V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Želenice (okres Most)

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 25. 11. 2011, 14:10; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Želenice (německy Selnitz, k odlišení se též někdy používá neoficiální název Želenice nad Bílinou) jsou obec v okrese Most v Ústeckém kraji. Ke konci roku 2007 měly 456 obyvatel a rozlohu 976 ha. Obec s rozšířenou působností a s pověřeným obecním úřadem je Most.

Obsah

Poloha

Obec leží 6 km severovýchodně od Mostu v údolí řeky Bíliny v nadmořské výšce 211 m, na severním okraji Českého středohoří. Skládá se ze samotných Želenic a z osady Liběšice, které se nacházejí asi 1,5 km na jihovýchod. Údolí obklopují znělcové kopce: Želenický vrch na jihu, Zlatník na západě, Kaňkov na severu a nedaleký Bořeň na jihovýchodě. Podél řeky Bíliny vede silnice č. I/13 spojující Želenice s Mostem a s Bílinou. Silnice č. 265 vede ze Želenic do Braňan. Významnou dopravní tepnou je rovněž železniční trať č. 130 Chomutov-Ústí nad Labem.

Historie

První písemná zpráva o Želenicích pochází z roku 1307, kdy v ní sídlil jistý Macinta de Zelenicz, ovšem archeologické průzkumy dokládají, že oblast byla osídlena již v období paleolitu a zajímavé nálezy se v okolí našly rovněž z keltské doby. Během 14. století byla ve vsi vybudována dnes již zaniklá tvrz s poplužním dvorem. V roce 1317 je jako majitel vsi uváděn vladyka Konrád ze Želenic. Ve 14. století zde byl vybudován kostel sv. Václava. První zmínka o něm pochází z register papežských desátků z roku 1352, které stanovily roční platbu šesti grošů. Jeho světskými patrony byli majitelé vsi Kerunkové z Lomu, kolem roku 1385 Pešík z Týnce a od roku 1416 Stupicové ze Želenic, kteří byli manové mosteckého hradu. Nedaleko obce proběhla dne 23. září 1438 bitva mezi zbytky husitských vojsk žateckého a lounského městského svazu a bývalým husitským hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic. Želenice i po husitských válkách patřily rodu Stupiců až do roku 1495, kdy ves i s příslušenstvím přešla (částečně darem, částečně koupí) do majetku Těmy z Koldic. Od roku 1499 patřily Želenice Novohradským z Kolovrat, v roce 1575 je Petr Novohradský z Kolovrat prodal Václavovi Kaplířovi ze Sulevic. Jeho potomci je v roce 1599 připojili k panství Mirošovice. V roce 1616 Jan Burjan Kaplíř ze Sulevic prodal své statky Želenice, Mirošovice a Hrobčice Štěpánu Jiřímu ze Šternberka. Přes Veroniku Polyxenu ze Šternberka provdanou hraběnku z Martinic se Želenice staly majetkem hraběte Bernarda Ignáce z Martinic, který prodal statek v roce 1668 Sofii Agnes kněžně Dietrichsteinové. Jejím prostřednictvím se Želenice dostaly v roce 1711 do vlastnictví rodu Lobkoviců a až do roku 1848 patřily k bílinskému panství. V roce 1777 byl severně nad obcí zřízen nový hřbitov namísto dosavadního kolem kostela uprostřed obce, v roce 1910 byl rozšířen. V roce 1848 byla dokončena stavba nového kostela a dne 16. července 1848 se zde sloužila první mše. V tomto roce se Želenice staly samostatnou obcí s osadami Liběšice a Kaňkov v okrese Teplice. V letech 1896-1935 patřily do okresu Duchcov a v letech 1935-1960 do bílinského okresu. Od roku 1960 se nacházejí v okrese Most a osada Kaňkov byla připojena k obci Braňany. V roce 1872 byla přes Želenice a Liběšice zprovozněna železnice, ovšem zastávka zde byla zřízena až v roce 1888 a v Liběšicích dokonce až v roce 1934. V roce 1893 byla otevřena nová budova německé dvoutřídní školy (dnes č.p. 92). Česká dvoutřídní škola byla založena v roce 1927 a nová školní budova byla postavena v roce 1935 (č.p. 127). Obyvatelé se živili převážně zemědělstvím, ale v obci byly také dvě cihelny. V roce 1925 v rámci pozemkové reformy byl zdejší lobkovický velkostatek znárodněn. Na svahu Želenického vrchu otevřela počátkem 20. století firma Stein & Co. kamenolom na znělec a dodnes zde těží firma Keramost a. s.

Obecní symboly

Želenice získaly právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 37 ze dne 8. 6. 2004.[1]

Znak

V zeleno-zlatě děleném štítě stříbrno-černě dělené třikrát nahoru lomené břevno, provázené nahoře stříbrným beranem ve skoku se zlatou zbrojí.

Vlajka

Zelený list se dvěma žlutými žerďovými klíny a dvěma třikrát lomenými pruhy, černým a bílým, vycházejícími z první a druhé osminy horního a dolního okraje listu, s jedním vrcholem na žerďovém okraji a dvěma vrcholy v polovině délky listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Památky

  • Kostel sv. Václava a fara z poloviny 19. století jsou památkově chráněné objekty. V roce 1993 byly renovovány. Fara (č.p. 27) dnes slouží jako sídlo obecního úřadu.
  • Socha sv. Rocha z roku 1760. V roce 1913 byla renovována. Dříve stála u kostela, v současnosti době se nachází v kostele.
  • Památník padlým v 1. světové válce z roku 1928

Vývoj počtu obyvatel v obci

Počty obyvatel mezi lety 1850 až 1970 dle sčítání [2]
Rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970
Počet obyvatel 333 380 463 419 456 472 451 529 384 395 266
Počty obyvatel mezi lety 1971 až 2007 (k 31. 12.) [3] (včetně osady Liběšice)
Rok 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989
Počet obyvatel 444 423 408 426 422 415 408 382 385 373 421 395 369 360 353 336 330 309 282
Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Počet obyvatel 261 332 312 282 292 374 376 389 400 383 384 408 406 427 433 435 449 456 ...

Fotogalerie

Odkazy

Reference

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Želenice (okres Most)

Literatura

  • Želenice 1307-1997, Most 1997

Externí odkazy


Liběšice | Želenice

  Města a obce okresu Most  

Bečov • Bělušice • Braňany • Brandov • Český Jiřetín • Havraň • Hora Svaté Kateřiny • Horní Jiřetín • Klíny • Korozluky • Lišnice • Litvínov • Lom • Louka u Litvínova • Lužice • Malé Březno • Mariánské Radčice • Meziboří • Most • Nová Ves v Horách • Obrnice • Patokryje • Polerady • Skršín • Volevčice • Želenice


Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.