Krymští Tataři

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 10. 6. 2015, 22:48

Národní vlajka Krymských Tatarů

Krymští Tataři (krymskou tatarštinou Qırımtatarlar, v ruštině a ukrajinštině označovaní těž jako Krymci) jsou národ turkického původu, obývající především Krymský poloostrov. Hovoří krymskou tatarštinou. Mají společný původ s Tatary (někdy bývají pokládáni za subetnikum Tatarů), v jejich etnogenezi však hrála důležitou roli další etnika, zejména Polovci, Pečeněhové, Skythové či Krymští Gótové. Počet příslušníků činí přes 500 000 osob, někdy však bývá uváděno až 2 milióny.

Dějiny

Krymští Tataři osídlili Krym ve 12. století. Po rozpadu Zlaté hordy založili roku 1443 Krymský chanát, jenž se již v roce 1475 stal osmanským vazalem. Chanát, ovládaný z Bachčisaraje dynastií Girejů, podnikal četné nájezdy na Rus, roku 1521 krymská vojska dokonce oblehla Moskvu. Při dalším nájezdu roku 1571 byla Moskva krymskými Tatary vypálena a mnoho tisíc obyvatel odvlečeno do otroctví. Poté, co si Moskevská Rus podmanila ostatní tatarské chanáty, zůstal Krym posledním tatarským státem, byť pod ochranou osmanského sultána, jenž z Krymu rekrutoval nejobávanější bojovníky svého vojska. Krymští Tataři a Nogajci, vazalové osmanského sultána, podnikali téměř každý rok loupeživé nájezdy, při kterých byla vylidněna téměř celá jižní a východní Ukrajina. Někteří historici odhadují, že při nájezdech obávané krymskotatarské jízdy (tzv. sklízení stepí) mezi 15. a 18. stoletím byly odvlečeny a prodány do otroctví v Osmanské říši až 3 miliony lidí, především Ukrajinců, ale také Rusů, Bělorusů a Poláků. V roce 1663 podnikli krymští Tataři společně s Turky krutý nájezd na Moravu.[1] Teprve po porážce Osmanů v rusko-turecké válce byl roku 1783 Krymský chanát připojen k Rusku. Krymská válka v letech 1853-56 a následné události způsobily exodus Tatarů, kteří masově odcházeli do Turecka. Myšlenka na obnovu krymského tatarského státu byla obnovena v létě 1917. V roce 1918 zde nakrátko existovala tzv. Tavridská sovětská republika. V době nacistické okupace se roku 1942 konal v Simferopolu (tatarsky Aqmescid) národní islámský sjezd, na němž byl vyhlášen Krymský chanát. Po obsazení Krymu Rudou armádou Stalin prohlásil Tatary za kolaboranty a nechal veškeré tatarské obyvatelstvo masově deportovat do Uzbekistánu, na Sibiř a na Ural. V 60. letech byli krymští Tataři rehabilitováni, jejich návrat však byl povolen až v roce 1988.

Současnost

Dnes, kdy je poloostrov autonomní republikou v rámci Ukrajiny, žije na Krymu přibližně 270 000 Tatarů a tvoří pouhých 12 % obyvatelstva poloostrova. Navrácení svého majetku se nedočkali a problematická je také jejich integrace do společnosti, kterou jim neusnadňuje ani ruská většina, ani ukrajinská vláda. Dalších 150 000 Krymských Tatarů zůstává v uzbekistánské diaspoře, menšinu tvoří i v Rumunsku a Turecku.

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Krymští Tataři

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 3: / Řádka 3: @@
 == Dějiny ==
 Krymští Tataři osídlili [[Krym]] ve 12. století. Po rozpadu Zlaté hordy založili roku 1443 [[Krymský chanát]], jenž se již v roce 1475 stal [[Osmanská říše|osmanským]] [[vazal]]em. Chanát, ovládaný z [[Bachčisaraj]]e dynastií Girejů, podnikal četné nájezdy na Rus, roku 1521 krymská vojska dokonce oblehla Moskvu. Při dalším nájezdu roku 1571 byla [[Moskva]] krymskými Tatary vypálena a mnoho tisíc obyvatel odvlečeno do [[otroctví]]. Poté, co si Moskevská Rus podmanila ostatní tatarské chanáty, zůstal Krym posledním tatarským státem, byť pod ochranou osmanského sultána, jenž z Krymu rekrutoval nejobávanější bojovníky svého vojska.
-Krymští Tataři a Nogajci, vazalové osmanského sultána, podnikali téměř každý rok loupeživé nájezdy,  při kterých byla vylidněna téměř celá jižní a východní [[Ukrajina]]. Někteří historici odhadují, že při nájezdech obávané krymskotatarské jízdy (tzv. sklízení stepí) mezi 15. a 18. stoletím byly odvlečeny a prodány do otroctví v [[Osmanská říše|Osmanské říši]] až 3 miliony lidí, především Ukrajinců, ale také Rusů, Bělorusů a Poláků. V roce [[1663]] podnikli krymští Tataři společně s Turky krutý nájezd na [[Morava|Moravu]].[http://www.ilcik.cz/dubnany/dejiny/od_1656.html]
+Krymští Tataři a Nogajci, vazalové osmanského sultána, podnikali téměř každý rok loupeživé nájezdy,  při kterých byla vylidněna téměř celá jižní a východní [[Ukrajina]]. Někteří historici odhadují, že při nájezdech obávané krymskotatarské jízdy (tzv. sklízení stepí) mezi 15. a 18. stoletím byly odvlečeny a prodány do otroctví v [[Osmanská říše|Osmanské říši]] až 3 miliony lidí, především Ukrajinců, ale také Rusů, Bělorusů a Poláků. V roce 1663 podnikli krymští Tataři společně s Turky krutý nájezd na [[Morava|Moravu]].[http://www.ilcik.cz/dubnany/dejiny/od_1656.html]
 Teprve po porážce [[Osmani|Osmanů]] v rusko-turecké válce byl roku 1783 Krymský chanát připojen k Rusku. [[Krymská válka]] v letech 1853-56 a následné události způsobily exodus Tatarů, kteří masově odcházeli do Turecka.
 Myšlenka na obnovu krymského tatarského státu byla obnovena v létě [[1917]]. V roce 1918 zde nakrátko existovala tzv. Tavridská sovětská republika. V době nacistické okupace se roku 1942 konal v [[Simferopol]]u (tatarsky Aqmescid) národní islámský sjezd, na němž byl vyhlášen Krymský chanát. Po obsazení Krymu [[Rudá armáda|Rudou armádou]] Stalin prohlásil Tatary za [[kolaborant]]y a nechal veškeré tatarské obyvatelstvo masově deportovat do [[Uzbekistán]]u, na [[Sibiř]] a na [[Ural]]. V 60. letech byli krymští Tataři rehabilitováni, jejich návrat však byl povolen až v roce 1988.