V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Opava

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 29. 6. 2020, 13:08; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Budova radnice v centru města

Opava (německy Troppau, polsky Opawa, slezsky Uopawa/Uopava) je bývalé královské a zemské město. Od roku 1866, s malou pauzou v letech 1924 – 1945, statutární město.
Dnes se Opava nachází v Moravskoslezském kraji na řece Opavě ve Slezsku, ale její 4 části (Kravařov, Suché Lazce, Vlaštovičky a Jaktař) patřily k tzv. Moravským enklávám ve Slezsku. Opava byla od roku 1742 do 30. listopadu 1928 hlavním městem Českého Slezska se zemskými úřady. Město Opava má s okolím okolo 70 000 obyvatel

  • Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo 56 450 obyvatel.

Obsah

Historie[1]

Město Opava náleží ke starým sídelním územím. První svědkové osídlení pocházejí v archeologických nálezech již ze starší doby kamenné. Takřka každé období pravěku zanechalo zde své stopy. Poslední z nich bylo slovanské hradiště v Kylešovicích, jehož obyvatelé náleželi s největší pravděpodobností ke kmeni Holasiců, připomínaném v názvu nedaleké obce Holasovice. Středověké osídlení Opavy se konstituovalo patrně ve 12. století v podobě kupecké osady, situované poblíž brodu přes řeku Opavu na obchodní cestě z Moravy do Polska. Tato cesta byla součástí „Jantarové stezky” spojující Jadran s Baltem. Z roku 1195 pochází také první písemná zpráva o existencí Opavy. Význam a postavení kupecké osady stvrdil městský statut, který získala někdy kolem roku 1215. Nedlouho poté, v roce 1224, byla vyhotovena listina, která poprvé hovoří o Opavě již jako o městě.

Jádro osídlení se koncentrovalo na křižovatce obchodních cest v areálu Horního náměstí a rozšiřovalo se podél nich do ulice Mezi trhy a západní části Dolního náměstí. Původní opevnění města bylo tvořeno patrně pouze příkopem a zemními valy opatřenými dřevěnou palisádou, později byly vystavěny kamenné hradby přerušené na třech místech městskými branami – Jaktařskou, Ratibořskou a Hradeckou. Kromě již zmíněných dvou náměstí existoval v té době ještě tržní prostor – Dobytčí trh – v místech dnešní Masarykovy ulice. V prostoru Horního náměstí, v místech pozdější Hlásky, vznikl v roce 1327 kupecký dům, nejstarší obchodní centrum města. Ve městě byla od konce 13. století mincovna, na jejímž místě byl v 80. letech 20. století vybudován moderní hotel Koruna. Opavské Přemyslovce na opavském vévodském trůně vystřídal syn krále Jiřího z Poděbrad, Viktorin, který byl posléze donucen ustoupit nárokům syna uherského krále Matyáše Korvína – Jana Korvína. Po smrti Matyášově se však neudržel ani on a Opavské vévodství bylo podřízeno přímo českým králům.

V 16. století byla Opava silně zasažena reformací a většina obyvatel náležela v předbělohorském období k protestantům. Opavští se dostávali do ostrých konfliktů zejména s olomouckými biskupy. Na odpor ze strany protestantů narazilo i udělení opavského vévodství Karlovi z Lichtenštejna císařem Matyášem v roce 1613. Za třicetileté války byla Opava v roce 1626 bez boje vydána žoldnéřům dánského krále, několikrát byla obsazena i Švédy. Velkou pohromu znamenal pro Opavu požár v roce 1689. V roce 1625 byl do Opavy povolán jezuitský řád a o pět let později zde bylo založeno jezuitské gymnázium. Jezuitská kolej ve Sněmovní ulici byla v letech 1711–1723 přestavěna do barokní podoby, po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 připadla stavům. Při gymnáziu bylo v roce 1814 založeno muzeum, dnes Slezské zemské muzeum, nejstarší na území českého státu. Od roku 1853 budova sloužila zemskému sněmu, v současnosti je sídlem Zemského archívu.

