Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Část obce
Z Multimediaexpo.cz
Část obce (někdy se ve stejném významu používá termín místní část, osada nebo čtvrť) je evidenční sídelní jednotka se samostatnou řadou čísel popisných a evidenčních (zpravidla je totožná s katastrálním územím, avšak nemusí tomu tak být). Pro část obce může zastupitelstvo obce určit místní nebo osadní výbor. Místní část obvykle nezahrnuje nezastavěné části obce a nemá pevně stanovené hranice, za hranici se ve statistické metodice považuje obalová křivka opsaná kolem budov, které k části obce příslušejí.
Český statistický úřad rozlišuje v samosprávně členěných statutárních městech pojmy:
- evidenční část obce – odpovídá definici podle zákona o obcích
- statistická část obce (díl) – část evidenční části obce patřící do téhož samosprávného celku, obdoba územně technické jednotky jako části katastrálního území nebo obdoba dílu základní sídelní jednotky.
Od pojmu část obce (ev. místní část) je nutno odlišit termíny městská část a městský obvod, což jsou samosprávné jednotky statutárních měst s vlastními zastupitelstvy podle Zákona o obcích nebo Zákona o hlavním městě Praze, a obvody Prahy podle Zákona o územním členění státu, což jsou územní jednotky z některých hledisek analogické mimopražským okresům.
Obsah |
Definice
Zákon o obcích (obecní zřízení) 128/2000 Sb. stanoví v § 27 odst. 2: „Část obce je evidenční jednotka vytvářená budovami s čísly popisnými a čísly evidenčními přidělenými v jedné číselné řadě, která leží v jednom souvislém území. Názvy částí obce jsou zpravidla převzaty z názvu zaniklých obcí, osad nebo z názvů historicky vzniklých území, na nichž se tyto části obce nacházejí.“
Část obce je zpravidla totožná s katastrálním územím, může však jít také o některou z bývalých konskripčních osad nebo bývalých místních částí obce (což je označení pojmenované zástavby v extravilánu obce a výjimečně i v intravilánu), která může mít z historických příčin samostatnou řadu čísel popisných. V takových případech může být katastrální území tvořeno více částmi obce, a teoreticky by také více katastrálních území mohlo tvořit jednu část obce. Ačkoliv zákon mlčky předpokládá, že katastrální úřad přizpůsobí hranice katastrálních území změně hranic části obce, fakticky to není zaručeno a tedy se tyto hranice mohou lišit.
Část obce musí sice být územně souvislá, ale její zástavba souvislá být nemusí: jedna část obce tedy může být tvořena například skupinou osad či samot (místních částí). Naopak souvislá zástavba může být rozdělena do více částí obce. Od roku 1960 jsou části obce nejnižší územní jednotkou používanou pro správní účely a ZSJ (základní sídelní jednotky) pro účely statistiky.
Zákon o obcích jmenovitě neřeší, jaký mají ve statutárních městech mít vztah území samosprávných městských obvodů nebo městských částí a území částí obce. Není tedy vyloučeno, že část obce zasahuje do více městských obvodů nebo městských částí (pro statistické účely se pak někdy eviduje jako více částí obce) nebo že městská část nebo obvod obsahuje více částí obce.
Zákon o hlavním městě Praze pojem „část obce“ nezavádí. Ve statistické praxi se za části obce v Praze považují katastrální území nebo územně technické jednotky, domy se označují a evidují podle příslušnosti ke katastrálnímu území.
V podkladech pro katastr nemovitostí musejí být podle § 5 odst. 1 Katastrálního zákona (344/1992 Sb.) budovy s číslem popisným nebo evidenčním označeny příslušností k části obce, pokud je její název odlišný od názvu katastrálního území.
V evidenci Českého statistického úřadu má každá část obce přiděleno vlastní evidenční číslo. V případě rozdělení území některé části obce mezi městské části či obvody má ve statistické evidenci ČSÚ každá takto vzniklá část části obce přiděleno vlastní evidenční číslo – jsou evidovány, jako by šlo o samostatné části obce.
Práva vztahující se k částem obcí
Podle § 28 a § 84 odst. 2 Zákona o obcích 128/2000 Sb. přísluší zastupitelstvu obce rozhodovat o vzniku částí obce a o jejich názvech – kompetenci k rušení částí obce však tento zákon neupravuje. Obec oznamuje Ministerstvu vnitra a příslušnému katastrálnímu úřadu názvy nově vzniklých částí obce, změny jejich názvů, jakož i zánik částí obce.
Podle § 120 Zákona o obcích může v částech obce zřídit zastupitelstvo obce osadní nebo místní výbory (dále v zákoně označované legislativní zkratkou jen jako osadní výbory, oba typy se neliší ničím kromě jména a tedy zřejmě typu zástavby, pro něž jsou určeny – viz definici osady). Výbor určuje zastupitelstvo z občanů obce, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu v dotyčné části obce, v počtu minimálně tří. Předsedu výboru volí z jeho členů zastupitelstvo; osadní výbor je jediným druhem výboru zastupitelstva, jehož předsedou nemusí být člen zastupitelstva.
Místní nebo osadní výbor je speciálním případem výborů zastupitelstva (§ 117), tedy iniciativním a kontrolním orgánem. Je oprávněn (§ 121) předkládat orgánům obce návrhy týkající se části obce a vyjadřovat se k takovým návrhům nebo k podnětům a připomínkám, které předkládají obecním orgánům občané dotyčné části obce. Předseda výboru má právo na udělení slova v zastupitelstvu obce.
Postavení místního nebo osadního výboru vůči orgánům samosprávných městských částí nebo obvodů ve statutárních městech zákon neřeší; pravděpodobně proto, že nejsou určeny pro taková města.
Zákon o hlavním městě Praze nedává orgánům města ani městských částí právo rozhodovat o zřizování částí obce ani o jejich názvech. Zastupitelstvo hlavního města Prahy může rozhodovat pouze o zřizování a názvech samosprávných městských částí. Zastupitelstvo města i zastupitelstva městských částí mohou zřizovat výbory libovolného zaměření, podle tohoto obecného ustanovení by tedy mohly zřizovat i místní nebo osadní výbory.
Osamostatnění části obce
Spojení „část obce“ užívá Zákon o obcích (obecní zřízení) 128/2000 Sb. ještě v § 22 o osamostatnění části obce. O oddělení části obce rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti na návrh, který podá obec na základě kladného výsledku místního referenda konaného v té části obce, která se chce oddělit. Část obce se definuje výčtem katastrálních území, může tedy sestávat z nejméně jednoho celého katastrálního území.
Změna hranic obcí, při nichž „nedochází ke sloučení obcí, připojení obce nebo oddělení části obce“, se uskutečňuje na základě dohody zúčastněných obcí po projednání s příslušným katastrálním úřadem. V tomto případě se převáděné území jako část obce v zákoně (§ 26) neoznačuje.
Související články
- katastrální území
- územně technická jednotka
- městská část a městský obvod
- vesnice, osada, čtvrť
- obec
- osadní výbor
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |