V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Šekel

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 22. 5. 2013, 20:51; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Stříbrný půlšekel se dostal do řecké kolonie Tarasu (Tarenta) během kartáginské/punské dominace nad jižní Itálií (viz Hannibal). Punská měna byla na šekelu založena.

Šekel odkazuje k mnoha starodávným jednotkám hmotnosti a měny. První známé užití se datuje k roku 3000 př.n.l. v Mezopotámii. Původním významem tohoto slova byla měrná jednotka ječmene. Označení má svůj původ etymologický původ zřejmě v akkadštině, jelikož první slabika „še“ v tomto jazyce znamená ječmen. 1 šekel původně znamenal zhruba 180 zrn (cca. 8,33g). Před zavedením mincí v obchodování neznamenalo označení šekel peníze, ale jednotku váhy, tak jako například gram nebo trojská unce. Rané mince byly raženy oficiální pečetí, která dosvědčovala jejich váhu. Mince byly vymyšleny anatolskými kupci, kteří začali razit své mince, aby je nemuseli při každém použití vážit. Ražení bylo později převzato oficiálními úřady, které také určovaly vzhled mincí.[1] Hérodotos tvrdí (a moderní výzkumy potvrzují), že první měna byla ražena Kroisem, králem Lýdské říše. Perská říše, která nad Lýdií zvítězila, převzala vynález ražených mincí v podobě zlatého dareiku (sg. dareikos). Řekové měli stříbrný athénský obolos a drachmu. V některých oblastech USA se toto označení neformálně používá pro peníze. Zejména pak při situacích, kde je důraz na hodnotě obnosu.

Mince vyražená při První židovské válce v roce 68 n.l. Na jedné straně je vyraženo „Šekel Izraele, rok 3“, na straně druhé „svatý Jeruzalém“.

Nejčastěji šekel označuje jednotku váhy stříbra nebo jiného kovu, později byl šekel používán jako jednotka váhy pro jakýkoli materiál. Stejně jako jiné starodávné jednotky představoval šekel různé hodnoty v závislosti na období, panství a oblasti. Prameny uvádějí hmotnost 9–17 gramů; běžné byly hodnoty 11, 14 a 17 gramů.[2] Mince byly zlaté nebo stříbrné a hmotností odpovídaly těmto jednotkám. Šekel jako měnová jednotka byl běžně používán západosemitskými národy. Jako měnu i jednotku váhy používali šekel Moabci, Edomité a Féničané. Punská měna byl založena na šekelu, dědictví jejich kanaánských předků. V knize proroka Daniela je zmíněno aramejské slovo tekel (aramejská varianta slova šekel), které se objevuje během psaní na zeď při slavnostech krále Belšasara ve významu „zvážen“, „váha“. Předpokládá se, že stříbrné tyrské šekely jsou oněmi „30 stříbrnými“[3] zmíněnými v Novém zákoně. Šekel je rovněž od roku 1980 měnou Státu Izrael. Během let 1980-1985 byl označován jako Izraelský šekel. Od roku 1985 do současnosti pak jako Nový izraelský šekel.

Související články

Reference

  1. Detroit Institute of Arts, Coins of the Ancient World, 1964
  2. Tenney, Merril ed., The Zondervan Pictorial Encyclopedia of the Bible, vol. 5, „Weights and Measures,“ Grand Rapids, MI: Zondervan, 1976.
  3. Matouš 27:9-10