Opava zůstala i po ukončení třicetileté války centrem vévodství, samotný význam vévodských pravomocí a tím i význam ústředního města však s postupujícími centralizačními tendencemi habsburské monarchie klesal. Národnostní složení města se postupně měnilo ve prospěch německého obyvatelstva a ve 20. letech 18. století představovali Češi jen asi sedminu obyvatel Opavy.

Porážka Marie Terezie a rozdělení Slezska mezi Prusko a Rakousko vyneslo Opavu do pozice centra rakouského Slezska. Svá sídla si zde vedle úřadů zbudovala řada příslušníků slezské šlechty. Význam Opavy v 19. století podtrhlo i konání tzv. Opavského kongresu neboli také kongresu tzv. Svaté aliance v roce 1820, na němž se sešli evropští panovníci (rakouský císař František I., ruský car Alexandr I. a pruský král Bedřich Vilém III.) a diplomaté.

V oblasti průmyslu vzniklo několik převážně textilních podniků. V roce 1825 byl vybudován pivovar, v polovině 19. století vznikly na Jaktařském předměstí dva cukrovary. Významným impulsem pro rozvoj průmyslu bylo otevření železničního spojení v rámci Severní dráhy Ferdinandovy v roce 1855. V roce 1883 bylo v Opavě založeno české gymnázium, v roce 1877 Matice opavská. Ve městě vycházel Opavský besedník, pak Opavský týdeník, z německých listů Troppauer Zeitung a další. Politická a národnostní situace se vyhrotila po skončení 1. světové války, kdy se Opava v závěru roku 1918 stala hlavním městem provincie Sudetenland. Pokus o revoltu vůči tvořícímu se československému státu skončil obsazením města československými vojenskými oddíly bez boje 18. 12. 1918.

Až do roku 1928 byla Opava hlavním městem československého Slezska. V souvislosti s vytvořením země Moravskoslezské přestalo být město sídlem zemských úřadů. Ve městě stále výrazně převažovalo německé obyvatelstvo, podléhající zejména ve 2. polovině 30. let nacistické ideologii Henleinovy Sudetoněmecké strany, které naprostou většinou přivítalo připojení k nacistickému Německu v roce 1938. Opava se stala hlavním městem jednoho ze tří vládních obvodů v obsazených Sudetech.

Ve 2. světové válce bylo město osvobozeno ve dnech 22.–24. 4. 1945, avšak za velmi těžkých ztrát. Bylo zničeno téměř z jedné třetiny, nepracovala ani jediná továrna. Německé obyvatelstvo bylo odsunuto a město změnilo nejen svůj vzhled, ale i národnostní ráz. Již v říjnu 1945 zahájila činnost stálá profesionální česká scéna Slezského národního divadla v Opavě. V roce 1948 byl v Opavě zřízen Slezský studijní ústav, dnes součást Slezského zemského muzea. V letech 1953–1959 působila ve městě Vyšší škola pedagogická, přenesená pak do Ostravy.

Na Ostrožné ulici, v budově postavené na místě rodného domu Petra Bezruče, byla v roce 1956 otevřena expozice o básníkově životě a díle. Od roku 1958 se na počest básníka koná každoročně v září kulturní festival Bezručova Opava. V rekonstruovaném objektu bývalého dominikánského kláštera působí od roku 1974 Dům umění, pořádající pravidelně ve svých prostorách umělecké výstavy i další kulturní akce. V roce 1990 zahájila v Opavě první školní rok Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Dne 9. 7. 1991 schválila ČNR zřízení Slezské univerzity se sídlem v Opavě.

Doprava

Městská hromadná doprava

Trolejbus na Horním náměstí


První tramvaje se v Opavě rozjely v roce 1905. Z hlavní tratě mezi Východním nádražím a nemocnicí se odpojovaly dvě tratě odbočné – do Městských sadů a do Kateřinek. Tratě byly prodlužovány v roce 1912 a 1948. V roce 1950 bylo rozhodnuto nahradit nevyhovující tramvaje moderními trolejbusy. Poslední tramvajová trať tak byla zrušena o šest let později.

Trolejbusy, která nahradily tramvajovou dopravu vyjely poprvé v roce 1952. Jejich síť se postupně rozšiřovala. V 70. a 80. letech byla vzhledem k rekonstrukcím ulic v některých úsecích trolejbusová doprava zastavena. V roce 2002 byla konečně dostavěna nová vozovna v Kylešovicích, která nahradila původní, jež byla prapůvodně určena tramvajím.

Členění města

Opavské městské části
Katastrální území Opavy

Opava je územě členěným statutárním městem, jehož území se skládá z části spravované přímo opavským magistrátem (katastrální území Kateřinky u Opavy, Kylešovice, Opava-Město, Jaktař, a část katastrálního území Opava-Předměstí - základní sídelní jednotky Náměstí svaté Hedviky, Sadová, Městské sady, Ochranova, Polní, Nad tratí, Kylešovský kopec, Přední Guslice, Bezručovo náměstí, Lidická, Ondříčkova, U hřbitova, Šibeňák, Haškova, U nemocnice) a dále osmi samosprávných městských částí, jimiž jsou:

  1. Komárov (část katastrálního území Komárova u Opavy - základní sídelní jednotky Komárov I, Komárov II, Kravařov, Kylešovická osada, Podhoří)
  2. Malé Hoštice (katastrální území Malé Hoštice)
  3. Milostovice (katastrální území Milostovice)
  4. Podvihov (katastrální území Podvihov a část katastrálního území Komárov u Opavy - ZSJ Komárovské Chaloupky)
  5. Suché Lazce (katastrální území Suché Lazce)
  6. Vávrovice (katastrální území Držkovice, Palhanec, Vávrovice, a část katastrálního území Opava-Předměstí - ZSJ Karlovec)
  7. Vlaštovičky (katastrální území Vlaštovičky a Jarkovice)
  8. Zlatníky (katastrální území Zlatníky u Opavy)

Názvy

  • Česky Opava, německy Troppau, polsky Opawa (1880 Tropawa), latinsky Opavia, Oppavia, Troppavia, (Nopavia, Topavia), rusky Опава (Троппау).
  • Česky Držkovice, německy Dirschkowitz nebo od roku 1938 Dirschkenhof, polsky Dzierżkowice.
  • Česky Jaktař, německy Jaktar, polsky Jaktarz, Jaktar.
  • Česky Jarkovice, německy Jarkowitz, polsky Jarkowice.
  • Česky Kateřinky, německy Katharein, polsky Katerzynki.
  • Česky Komárov, německy Komorau, polsky Komarów.
  • Česky Kylešovice (1890 Kýlešovice), německy Gilschwitz, polsky Kileszowice.
  • Česky Malé Hoštice ('Hostyce), německy Klein Hoschütz, polsky Goszczyce Małe (Małe Hoszyce).
  • Česky Milostovice (1869-1880 Milhostovice), německy Milostowitz, polsky Miłostowice.
  • Česky Palhanec, německy Palhanetz, polsky Palhaniec.
  • Česky Podvihov, německy Podwihof, polsky Podwihów.
  • Česky Pusté Jakartice, německy Wüst Jakartitz und Klingebeutel, polsky Puste Jakarcice.
  • Česky Suché Lazce, německy Sucholasetz, polsky Suchie Łazce.
  • Česky Vávrovice, německy Wawrowitz, polsky Wawrowice.
  • Česky Vlaštovičky (1869 Vlaštovički), německy Wlastowitz, polsky Własztowiczki (Włastowice).
  • Česky Zlatníky (1869 Zlatniky), německy Slatnik, polsky Złotniki.

Významné úřady

V Opavě sídlí mj.

