Henryk Górecki

Z Multimediaexpo.cz

Henryk Górecki (1993)
Hrob Henryka Góreckého

Henryk Mikołaj Górecki (* 6. prosince 1933, Czernica, † 12. listopadu 2010, Katovice) byl polský skladatel soudobé hudby, profesor a rektor Státní vysoké školy múzických umění v Katovicích, rytíř Řádu bílé orlice.

Obsah

[skrýt]

Život

Dětství

Henryk Górecki se narodil ve slezské obci Czernica na jihozápadě Polska. Rodina žila skromně, otec Roman byl úředníkem na místní železniční stanici, ale oba rodiče milovali hudbu a byli amatérskými hudebníky. Matka Ortylie zemřela, když byly Henrykovi pouhé dva roky, a řada jeho prvních skladeb je věnována její památce. O několik měsíců později, se otec znovu oženil a přestěhovali se do Rydułtowů. Henryk projevoval zájem o hudbu již v raném věku, ale otec a nová matka jej v tom nejprve nepodporovali, by naopak mu dokonce zakazovali hrát na matčino piano. V roce 1943 si však přece jen prosadil, že se mohl učit hrát na housle u místního amatérského hudebníka Pawla Hajdugy. Hajduga byl svéráznou postavou. Kromě hudby se zabýval výrobou nástrojů, malířstvím a sochařstvím, psal básně i filosofické traktáty.

V roce 1937 upadl při hře na sousedově dvoře a vykloubil si kyčel. Následný hnisavý zánět místní lékař nerozpoznal a dva roky bez adekvátní léčby vedly k nevratným změnám na kostech. Později musel strávit dvacet měsíců v nemocnici v Německu a podrobit se několika operacím. Následky tohoto zranění pak trpěl celý život.

Jeho dílo zahrnuje skladby mnoha stylů. V raných skladbách používá serialismus, pozdější díla jsou silně ovlivněna minimalismem. Skladby mají většinou spirituální náměty, vycházející z katolické víry. Spolu s Arvo Pärtem bývá řazen ke „spirituálnímu minimalismu“.

Vrcholné období

V roce 1975 byl Górecki jmenován profesorem skladby a později i rektorem na škole v Katowicích, kterou sám absolvoval. Mezi jeho studenty byli např. Eugeniusz Knapik, Andrzej Krzanowski, Rafał Augustyn a jeho syn Mikołaj. Nikdy se nestal členem Komunistické strany a jeho působení na škole bylo ve znamení neustálého zápasu o ochranu školy, jejích studentů a zaměstnanců před zásahy politických orgánů do její činnost. V roce 1979 na svůj post rezignoval na protest proti rozhodnutí vlády nepřipustit návštěvu papeže Jana Pavla II. v Katovicích. Založil zde také místní pobočku Klubu katolických intelektuálů, která se přímo angažovala v boji proti komunistickému režimu. Politicky aktivní byl po celá sedmdesátá a osmdesátá léta. V roce 1991 pak zkomponoval Miserere pro velký sbor jako vzpomínku na policejní násilí.

Hudba Góreckého pokrývá celou škálu hudebních stylů, ale směřuje k relativní harmonické a rytmické jednoduchosti. Je považován za zakladatele tzv. Nové polské školy. Jeho rané práce z první poloviny padesátých let byly komponovány ve stylu Antona Weberna a dalších serialistů té doby. Jeho pověst v té době nezaostávala za jeho současníky a jeho postavení bylo potvrzeno v roce 1960, když skladba Monologhi pro soprán dvě harfy a bicí nástroje získala první cenu v Soutěži mladých polských skladatelů. Až do konce roku 1962 byl publikem festivalu soudobé hudby Varšavský podzim považován vedle Krzysztofa Pendereckiho za vůdce Polské moderní školy.

V polovině šedesátých let a na počátku let sedmdesátých se náhle odklonil od své počáteční kariéry radikálního modernisty a začal komponovat v mnohem tradičnějším a romantičtějším stylu. Tato změna stylu byla avantgardními hudebníky považována za zradu a i když nadále dostával hudební zakázky přestal být považován za nějak zvláště mimořádného skladatele.

Smrt

V posledních desetiletích svého života byl Górecki často nemocen. Premiéra jeho 4. symfonie, která se měla konat v roce 2010 v Londýně byla pro onemocnění skladatele zrušena. Zemřel 12. listopadu 2010 v Katovicích na komplikace provázející plicní infekci. Jen měsíc před smrtí obdržel nejvyšší polské vyznamenání Řád bílé orlice, který mu v nemocnici předala manželka polského prezidenta Anna Komorowska.

Pohřeb se konal 17. listopadu 2010 v katedrále Krista Krále v Katovicích. Urna s popelem skladatele byla uložena na Sienkiewiczově hřbitově v Katovicích.

V únoru roku 2013 bylo oznámeno, že světová premiéra 4. symfonie se bude konat v dubnu 2014 v Londýně, jak bylo původně oznámeno.

13. září 2013 byla odhalena busta umělce na Grunwaldské třídě v Katovicích. Jeho jméno přijala Slezská filharmonie v Katovicích.

