:09; Sysop (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Vladimír Vasiljevič Kovaljonok, rusky: Ковалёнок Владимир Васильевич, (* 3. března 1942, vesnička Běloje, Minská oblast Běloruské SSR, dnes Bělorusko), je sovětský kosmonaut běloruské národnosti.

Život

Mládí a výcvik

Narodil se ve vesničce ukryté hluboko v lesích. Během války byla zničena, Kovaljonokovým zůstala jen zemljanka. Po válce nastal hlad, narodil se mu bratříček Vasilij, ale otec kamsi zmizel. Vladimír se musel o bratra starat sám s matkou. Do školy chodil pěšky 14km, občas se svezl na koni. Ale učení jej bavilo a školu ukončil se zlatou medailí a odhodláním dostat se do vesmíru. V den, kdy měl odjet studovat na leningradskou vojenskou lékařskou akademii, se rozhodl jinak a odjel na balašovské vojenské letecké učiliště. Chtěl se stát kosmonautem víc, než lékařem. Po vyučení nastoupil k dopravnímu vojenskému letectvu, stal se leteckým instruktorem výsadkové služby, nalétal přes 1600 hodin. Až v roce 1967 jej přijali do oddílu připravujících se kosmonautů. A celých deset let byl ve Hvězdném městečku, připravoval se na svůj první let. V týmu byl registrován od 7.5.1967 do 23.6.1984.

Lety do vesmíru

V roce 1977 byl jmenován velitelem Sojuzu 25, ale let společně s Rjuminem se jim nepovedl, nedokázali se spojit se stanicí Saljut 6 a předčasně se vrátili k Zemi. Ve výcviku zůstal, byl jmenován dvojníkem Romaněnka a pak i Džanibekova.

Za rok dostal novou příležitost s Sojuzem 29. Letěl opět z Bajkonuru s Ivančenkovem, na Saljut 6 se dostali a společně pracovali s několika posádkami, které se zde vystřídaly na jiných lodích. Šlo o program Interkosmos. Dolů odletěl se Sojuzem 31 po pěti měsících na stanici.

Po této zdařilé expedici letěl potřetí v roce 1981, v Sojuzu T-4 s ním byl kosmonaut Savinych, opět pracovali na orbitální stanici Saljut 6 s řadou mezinárodních posádek, které se zde postupně měnily. Po dvou měsících se vrátil k Zemi.

Sojuz 25 (9. října 1977 – 11. října 1977)
Sojuz 29, Sojuz 31 (15. června 1978 – 2. listopadu 1978 )
Sojuz T-4 (12. března 1981 – 26. května 1981)

Po letech

Od roku 1990 byl zástupcem náčelníka na Akademii generálního štábu v Moskvě . V roce 1992 byl již generál-plukovník. Od července 1992 do června 2002 byl velitelem Vojenské letecké akademie Žukovského^[1].

Literatura

CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Vladimír Vosiljevič Kovaljonok, s. 127.
CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha : Práce, 1987.

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.

[1]