Památky, školství a kultura

Významné stavby

Barokní Blücherův palác

Obchodní dům Breda

Kostel sv. Vojtěcha

Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie

Minoritský klášter s kostelem sv. Ducha

Městská radnice s věží Hláska

Barokní Sobkův palác

Kostel sv. Hedviky

GOTIKA
RENESANCE
  • Městská věž Hláska
  • Dům U Bílého koníčka
  • Dům Boží koutek
  • Dům U zavřené brány
  • Další měšťanské domy
BAROKO
  • Sobkův palác
  • Blůcherův palác
  • Kostel sv. Vojtěcha (sv. Jiří) s jezuitskou kolejí
  • Mariánský sloup
  • Můllerův dům
  • Dům U mouřenína
  • Filipkův dvůr (Kateřinky)
  • Františkánský klášter
  • Průčelí kostela sv. Ducha a minoritský klášter
  • Přestavba dominikánského kostela sv. Václava a přilehlého kláštera
  • Další přestavby a úpravy starších kostelů
19. STOLETÍ
  • Palác Razumovských
  • Evangelický kostel
  • Klášter klarisek (palác zemské vlády, dnes Slezská univerzita)
  • Dívčí škola Řádu německých rytířů
  • Slezské zemské muzeum – bylo založeno v roce 1814, nejstarší muzeum v ČR
  • Slezské divadlo – základní kámen Zemského divadla v Opavě byl položen 1. května 1804
  • Janottova vila
POČÁTEK 20. STOLETÍ
  • Městský dům kultury Petra Bezruče (Obchodní a živnostenská komora)
  • Spořitelna
  • Budova bývalého Zemského finančního ředitelství
  • Budova bývalého Zemského ředitelství pošt a telegrafů (dnes Slezská univerzita)
  • Budova bývalé Státní banky
  • Jubilejní Schillerova škola
  • Marianum - Ústav kongregace Dcer božské lásky
  • Kaple Povýšení sv. Kříže
  • Vila Soví Hrádek
  • Domy na Olomoucké ulici
  • Další historizující a secesní domy
MODERNÍ ARCHITEKTURA

Školy v Opavě

Opava, coby kulturní centrum Slezska, obsahuje vysoký počet vzdělávacích institutů. Najdeme zde střední školy snad pro každé zaměření, dvě gymnázia, učiliště a Slezskou univerzitu. Následující seznam ukazuje jejich neúplný výčet.

Základní školství

  • Základní škola Edvarda Beneše s rozšířenou výukou jazyků a tělesné výchovy (hokej)
  • Základní škola Ilji Hurníka s rozšířenou výukou hudební výchovy
  • Základní škola Englišova s rozšířenou výukou sportu
  • Základní škola Mírová
  • Základní škola Mařádková s třídami zaměřenými na basketbal
  • Základní škola a Mateřská škola, Šrámkova 4
  • Základní škola T.G.Masaryka s rozšířenou výukou výtvarné výchovy
  • Základní škola Opava-Kylešovice s rozšířenou výukou tělesné výchovy (fotbal) a informatiky
  • Základní škola Boženy Němcové s možností dramatické výchovy a s rozšířenou výukou informatiky
  • Základní škola Otická s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů
  • Základní škola Vrchní

Střední školství

Vyšší odborné školství

Vysoké školství

Opava patřila již ve středověku k městům s poměrně rozvinutým školstvím. Vždyť už ve druhé polovině 14. století jsou tu školy výslovně připomínány. Později, z podnětu Albrechta z Valdštejna, byla v Opavě založena jezuitská kolej, v níž v sedmdesátých letech 17. století působil ve významné funkci historik Bohuslav Balbín. Latinská jezuitská kolej se též stala základem opavského gymnázia, kde se vyučovalo německy.

K prvnímu pokusu o založení univerzity v Opavě, byť nakonec rakousko-uherskou vládou ve Vídni odsouzenému k nezdaru, došlo v roce 1870. V souvislosti s polonizací šlo o nezdařený přesun univerzity v haličském Lvově.

Teprve po druhé světové válce, kdy nastaly podstatné změny ve složení obyvatelstva žijícího na území českého Slezska, však byla zahájena zásadní jednání o Slezské univerzitě. Tehdy se předpokládalo, že vzhledem k průmyslovému charakteru Ostravy se toto město stane sídlem vysokého školství technického zaměření, zatímco Opavě jako tradičnímu kulturnímu centru českého Slezska, připadne univerzita s humanitními fakultami (filozofickou, pedagogickou, právnickou a lékařskou v Opavě a přírodovědeckou fakultou v Ostravě).