Seznam děl

  • op. 1 Four Preludes (1955) piano solo
  • op. 2 Toccata (1955) dva klavíry
  • op. 3 Three Songs (1956) hlas a piáno
  • op. 4 Variations (1956) housle a piáno
  • op. 5 Quartettino (1956) dvě flétny, hoboj a housle
  • op. 6 Sonata No. 1 (1956/84/90) piano solo
  • op. 7 Songs of Joy and Rhythm (1956) dvě piána a komorní orchestr
  • op. 8 Sonatina in One Movement (1956) housle a piano
  • op. 9 Five Little Preludes (19560 piano solo
  • op. 10 Sonata (1957) dvoje housle
  • op. 11 Concerto (1957) pět nástrojů a smyčcový kvartet
  • op. 12 Epitafium (1958) smíšený sbor a několik nástrojů
  • op. 13 Five Pieces (1959) dva klavíry
  • op. 14 Symphony No. 1, „1959“ (1959) orchestr
  • op. 15 Three Diagrams (1959) flétna sólo
  • op. 16 Monologhi (1960) soprán, dvě harfy, perkuse
  • op. 17 Scontri (1960) orchestr
  • op. 18 Diagram IV
  • op. 19 Genesis
  • Trzy Utwory w Dawnym Stylu (1963)
  • op. 20 Choros I (1964) smyčcový orchestr
  • op. 21 Refren (1965) orchestr
  • op. 22 Muzyczka I (1967) 2 tpts, guit
  • op. 23 Muzyczka II (1967) 4 tpts, 4 tbns, 2 pfs, perc
  • op. 24 Muzyka Staropolska (Old Polish Music) (1969) orchestr
  • op. 25 Muzyczka III (1967) violy
  • op. 26 Cantata (1968) org
  • op. 27 Cantinticum Graduum (1969) orchestr
  • op. 28 Muzyczka IV (1970) clar, trom, vc, pf
  • op. 29 Ad Matrem (1971) sop, choir, orch
  • op. 30 Two Sacred Songs (1971) baritone, orch
  • op. 31 Symphony No. 2, „Copernican“ (1972)
  • op. 32 Euntes Ibant et Flebant (1972) sbor
  • op. 33 Two Little Songs of Tuwim (1972) sbor
  • op. 34 Three Dances (1973) orch
  • op. 35 Amen, (1975) choir
  • op. 36 Symphony No. 3, „Symphony of Sorrowful Songs“ (1976)
  • op. 37 Three Little Pieces (1977) vi, pf
  • op. 38 Beatus Vir (1979) baritone, sbor, orch
  • op. 39 Szeroka Woda (1979) smíšený sbor
  • op. 40 Concerto for Harpsichord and String Orchestra (1980)
  • op. 41 Mazurkas (1980) piano
  • op. 42 Two Songs of Lorca (1956/80) hlas, pf
  • op. 43 Blessed Raspberry Songs (1980) hlas, pf
  • op. 44 Miserere (1981) choir
  • op. 45 Dark Evening is Falling (1981) sbor
  • op. 46 Wis o Moja, Wis o Szara (1981) smíšený sbor
  • op. 47 Lullabies and Dances (1982) vi, pf
  • op. 48 Two Songs of Slowacki (1983) hlas, pf
  • op. 49 Three Lullabies (1984, rev. 1991) smíšený sbor
  • op. 50 O my little garland of lavender (1984) sbor
  • op. 51 Cloud comes, rain falls (1984) sbor
  • op. 52 Sundry Pieces (1956-90) pno
  • op. 53 Lerchenmusik (1984) clar, vc, pf
  • op. 54 Five Marian Songs (1985) sbor
  • op. 55 O Domina Nostra (1985) soprán, varhany
  • op. 56 Under Your Protection (1985) sbor
  • op. 57 Angelus Domini (1985) sbaor
  • op. 58 For You, Anne-Lill (1986-90) fl, pf
  • op. 59 Aria (1987) tuba, pf, tam-tam, BD
  • op. 60 Totus Tuus (1987) sbor
  • op. 61 Come Holy Spirit (1988) sbor
  • op. 62 Already It Is Dusk (String Quartet, No. 1) (1988)
  • op. 63 Good Night (1990) soprán, altová flétna, pf, tam-tam
  • Intermezzo (1990) piano
  • op. 64 Quasi una Fantasia (String Quartet No. 2) (1990-91)
  • op. 65 Concerto-Cantata (1992) fl, orch
  • op. 66 Kleines Requiem fur eine Polka (1993) ensemble
  • op. 67 String Quartet No. 3 (1993--), nedokončený
  • op. 68 Three Songs of Konopnicka (1954/95) hlas a klavír
  • op. 69 New song cycle (1996) hlas a klavír
  • op. 70 Valentine Piece (1996) sólová flétna, zvonek
  • op. 71 Piece for clarinet and string quartet (1996)
  • op. 72 Sanctus Adalbertus (1997)
  • op. 73 Kleine Phantasie for violin and piano (1997)

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Henryk Górecki


Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Henryk_G%C3%B3recki“