Horní Pěna

Z Multimediaexpo.cz

Obec Horní Pěna (německy Baumgarten) se nachází v okrese Jindřichův Hradec, 6 km jihovýchodně od okresního města a 11 km severozápadně od Nové Bystřice, v Javořické pahorkatině Českomoravské vrchoviny, v oblasti České Kanady.

Obsah 1 Historie 1.1 Od založení do 18.stol. 1.2 Konflikty mezi Čechy a Němci (pol. 19.stol. - 1938) 1.3 Po roce 1945 1.4 Vývoj počtu obyvatel obce 2 Pamětihodnosti obce 3 Současnost obce 3.1 Občanská vybavenost 3.2 Turistický ruch 3.3 Kultura 4 Doprava 4.1 Silniční 4.2 Autobusy 5 Externí odkazy

Historie

Od založení do 18.stol.

Poprvé je obec připomínána v roce 1344 v popisu diecéze pražské jako Horní Pěnná. Název obce je odvozen od pěny, která se tvořila na místních lesních bystřinách z vody s rozpuštěnými minerály. Za vlády Lucemburků byla obec osídlena Němci od Pasova, německé obyvatelstvo zde poté převládalo více než dalších 500 let. Za dob husitské revoluce zde na statku přebýval Jan Žižka, který později spolu se svou družinou vypálil nedalekou Novou Bystřici. V období třicetileté války se Horní Pěnou prohnalo velké množství vojsk, které obec zpustošily. Ve 2.pol. 18. stol. navštívila obec rakouská císařovna Marie Terezie.

Konflikty mezi Čechy a Němci (pol. 19.stol. - 1938)

V důsledku národnostního útlaku ze strany převažujícího německého obyvatelstva emigrovalo v letech 1854 - 1909 celkem 91 Čechů do USA. Vztahy mezi Čechy a Němci se v obci ještě více vyostřily po vzniku samostatné ČSR v roce 1918. Podle sčítání lidu z roku 1930 žilo v Horní Pěně 53 Čechů a 359 Němců, v Německém Malíkově (dnes Malíkově nad Nežárkou) 15 Čechů a 292 Němců. V obecním zastupitelstvu byli od roku 1926 zastoupeni již pouze Němci. V témže roce vznikla v obci německá tělocvičná jednota, která postupem času dávala čím dál tím více najevu svoji náklonnost k SDP. Bašta "radikálních Sudetských Němců" v oblasti byla nedaleká obec Číměř, kterou dokonce jednou navštívil i předseda Sudetoněmecké strany Konrád Henlein. Místním Čechům bylo pod pohrůžkou ztráty zaměstnání v podstatě zakázáno účastnit se jakýchkoliv českých vlasteneckých podniků, organizovaných např. Národní Jednotou Pošumavskou. V roce 1938, po anšlusu Rakouska, již zdejší Němci pouze vyčkávali připojení k Říši. 23. září 1938 byla vyhlášena všeobecná mobilizace, kdy měli i místní Němci nastoupit do Československé armády. K tomu ale samozřejmě nedošlo, protože již 30. září, bezprostředně po Mnichovu, dorazila do obce německá armáda, kterou všichni Němci srdečně vítali. Místní Češi byli poté z obce vystěhováni.

Po roce 1945

V druhé světové válce padlo 28 německých obyvatel Horní Pěny. 9. května 1945 do obce dorazily oddíly Rudé armády směrem od Kačleh a Nové Bystřice. Němečtí obyvatelé vyvěsili bílé prapory a nekladli žádný odpor. Již 19. května 1945 byli do obce přizváni členové partizánského oddílu "Jan Žižka", aby provedli odsun Němců. Během prvního odsunu byla z obce vystěhována jen asi 1/3 německého obyvatelstva. Současně již probíhalo i dosidlování jak původními českými obyvateli obce, tak i novými rodinami z vnitrozemí. Koncem července 1945 probíhal druhý odsun, při kterém byla již vystěhována drtivá většina Němců, a tak v obci naprosto převládla česká národnost. Po válce byl v obci založen Místní národní výbor a četnická stanice (později služebna SNB, zrušená v roce 1958). Rozsáhlé opravy si vyžádala budova školy, značně poničená pobytem vojáků. Jinak byla většina domů v obci v relativně dobrém stavu. V roce 1947 byla provedena adaptace původního hostince na kulturní dům. Po Únoru 1948 se Horní Pěna pyšnila tím, že zde bylo již v roce 1949 založeno 1. JZD na území okr. J.Hradec. V 50. letech probíhal rozvoj družstva výstavbou a přestavbami hospodářských staveb. S novou ústavou v roce 1960 bylo zároveň provedeno sloučení MNV Horní Pěna, Dolní Pěna a Malíkov do jednoho MNV se sídlem v Horní Pěně. Od roku 1961 bylo sloučeno i malíkovské a obě pěněnská JZD. Od 60. let byla ve větší míře realizovanána nová výstavba v obci (zejm. tzv. "bytovky") - mezi roky 1962 - 1984 bylo postaveno nových 20 domů. V roce 1968 byla otevřena nová budova hotelu, dnes penzion Racek. V letech 1970 - 1972 byla Horní Pěna připojena na hradecký městský vodovod. Kvůli nedostatku místa v budově mateřské školy byla v letech 1973 - 1978 vystavěna budova nová V roce 1980 byla otevřena nová prodejna Jednoty, v letech 1980-1981 byla také provedena přestavba kulturního domu. V roce 1985 byla v pořadu ČST Azimut vysílána reportáž o pomocnících Pohraniční stráže z Horní Pěny.^[1] Po pádu režimu v roce 1989 začalo také mnoho občanů z Horní Pěny podnikat, a to jak v turistickém ruchu, tak i v zemědělství nebo drobném průmyslu. Ke dni prvních svobodných voleb do obecních zastupitelstev, 24. listopadu 1990, se osamostatnila obec Dolní Pěna.

Vývoj počtu obyvatel obce

Rok	1869	1900	1930	1950	1961	1980	1991	2001
Horní Pěna	524	457	409	383	407	406	372	403
Malíkov nad Nežárkou [2]	510	391	311	231	201	102	84	71
Dolní Pěna [3]	---	---	---	---	182	98	---	---
Obec Horní Pěna	524	457	409	383	790	606	456	474

Pamětihodnosti obce

• Kostel svatého Michala
• Socha Panny Marie na návsi
• Fara

Současnost obce

Občanská vybavenost

V obci se nachází prodejna smíšeného zboží JEDNOTA, pošta, malotřídní základní škola (pouze 1. stupeň) a mateřská škola. Zaveden je vodovod, obec je plynofikována. K lékaři obyvatelé dojíždějí do Jindřichova Hradce.

Turistický ruch

Horní Pěna se nachází v krajině značně atraktivní pro turisty. Dominantou obce je Pěněnský rybník (62 ha), zvaný také Dřevo, který je v létě vhodný ke koupání. Ubytování v obci zajišťuje penzion Racek a ubytovací zařízení nad vesnicí, na okraji lesa, u Pěněnského rybníka. Tamtéž najdeme také velké množství chat. Okolí Horní Pěny je velmi vhodné pro pěší turistiku i cykloturistiku. Cyklisté přivítají lesní asfaltové cesty směrem na Novou Bystřici a k nejsevernějšímu bodu Rakouska. Možnosti výletů jsou velmi široké - směrem na Jindřichův Hradec, ke Staňkovskému rybníku, k Rakousku nebo k trati úzkokolejky.

Kultura

V Horní Pěně fungují 4 spolky: Sportovní klub Horní Pěna, který hraje fotbalovou okresní ligu, Sbor dobrovolných hasičů, Divadelní soubor a Spolek včelařů. K různým kulturním akcím slouží sál kulturního domu.

Doprava

Obcí prochází významná silnice II/128 s mezinárodním provozem, která spojuje Horní Pěnu s Jindřichovým Hradcem a Novou Bystřicí. Katastrem nevede žádná železniční trať, nejbližší železniční stanice je v Jindřichově Hradci (cca. 7 km), asi 6 km je to na zastávku Blažejov na úzkokolejce z J.Hradce do Nové Bystřice.