Po únoru 1948 však byly podmínky pro možný vznik Slezské univerzity značně okleštěny, a tak se v Opavě z původních snah podařilo realizovat pouze myšlenku zrodu Vyšší pedagogické školy, která tu v letech 1953–59 připravovala učitele se způsobilostí vyučovat v šestých až osmých třídu základní školy. I tato instituce byla ale posléze direktivním zásahem přemístěna do Ostravy, kde z ní postupně vznikla Pedagogická fakulta. Ta se po roce 1989 stala základem Ostravské univerzity.

Protože ještě v šedesátých letech nebyly v Ostravě vytvořeny dostatečné podmínky pro existenci fakulty, vyučovaly se dále po dobu několika let přírodovědné obory v Opavě, kde k tomu dobře posloužil právě objekt zrušené Vyšší pedagogické školy. S velkou intenzitou se o vzniku Slezské univerzity v Opavě jednalo opět v období politického uvolnění v letech 1968–69. Po prvních slibných krocích musely být ovšem tyto snahy s nástupem tzv. normalizace zastaveny.

Ke vzniku Slezské univerzity tedy mohlo dojít teprve v procesu zásadních společenských proměn po 17. listopadu 1989. V přípravách na její založení, do nichž se v jisté fázi zapojila i další města Slezska a severní Moravy, nakonec největší nadšení a vytrvalost osvědčili iniciátoři myšlenky nové univerzity v Opavě. rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se právním nositelem příprav vzniku Slezské univerzity stala Masarykova univerzita v Brně, jejíž Akademický senát 17. září 1990 schválil zřízení Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě a Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné. Výuka na obou nových fakultách byla zahájena 8. října 1990. Mnohaleté snahy města Opavy, historické metropole českého Slezska, právem poukazující na své bohaté humanitní zázemí a kulturní tradice, jež byly přímo ideálním podhoubím pro vznik vysoké školy, pak završil zákon České národní rady ze dne 9. července 1991 o zřízení Slezské univerzity se sídlem v Opavě, který nabyl účinnosti 28. září 1991. Slezská univerzita se tak spolu s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Západočeskou univerzitou v Plzni, Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Ostravskou univerzitou stala jednou z pěti nově zřízených univerzit na území Čech, Moravy a Slezska.

  • Slezská univerzita (ve městě sídlí rektorát, filozoficko-přírodovědecká fakulta, matematický ústav a fakulta veřejných politik. Pod Slezskou univerzitu spadá také Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné.)

Pravidelné kulturní festivaly

  • Bezručova Opava – Výtvarné, literární, filmové, hudební umění.
  • Opava Cantat – Soutěžní festival pěveckých sborů.
  • Altrock – Hudební festival skupin z Opavy a okolí.
  • Další břehy

Hudba

Pěvecké sbory

Hudební skupiny

Pověsti

Zvon z kostela v Jaktaři, největší zvon na Opavsku, byl nalezen na louce. Na místě nejprve ryla svině a potom kanec, až se pasákům ukázal okraj zakopaného zvonu. Zvon prý při zvonění vyvolává svůj původ: „Sviňa ryla, nevyryla, kanec ryl, ten vyryl!“ [2]

Partnerská města

V minulosti:

