Kůže

Z Multimediaexpo.cz

Kůže (lat. cutis, gr. derma), nebo u některých zvířat kožich, kožešina je tělní pokryv obratlovců. Pokrývá tělo a odděluje tak vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí. U většiny savců je z větší části pokryta ochlupením (někdy tzv. srstí). Plocha kůže u dospělého člověka dosahuje 1,6 až 1,8 m², a to z ní dělá největší orgán lidského těla. Hmotnost kůže představuje 7% celkové tělesné hmotnosti.^[1] Na lidskou hlavu a krk u běžného zdravého člověka připadá přibližně 11 % kůže, na trup 30 %, na horní končetiny 23 % a na dolní končetiny asi 36 % celého povrchu kůže. Síla (tloušťka) lidské kůže se mění od 0,4 do 4 mm (záda). Nejtenčí kůže člověka je na očních víčkách, penisu a také na vlasové části hlavy.

Obsah 1 Funkce kůže 2 Vrstvy kůže 2.1 Pokožka 2.2 Škára 2.3 Podkožní vazivo 3 Kožní deriváty 4 Barva lidské kůže 5 Choroby kůže 6 Související články 7 Kůže jako přírodní produkt a surovina 8 Reference

Funkce kůže

Kůže plní řadu rozmanitých funkcí, mezi něž patří:

• ochranná funkce: jedná se o bariéru mezi vnějším a vnitřním prostředím. Kůže chrání tělo proti vniku škodlivých látek, mikroorganismů a před UV zářením.
• smyslové funkce: v kůži je uložena řada receptorů (nervových zakončení), které reagují na teplo, chlad, tlak nebo poranění tkání.
• termoregulace: kůže pomáhá udržovat stálou teplotu těla, a to pomocí kožních cév a potních žláz. V teplém prostředí se cévy rozšiřují, dochází ke zvětšení průtoku krve, a tím k urychlení výdeje tepla. Mnoho tělesného tepla se totiž spotřebuje k odpaření potu. Na druhé straně kůže zabraňuje nechtěnému odpařování tekutin z těla.
• skladovací funkce: v podkožním vazivu se skladuje tuk. Ten má kromě funkce zásobní i funkci mechanickou a izolační. Jsou zde uskladněny i vitaminy rozpustné v tucích.
• vylučovací funkce: kůže je vedle ledvin dalším důležitým orgánem pro vylučování chemických látek z těla. To je zajišťováno mazovými a potními žlázami, jejichž sekrety (pot a maz) přispívají k ochraně kůže. Pot svou kyselou reakcí omezuje růst mikroorganismů. Má proto slabé dezinfekční účinky. Vylučování potu je zároveň velmi důležitý prostředek termoregulace organismu.
• resorpční funkce: přes kůži je možné do těla vpravit jen látky rozpuštěné v tukových rozpouštědlech nebo v tucích, které lze do kůže vtírat (např. různé léky v podobě mastí). Přes kůži je také možné absorbovat dýchací plyny. Zdravá kůže je schopna absorbovat jen malé množství látek. Poškozená kůže má však velké resorpční schopnosti, což může vést k rozvoji infekcí způsobených mikroorganismy.
• estetická funkce a komunikace: př. červenání; je možné uhodnout psychické rozpoložení jedince

Vrstvy kůže

Kůže se skládá ze tří základních částí, pokožky, škáry a podkožního vaziva.

Pokožka

Pokožka (epidermis) je tvořena mnoha vrstvami buněk dlaždicového epitelu. Horní vrstvy kůže neustále rohovatí, odumírají a odlupují se. Je to způsobeno tím, že buňky v horních vrstvách pokožky se postupně více a více vzdalují od zdroje krve a živin, takže pozvolna degenerují, naplňují se keratinem (rohovinou) a odumírají. Celá pokožka se obmění asi za tři týdny. Za celý život se z člověka oloupe asi 18-22kg mrtvých buněk kůže.Buňky ve spodních vrstvách kůže se neustále dělí a vytlačují starší buňky k povrchu. Součástí spodních vrstev pokožky je také pigmentové barvivo melanin, které chrání tělo před škodlivými účinky UV-záření. Neobsahuje žádné kapiláry (vlásečnice) a většinu živin získává ze škáry.

Škára

Podrobnější informace naleznete na stránce: škára

Druhou vrstvou kůže je škára (dermis), pevná a pružná vazivová vrstva kůže. Je tvořena sítí kolagenových a elastických vláken. Na hranici pokožky a škáry se nacházejí škárové papily, ve kterých jsou kapilární sítě a nervová zakončení. Za účelem dosažení větší plochy, kterou do pokožky pronikají živiny, jsou papily silně zvlněné a právě jim vděčí člověk za otisky prstů, které zkoumá daktyloskopie.

Ztráta pružnosti škáry je přirozeným projevem stárnutí - kůže se uvolňuje a skládá do záhybů a vrásek.

Nervová tělíska:

• Meissnerova tělíska (hmatová) - čidla dotyku
• Krauseova tělíska - receptory chladu
• Ruffiniho tělíska - receptory tepla

Ve škáře však nalezneme ještě další části, které mění vzhled a vlastnosti naší pokožky. Jsou tady kožní a mazové žlázy a také vlasové cibulky.

