V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Čuvašsko

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 26. 5. 2013, 21:37; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Čuvašská republika neboli Čuvašsko je republika Ruské federace. Nachází se v evropské části země, má 1,34 milionu obyvatel a rozlohu 18 300 km². Hlavní město jsou Čeboksary na břehu Volhy.

Obsah

Přírodní podmínky

Severní hranici země tvoří řeka Volha, západní hranici pak převážně řeka Sura. Většina území republiky se rozkládá v Povolžské pahorkatině. Další významné řeky jsou Bula a Kubňa.

Historie

V 8. století bylo území dnešního Čuvašska osídleno předchůdci Bulharů, tzv. Volžskými bulhary, časem vznikl kmenový svaz bulharů a dalších ugrofinských kmenů. V polovině 13. století bylo území dobyto mongolským chanátem a obsazeno. To mělo za následek hromadné přestěhování Bulharů na pravý břeh řeky Volhy a jejich postupné sloučení s ugrofiny do Čuvašského národa. Jejich jazyk patří do skupiny turkických jazyků, do altajské větve. Stejně jako ostatní malé státy, Čuvašsko se připojilo v 16. století k Rusku, a zažilo také znevolňování svých obyvatel a násilnou rusifikaci. Následovala série protiruských povstání. Jejich důsledkem bylo uvolnění situace, zrušení nevolnictví na konci 19. století a pomalý hospodářský růst a rozvoj. Na školách se začalo vyučovat čuvašsky, došlo k uvědomění národa. V roce 1920 byla ustanovena sovětská moc a začaly vznikat sověty. Roku 1925 vznikla Čuvašská ASSR, od roku 1991 se používá současný název.

Obyvatelstvo

Obyvatelé jsou Čuvaši (70 %) a Rusové (24 %). Kromě těchto dvou národnostních skupin existuje ještě malá menšina Tatarů. Většina obyvatel jsou pravoslavní křesťané.

Ekonomika

Hospodářství země je založeno na zemědělství i průmyslu. Pěstují se obiloviny, chmel, tabák a brambory. Zastoupen je dřevozpracující průmysl, ale také elektrotechnický a strojnický. Sídlem průmyslu je hlavní město Čeboksary.

Doprava

Jediné letiště je v hlavním městě, kde je i přístav. Ze západu, z Moskvy vede na východ, do Kazaně stěžejní železniční trať, asi 150 km tratě prochází územím Čuvašska. Z ní vedou také dvě odbočky, do hlavního města a do Mordvinské AR. Silniční doprava není rozvinuta, hlavní silniční spojení jsou mezi hlavním městem, Kazaní a Saranskem.

Města


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Čuvašsko
Rusko – Россия – (RUS)
Republiky Ruské federace

Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Groznyj) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol) • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)

Federální města Ruské federace

Moskva • Petrohrad • Sevastopol

Kraje Ruské federace

Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) •
Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)

Oblasti

Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)

Autonomní okruhy Ruské federace

Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) • Jamalo-něnecký (Salechard) • Něnecký (Narjan-Mar)