Slavní rodáci

  • Martin z Opavy († 1279), významný kronikář 13. století (taky zvaný Polonus)
  • Jan z Opavy, písař a iluminátor 14. století
  • Amand Polan z Polansdorfu (1561–1610), kalvínský teolog
  • Jan Kozánek (1819–1890), slezský advokát a novinář
  • Olivier de Bacquehem (1847–1917), rakousko-uherský státní úředník a politik
  • Johann Palisa (1848–1925), česko-rakouský astronom
  • Moritz von Auffenberg (1852–1948), rakousko-uherský generál a politik
  • Johann Paul Karplus (1866–1936), rakouský neurolog a psychiatr židovského původu
  • Petr Bezruč (původním jménem Vladimír Vašek; 1867–1958), slezský básník
  • Joseph Maria Olbrich (1867–1908), česko-rakouský architekt a malíř
  • Friedrich Hartmann (1876–1945), stavař, rektor Vídeňské technické univerzity
  • Josef David (politik) (1884–1968), český politik, poslanec Národního shromáždění
  • Leo Haas (1901–1983), malíř
  • Walter Seidl (1905–1937), slezský, německy píšící spisovatel
  • Josef Böhm (1907–1993), český geodet a kartograf
  • Joy Adamsonová (původním jménem Friederika Viktorie Gessner; 1910–1980), rakouská přírodovědkyně a spisovatelka
  • Pavel Eckstein (1911–2000), muzikolog, hudební kritik a dramaturg
  • Boris Rösner (1951–2006), divadelní a filmový herec
  • Eduard Janota (1952–2011), ministr financí v úřednické vládě Jana Fischera
  • Stanislav Bernard (* 1955), podnikatel v oblasti pivovarnictví, zakládající člen NFPK
  • Pavel Složil (* 1955), tenista a tenisový trenér
  • Ivana Dombková (* 1965), architektka
  • Bohdan Sláma (* 1967), filmový režisér
  • David Moravec (* 1973), hokejista
  • Kamil Mrůzek (* 1977), sjezdař na divoké vodě, jedenáctinásobný mistr světa
  • Nataša Novotná(* 1977), tanečnice a choreografka
  • Zdeněk Pospěch (* 1978), fotbalista hrající za fotbalový klub SFC Opava, český reprezentant
  • Dominik Beneš (* 1986), operní režisér
  • Zbyněk Pospěch (* 1982), fotbalista hrající za fotbalový klub SFC Opava
  • Jakub Holuša (* 1988), atlet, běžec
  • Libor Kozák (* 1989), fotbalista, český reprezentant a útočník Aston Villa FC
  • Marek Šindler (* 1992), český kanoista, olympionik
  • Lukáš Vondráček (* 1986 ), český klavírista

YouTube

Město Opava se představuje
Šumná Opava (1996)


Literatura

Související články

Reference

  1. ↑ Článek o historii byl převzat z Městského informačního centra v Opavě
  2. ↑ GLOS, Tomáš. Co si vypravují moravské zvony. IN: Český lid 1904, str. 354 – 358

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Opava
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Opava
  Statutární město Opava
Centrální oblast

Město • Předměstí (bez Karlovce) • Jaktař (většina) • Kateřinky • Kylešovice

Samosprávné městské části

Komárov (s Kravařovem, bez Komárovských Chaloupek) • Malé Hoštice (Malé Hoštice • Pusté Jakartice) •
Milostovice • Podvihov (Podvihov • Komárovské Chaloupky) • Suché Lazce •
Vávrovice (k. ú. Vávrovice, Držkovice a Palhanec • Předměstí–ZSJ Karlovec • Jaktař–malý díl) • Vlaštovičky (k. ú. Vlaštovičky a Jarkovice) • Zlatníky

  Města a obce okresu Opava  

Bělá • Bohuslavice • Bolatice • Branka u Opavy • Bratříkovice • Brumovice • Březová • Budišov nad Budišovkou • Budišovice • Čermná ve Slezsku • Darkovice • Děhylov • Dobroslavice • Dolní Benešov • Dolní Životice • Háj ve Slezsku • Hať • Hlavnice • Hlubočec • Hlučín • Hněvošice • Holasovice • Hrabyně • Hradec nad Moravicí • Chlebičov • Chuchelná • Chvalíkovice • Jakartovice • Jezdkovice • Kobeřice • Kozmice • Kravaře • Kružberk • Kyjovice • Lhotka u Litultovic • Litultovice • Ludgeřovice • Markvartovice • Melč • Mikolajice • Mladecko • Mokré Lazce • Moravice • Neplachovice • Nové Lublice • Nové Sedlice • Oldřišov • Opava • Otice • Píšť • Pustá Polom • Radkov • Raduň • Rohov • Skřipov • Slavkov • Služovice • Sosnová • Staré Těchanovice • Stěbořice • Strahovice • Sudice • Svatoňovice • Šilheřovice • Štáblovice • Štěpánkovice • Štítina • Těškovice • Třebom • Uhlířov • Velké Heraltice • Velké Hoštice • Větřkovice • Vítkov • Vršovice • Vřesina • Závada

Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Opava“