Silniční

Silnice II/128 vede z Čáslavska (okres Pelhřimov), přes Pacov a Jindřichův Hradec do Nové Bystřice, na hranice s Rakouskem (přechod N.Bystřice/Grametten). Doprava na této komunikaci, která prochází východní částí obce, je relativně hustá. Obcí tak denně projíždí velké množství kamionů. Dále z Horní Pěny vychází několik silnic III. třídy směrem na Malíkov nad Nežárkou, Dolní Pěnu a Kačlehy.

Autobusy

Horní Pěnou projíždějí 2 autobusové linky provozované společností ČSAD Jindřichův Hradec (člen skupiny ICOM transport). Frekventovanější je linka 340030 z Jindřichova Hradce přes Novou Bystřici do Slavonic, která má v pracovní den cca. 10 párů spojů (v úseku do Nové Bystřice). Až do Slavonic pokračují pouze vybrané spoje. Interval na lince je v pracovní den 1 - 2 hodiny. Ve školní rok jezdí dokonce i několik přímých autobusů pouze v úseku J.Hradec - Horní Pěna, které posilují velmi vytížené ranní a odpolední spoje. Podstatně méně frekventovaná je okružní linka 340170 z J.Hradce přes Horní Pěnu a Kačlehy zpět do J.Hradce. Linka má pouze 1 pár spojů v pracovní den a slouží zejména obyvatelům nedaleké obce Kačlehy. Pouze v letní sezoně jezdí ještě navíc linka 320025 dopravce ČSAD Jihotrans z Českých Budějovic přes Třeboň, Jindřichův Hradec, Novou Bystřici a Landštejn do Slavonic. Linka s jedním párem spojů (ráno do Slavonic a v podvečer zpět) slouží zejména turistům, je na ní zajištěna i přeprava jízdních kol.

Externí odkazy

• Oficiální stránky obce
• Stránky pěněnského penzionu.

Horní Pěna | Malíkov nad Nežárkou

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Horní Pěna

Města a obce okresu Jindřichův Hradec

Báňovice • Bednárec • Bednáreček • Blažejov • Bořetín • Březina • Budeč • Budíškovice • Cep • Cizkrajov • Červený Hrádek • České Velenice • Český Rudolec • Číměř • Člunek • Dačice • Dešná • Deštná • Dívčí Kopy • Dobrohošť • Dolní Pěna • Dolní Žďár • Domanín • Doňov • Drunče • Dunajovice • Dvory nad Lužnicí • Frahelž • Hadravova Rosička • Halámky • Hamr • Hatín • Heřmaneč • Horní Meziříčko • Horní Němčice • Horní Pěna • Horní Radouň • Horní Skrýchov • Horní Slatina • Hospříz • Hrachoviště • Hříšice • Chlum u Třeboně • Jarošov nad Nežárkou • Jilem • Jindřichův Hradec • Kačlehy • Kamenný Malíkov • Kardašova Řečice • Klec • Kostelní Radouň • Kostelní Vydří • Kunžak • Lásenice • Lodhéřov • Lomnice nad Lužnicí • Lužnice • Majdalena • Nová Bystřice • Nová Olešná • Nová Včelnice • Nová Ves nad Lužnicí • Novosedly nad Nežárkou • Okrouhlá Radouň • Peč • Písečné • Pístina • Plavsko • Pleše • Pluhův Žďár • Polště • Ponědraž • Ponědrážka • Popelín • Příbraz • Rapšach • Ratiboř • Rodvínov • Roseč • Rosička • Slavonice • Smržov • Staňkov • Staré Hobzí • Staré Město pod Landštejnem • Stráž nad Nežárkou • Strmilov • Stříbřec • Střížovice • Studená • Suchdol nad Lužnicí • Světce • Třebětice • Třeboň • Újezdec • Velký Ratmírov • Vícemil • Višňová • Vlčetínec • Volfířov • Vydří • Záblatí • Záhoří • Zahrádky • Žďár • Županovice

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.