Podkožní vazivo

Podkožní vazivo (hypodermis) je vrstva kůže pod škárou. V různých místech obsahuje více či méně tukových buněk, které slouží jako zásobárna energie a jsou v nich rozpuštěny vitamíny A, D, E a K. V podkožním vazivu se nachází Vater-Paciniho tělíska, která jsou receptory tlaku a tahu. Funkcí podkožního vaziva je izolovat a chránit svaly a nervy. Podkožní tuková vrstva určuje tvar a hmotnost celého těla. U žen bývá tato vrstva silnější.

Kožní deriváty

Mezi kožní deriváty (přídatné kožní orgány) patří vlasy, chlupy, kožní žlázy nebo nehty.

• Vlasy a chlupy

Vlasy a chlupy vyrůstají z vlasových (chlupových) váčků. Ve váčku je vlasová cibulka, ze které vlas vyrůstá. Vlas (chlup) se skládá z dřeně, kůry a kutikuly. Každý vlas je spojen s malým svalem, který reaguje stahem na chlad nebo psychické podráždění a vztyčí volnou část vlasu ("husí kůže").

• Nehty
• Potní žlázy

V kůži jsou nerovnoměrně rozloženy – nejvíce je jich v podpaží, na čele, na dlaních a ploskách nohou. Pot obsahuje 98,5% až 99% vody, 0,6% NaCl a rozpuštěné organické látky (močovinu, mastné kyseliny, aminokyseliny, aj.) Tvoří se z tkáňového moku. Množství vyloučeného potu závisí na teplotě prostředí a na tělesné námaze. Kolísá od 0,5l do 10l a více za 24hod.

• Mazové žlázy

Nacházejí se všude, kde se nacházejí vlasy a chlupy. Nevyskytují se na dlaních a ploskách nohou. Výměšek mazových žláz – kožní maz – dělá pokožku vláčnou a hebkou a chrání ji. Chrání také vlasy a chlupy před vysycháním a lámáním.

• Apokrinní žlázy

Apokrinní (sexuální, pachové) žlázy začínají pracovat až v pubertě. Nachází se v podpaží, v okolí konečníku a pohlavních orgánů. Produkují specificky zapáchající výměšky.

• Mléčná žláza

Mléčná žláza je největší kožní žláza v těle. Je založena u obou pohlaví (embryonálně), u dívek se v pubertě vyvíjí pod vlivem ženských pohlavních hormonů. Mléčná žláza je tvořena 15-20 paprsčitě uspořádanými žlázovými laloky, obklopenými tukovým vazivem. Z lalůčků vycházejí úzké mlékovody. Ty se sbíhají a vyúsťují na prsní bradavce.

Barva lidské kůže

Barvu kůže určují její barviva – melanin, karoten a hemoglobin. Melanin se tvoří ve specializovaných buňkách, melanocytech. Má červenou hnědou až černou barvu. U lidí s tmavou barvou kůže vytvářejí melanocyty více melaninu, který je tmavší než u lidí se světlou barvou kůže. Karoten, který získáváme například z mrkve je oranžové barvivo, ukládající se v povrchové vrstvě zvané epidermis. Hemoglobin je v kožních cévách, dodává růžový nádech.

Choroby kůže

^[2]

Akné

Ucpání vývodů mazových žláz mazem z infikovaných mazových žláz způsobuje zánětlivé vřídky na povrchu kůže.

Albinismus

Dědičná vada, postižený má nedostatek barviva melaninu, který dává barvu kůži a vlasům.

Bradavice

Bradavice je nezhoubný výrůstek na kůži nebo na sliznici.

Dermatitida

Zánět kůže způsobený alergií nebo jinou příčinou.

Ekzém

Zánět kůže provázený svěděním a puchýři. Může být alergický nebo dědičný.

Kopřivka

Často je způsobená alergií na potraviny, po jejichž požití se na kůží objeví svědící zanícené skvrny.

Lupénka

Nemoc, při které se kůže zanítí a pokryje stříbrnými šupinkami. Potíže způsobuje lupénka velkého rozsahu.

Mateřské znaménko

Pigmentová skvrna na kůži, přítomná od narození. Velikost kolísá od drobných znamének po velké skvrny barvy „portského vína“.

Přehřátí

Svědící červená kůže s drobnými červenými skvrnami, spojená s velkým pocením, způsobená horkem.

Rakovina kůže (Melanom)

Spálení sluncem

Kožní zánět způsobený nadměrně dlouhým pobytem na slunci. Opakované nadměrně dlouhé slunění zvyšuje riziko rakoviny kůže.

Vitiligo

Porucha, častější u lidí tmavé pleti, při které okrsky kůže ztratí svou barvu.

Související články

• Dermatologie

Kůže jako přírodní produkt a surovina

Zpracovaná zvířecí (výjimečně u některých přírodních národů i lidská) kůže se od pradávna využívala jako oděv nebo surovina k výrobě oděvů, obuvi, oděvních doplňků a různých artefaktů.

Specifické využití měla ve výrobě bicích hudebních nástrojů. V civilizovaných zemích byla nahrazena jinými materiály.

Reference

1. ↑ KINDERSLEY, Dorling. 1001 otázka a odpověd. 1. vyd. Bratislava : TIMY spol. s.r.o., 1996ne. ISBN 80-88799-24-4. S. 32 a 60.  
2. ↑ HUGHES, James. Velká obrazová všeobecná encyklopedie. [s.l.] : Svojtka & Co., 1999. ISBN 80-7237-256-4. Kapitola Lidské tělo – kůže a vlasy, s. 165.  

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Kůže

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Kůže

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii